5.4 Dárbu rievdadit lága
Boazodoalloláhkalávdegoddi lea iežas čielggadusas
earret eará dadjan (čuoggás 9.1.2.
siidu 88/89):
«1978-lága mearrádusain
boazodoalu siskkáldas áššiid
birra lea vuosttažettiin almmolašrievttálaš vuogádat.
Ollu áššiid sáhttet
dušše eiseválddit
mearridit. Njuolggadusat leat hábmejuvvon nu ahte
ollu gažaldagaid ferte mearridit árvvošteami
bokte. Láhka lea hábmejuvvon nu
ahte mearrideaddji orgána sáhttá
hui friddja mearridit, leaš dál
orohatstivra, guovllustivra, boazodoallostivra dahje departemeanta.
Nu leat eanas áššit biddjon
hálddašanorgána árvvošteami
háldui. Dat mielddisbuktá ahte leat
unnán rievttálaš
njuolggadusat maid mielde hálddahus galgá árvvoštallat,
earret dábálaš hálddahuslaš
prinsihpat kontradiktoralaš gieđahallama
ja bealátkeahtesvuođa birra ja ahte mearrádus
galgá leat áššálaš
ii ge dagahit áššehis
vealaheami. Lága ovdabargguin leat unnán
rávvagat dasa movt njuolggadusaid galgá
dulkot. Leat maiddái unnán johtočállosat
ja dárkilet čujuhusat dan hárrái
movt lága mearrádusaid galgá čađahit. Dát ásaha
hálddahusa ja boazodolliid guovdu eahpesihkarvuođa
lága mearrádusaid hárrái.
Lágas leat unnán njuolggadusat
mat njuolga dadjet maidege boazodolliid gaskasaš
vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid
birra. Láhka sáhttá ásahit
dan áddejumi ahte easkka eiseválddiid
mearrádusaid bokte dihto áššiin ožžot
boazoeaiggádat geatnegasvuođa čuovvut lága ja
njuolggadusaid. Dalle šaddá almmolaš
stivrenorgánaid duohkái mearridit prinsihpaid
ja njuolggadusaid boazodolliid gaskasaš áššiin. Dát
addá boazodolliide unnán vejolašvuođa ovddosguvlui
diehtit ja plánet, maiddái dan dihte
go eai leat ráhkaduvvon johtočállosat
ja čujuhusat, nugo ovdalis namuhuvvon.
Guovllustivrraid áššelisttut
maŋemus jagiid čájehit
maiddái ahte dat gieđahallet hui
unnán áššiid
boazodoallolága mearrádusaid olis.
Dan dihte leat unnán konkrehta mearrádusat
maid olis livččii sáhttán ásahuvvot
vuođđu dan hárrái
movt lága galgá áddet
ja dulkot.
Otná boazodoalloláhka lea huksejuvvon
dan ala ahte almmolašvuohta oažžu
friddja organiseret boazodoalu nu movt heive áigges áigái ráđđejeaddji
politihkkii. Lea omd. eiseválddiid duohken lága
rámma ja ulbmila olis mearridit orohatjuohkima,
doalloovttadagaid juolludeami ja boazologu jna. daid árvvoštallamiid
vuođul maid ieža atnet heivvolažžan
ja bealuštahttin.»
Váldomoaitámuššan
otná lága vuostá
lea leamaš ahte das lea beare garra «dáčča» oaidnu vuođđun
ja ahte dat duođai ii doaimma dohkálaččat boazosámi
oktavuođas. Erenoamážit
lea doaba doalloovttadat, mii ásahuvvui 1978-lága
olis, adnon unohassan guovddáš guovlluin. Boazodoallolága
lea nappo dárbbašlaš
rievdadit vai bohtet mearrádusat boazodoalu siskkáldas áššiid hárrái
mat heivejit buorebut go dálá láhka
dahká. Viidáseappot lea dárbu
rievdadit soames mearrádusaid ovttadássásašavuođa
prinsihpaid dihte. Boazodoallu lea maŋemus logiid jagiid
teknihkalaš ja ekonomalaš ovdánemiid geažil
eanet ahte eanet šaddan dievdduid ealáhussan.
Dát sávakeahtes ovdáneapmi geahččaluvvo
dál jorgaluvvot iešguđet
doaibmabijuid bokte.
Nugo eará ge almmolaš doaimmat,
de ferte boazodoalu almmolaš hálddašeapmi
nai duos dás vuđolaččat árvvoštallojuvvot,
gávnnahan dihte lea go dat ulbmillaš
daid doaimmaid ektui mat galget čađahuvvot ja
mearriduvvon politihkalaš mihttomeriid ektui. Dat
lei ge maiddái láhkalávdegotti
mandáhta duogážin.
Nugo 8. kapihttalis boahtá ovdan, de ii leat departemeanta guorahallan
lávdegotti árvalusa dán
hárrái, ii ge árvvoštallan
eará čovdosiid. Dát
boahtá earret eará das go Sámediggi
lea ráđđádallamiid oktavuođas
bivdán ahte gažaldagat sámi
iešmearrideami birra ja oktavuohta boazodollui fertejit čielggaduvvot
dárkileappot. Departemeantta oaivila mielde berre
hálddašangažaldaga
dárkileappot geahčadit čielggadeamis Sámedikki
oppalaš válddi ja váikkuheami
birra.
