3.4 Regionálapolitihkka
Čujuhuvvo Sámedikki
jahkedieđáhusa
kapihttalii 2.7.
Ráđđehus
atná boaittobealle- ja regionálapolitihkalaš ovdáneami
hui dehálažžan,
ja atná viehka buorrin ahte
Sámediggi nu sakka berošta
sámi báikegottiid sihkkarastimis
ja ovddideamis.
Sámi statistihkka čájeha
ahte bargiid lohku vuođđoealáhusain boazodoalus,
eanadoalus ja guolástusas sámi ássanguovlluin
lea unnon maŋimus logijagiid.
Jahkedoaimmaid lohku lea njiedjan sámi
boazodoalus, ja guolásteaddjiid
lohku lea geahppánan ja šibitdáluid
lohku eanaš gielddain main
sámit orrot, lea unnon (gč. Sámi
logut muitalit II). Dán
ferte buohtastahttit dieđuiguin
mat muitalit olmmošlogu
njiedjama birra, ja erenoamážit
dieđuiguin mat muitalit olbmuid
eretfárrema birra.
Nu go Sámediggi čujuha
jahkedieđáhusastis,
de lea báikegottiid ovddideami
ovddasvástádus máŋgga
bealis, sihke stáhtas, fylkkas,
gielddain ja Sámedikkis.
Surggiid gaskasaš lassáneaddji
ovttasbargu, regionála ja
stáhtalaš doaibmiid lassáneaddji
ovttasbargu ja ealáhusaid oasálaččaid
eanebut njuolgga «lágiduvvon» oktasaš veahkeheapmi, čájehit
ahte lea dáhttu ekonomalaččat áŋgiruššat ja
gulahallat ealáhusovddideami
birra ja áŋgiruššat
báikegottiid ovddidemiin.
Dehálaš ulbmil
boaittobealle- ja regionálapolitihkas
lea ahte buohkain galgá leat
duohta friddjavuohta ásaiduvvat
gosa sii háliidit. Ráđđehusas lea
ge nu čielga ulbmilat ovddidit
báikegottiid ja ovddidit
geasuheaddji báikkálaš servodagaid.
Das leat Sámedikki ovttasbargošiehtadusat
daiguin fylkkagielddaiguin main sámit
orrot, dehálaččat,
ja dat ge bargu maid Sámediggi
dahká doarjjaortnegiiguin
ja ealáhusšiehtadusaiguin,
ja Lotnolas ealáhusaid ja
mátkeealáhusaid árvoháhkanprográmma
ektui.
Ráđđehusa áŋgiruššan
entreprenevravuođain lea
dehálaš vuohki váikkuhit
ovdáneapmái
sámi giliin ja báikegottiin.
Servodatovdáneapmi doppe
orru leamen nu ahte olmmoš eambbo
go ovdal ferte oaččohit áigái
iežas bargosaji jus háliida
doppe ássat. Std. dieđ. nr
30 (2008 – 2009) «Klima for
forskning» (Dálkkádat
dutkama várás) deattasta
dehálažžan ásahit ealáhusaid
ja entreprenevravuođa sámi
servodagaide. Dutkan, gelbbolašvuođahuksen
ja entreprenevravuođa čalmmusteapmi
oahpahusas leat guovdilis oasit go áigumuš lea ollašuhttit
Ráđđehusa
entreprenevravuođa áŋgiruššama ulbmiliid.
Ealáhuspolitihkalaš ja regionálapolitihkalaš viidodagat
ge leat dehálaččat.
Skuvllat ovddidit lážáldagaid
mat láhcet buriid dilálašvuođaid
entreprenevravuhtii, ja deattuhit ovttasbarggu báikkálaš servodagain
dehálažžan
(doaibmaguoibmevuođa soahpamušaid). Ealáhuspolitihkalaš viidodat
siskkilda ahte lea dárbu
ovddidit hutkáivuođa ja
entreprenevravuođa dan láhkai
ahte báikegottiid ovdamunit
váldojuvvojit atnui. Dat
sisttisdoallá ahte ferte láhčit
vejolašvuođaid hutkáivuhtii
ja entreprenevravuhtii buot hálddahusdásiin.
(Gč. Std.dieđ. nr.
25 (2008 – 2009) boaittobealle- ja regionálapolitihka
birra, ja Std.dieđ. nr.
7 (2008 – 2009) Hutkás
ja ceavzilis Norga.). Ráđđehus
lea ovddidan Doaibmaplána
entreprenevravuođa várás
oahpahusas sihkkarastin dihtii fágabirrasiid
mat sáhttet fuolahit entreprenevravuođa
ja hutkáivuođa
buot oahpahusdásiin. Erenoamáš áŋgiruššan
Davvi-Norggas lea maiddái
mielde Doaibmaplánas. Sierra entreprenevravuođa
fierpmádat maid lea vuođđuduvvon
sámi guovlluin.
