Sámedikki doaibma 2004

2.5 Giella

Sámegielaid seailluhan-, ealáskahttin- ja ovddidanbarggut lea okta dain deháleamos áŋgiruššansurggiin dán njealji jagi áigodagas. Áŋgiruššan lea buktán ovdáneami buori guvlui, muhto ain lea ollu mii váilu. Sámediggi lágida giellabarggu Sámedikki giellastivrra ja Sámi giellalávdegotti bokte. Sámedikki giellastivra lea Sámedikki fágapolitihkalaš orgána sámi giellagažaldagaid birra, ja Sámi giellalávdegoddi lea Sámi parlamentáralaš ráđi giellaorgána ja dat lea sámi álbmoga oktasaš mearridanorgána sámegiela gažaldagain 1 .

2.5.1 Giellaguovddážat

Vásihusat čájehit ahte sámi giellaguovddážat leat deaŧalaš sámegiela seailluhan- ja ovddidanarenat, erenoamážit dain guovlluin gos sámegiella lea rašes dilis. Leat sihke suohkanat ja priváhta ásahusat mat eaiggádit giellaguovddážiid, ja giellaguovddážat ožžot vuođđodoarjaga Sámedikkis. Lea dárbu ásahit eanet giellaguovddážiid ja mii diehtit ahte leat máŋga searvvi ja ásahusa mat plánejit ásahit giellaguovddážiid. Sámi lagasguovlluin lea stuorra beroštupmi ja danne lea deaŧalaš doarjut dan. 2004:s ledje 7 sámi giellaguovddáža mat ožžo doaibmadoarjaga Sámedikkis, ja 2005 rájes boahtá maid Samisk språk- og kompetansesenter Rørosas dán ortnega vuollái.

Giellaguovddážiid sávaldaga vuođul lea Sámediggi ásahan fierpmádaga giellaguovddážiid ja Sámedikki gaskkas, ja dohko bovdejuvvojit maid searvvit ja ásahusat mat leat pláneme ásahit sámi giellaguovddáža. Fierpmádaga ulbmil lea buoridit ovttasbarggu ja gulahallama giellaguovddážiid gaskkas, ja giellaguovddážiid ja Sámedikki gaskkas.

2.5.2 Giellaprošeaktaruđat

Giellaprošeaktaruđat váikkuhit dan ahte álggahuvvojit doaimmat mat nannejit sámegiela. 2004:s oaččui Sámediggi ohcamiid 12 800 000 ruvnno ovddas, muhto lei dušše 5 000 000 ruvnno maid sáhtii juolludit. Beroštupmi giellaprošeavttaide lea máŋggageardánit lassánan; juohke jagi bohtet ohccit ođđa guovlluin.

2.5.3 Sámi sátnevuorká ja sámi terminologiija

Lea deaŧalaš ahte sámegiela seailluhan- ja ovddidanbarggus lea davviriikkalaš perspektiiva. Sámedikki sátnevuorkká mii lea doaibman 1998 rájes, leat dál buorideame ja ođasteame. Go ođđa sátnevuorká gárvana 2005 giđa, de leat doppe maid julev- ja oarjelsámegiel sánit. Buot tearpmat maid Sámedikki giellastivra dohkkeha, biddjojuvvojit sátnevuorkái. Sátnevuorká lea ráhkaduvvon dainna lágiin ahte dan sáhttá viiddidit davviriikkalaš sátnevuorkán, ja dan lea Sámediggi signaliseren Sámi giellalávdegoddái.

Sámegielain lea unnán ođđaáigásaš terminologiija. Sámediggi lea 2004 ja 2005 ovddas ožžon doarjaga Nordplus Språk:s jorgalahttit «Ordbok for samfunn og helse» buot sámegielaide Norggas. Dát tearpmat biddjojuvvojit sátnevuorkái.

Sámegiella geavahuvvo dađistaga eanet fágasurggiin ja lea deaŧalaš oktilaččat bargat tearbmabarggu. Sámediggi álggaha ieš maid terminologiijaprošeavttaid. Go geavaha daid sámi giellaresurssaid mat gávdnojit, de dat lea mielde kvalitehtasihkkarastime tearbmabarggu. Terminologiijabargu ferte nannejuvvot ja beavttálmahttojuvvot, ja Sámediggi hástala ge danne gielddaid ja earáid searvat terminologiijabargui. Sámediggi lea iežas gielladieđáhusas; «Sámegiella lea čaffat» mearridan oažžut johtui eambbo giellaávžžuhusdoaimmaid ovddidan ja seailluhan dihte sámegielaid.

2.5.4 Sámegiel divvunprográmma elektrovnnalaš teakstagieđahallamii

Miessemánu dievasčoahkkimis 2004 mearridii Sámediggi bidjat johtui 3 jagi prošeavtta «Sámi divvunprográmma elektrovnnalaš teakstagieđahallamis». Prošeavtta ulbmil lea oažžut davvi- ja julevsámegiel divvunprográmma ja davvisámegiel sátnejuohkinprográmma. Sivva manne oarjelsámegiella ii leat mielde dán háve lea ea.ea. ahte ii gávdno gárvves morfologalaš analysáhtor mii dovdá oarjelsámegiela sojahanmorfologiija.

Prošeavtta oppalaš rámma lea 11 300 000 ruvnno Ráđđehus lea juolludan 6 000 000 ruvnno dán prošektii. Sámediggi lea várren ruđa prošektii, ja bargá čađat loahpparuhtademiin. Prošeaktaáigodat lea 2004 golggotmánus 2007 čakčamánnui. Prošeaktajođiheaddji ja golbma prošeaktabargi leat biddjon virgái. Prošektii galgá ráhkaduvvot sierra ruovttusiidu.

2.5.5 Giellaiskkadeapmi

Sámediggi lea Sámelága bokte geatnegahtton juohke njealját jagi ráhkadit raportta sámegielaid dili birra Norggas. Sámedikki giellastivra mearridii makkár gažaldagaid galgá jearrat ja makkár ásahusat galget leat mielde. Iskkadeapmi čađahuvvui čakčamánus 2004, das ledje sihke almmolaš ja priváhta ásahusat oarjel-, julev- ja davvisámi guovlluin mielde.

Iskkadeapmi čájeha ahte leat máŋga ásahusa mat dihtet ahte sis lea ovddasvástádus bálvalit sámi álbmoga ja mat háliidit oažžut sámegiel gelbbolašvuođa. Ohppiidlohku geat ožžot oahpahusa sámegielas, ja mánáidlohku geain lea sámegiella mánáidgárddis, lea lassánan. Hástalussan ovddasguvlui lea oažžut eanet fágaolbmuid geat hálddašit sámegiela. Iskkadeapmi čájeha maid ahte sámegieloahpahusfálaldagat leat váilevaččat eaige leat ollislaččat plánejuvvon. Sámediggeráđđi meannudii raportta ođđajagimánus 2005.

2.5.6 Sámi báikenamat

Sámi nammanevvohat lea 2004:s bidjan ollu návccaid oččodit dohkkeheapmái sámi namaid čoahkkebáikkiin. Áltá ja Bådåddjo gávpogat leat mearridan sámi namaid. Dasa lassin biddjo maid ollu áigi doaibmat ráđđeaddin báikenammajearaldagain. Muđui čujuhuvvo ođđa báikenammalága gulaskuddancealkámuššii njukčamánus 2004.

2.5.7 Suohkanat

Guovttegielalašvuođadoarjja lea ollu lassánan jagi 2001:s jahkái 2004 ja lea dahkan ahte sámegiela hálddašanguovllu suohkanat ja fylkkasuohkanat leat ožžon eambbo doarjaga. Buot hálddašanguovllu suohkaniiguin leat ásahuvvon jahkásaš čoahkkimat guovttegielalašvuođa birra. Ulbmilin lea čatnat lagat oktavuođaid ja buoridit gulahallama.

Bušeahttaovdáneapmi čájeha ahte Sámediggi vuoruha giellabarggu. Gielladieđáhus «Sámegiella lea čaffat!» mii meannuduvvui miessemánus 2004, bidjá eavttuid boahtteáiggi bargguide. Deaŧalaččamus barggut leat oainnusin dahkat sámegiela ja kultuvrra erenoamážit oarjel- ja julevsámegiel guovlluin. Guhkesáiggi mihttu lea ráhkadit oktasaš giellaulbmilprográmma dáidda gielaide. Deaŧalaš lea movttiidahttit buohkaid geavahit sámegiela. Okta bargguin boahtteáiggis lea ođastit ja ráhkadit giellaplánaid buot sámegielaide. Vai sáhttá čađahit vuoruhuvvon doaimmaid, de dárbbaša Sámediggi buori ja lagas ovttasbarggu sihke almmolaš ásahusaiguin, sámi organisašuvnnaiguin ja ásahusaiguin ja muđui sámi álbmogiin.