2.8.5 Museat
Sámi museat leat deaŧalaš ásahusat
sámi kulturárbbi hálddašeames
boahttevaš buolvvaide, ja leat deaŧalaš
mieldeváikkuheaddjin ođđaáigásaš
sámi servodaga ovdánahttimis. Áigumuššan
lea ahte museadieđáhus meannuduvvo guovvamánu
2005 dievasčoahkkimis. Dieđáhus
ja mearrádus biddjojuvvo vuođđun
boahtteáiggi strategalaš museapolitihkalaš
bargui Sámedikkis.
Sámediggi lea sámi museaid ovddasvástádusa
badjelasas váldima rájes gávdnan
saji lasihit doaibmadoarjaga dáid museaide 17 %:in.
Beroškeahttá das ahte stáhtabušeahtas
eai leat fievrrideamit duohtavuođas movt ge lassánan.
Sámediggi lea maiddái joavdan guhkás sámi
museaid fágalaš nannemis ja oktiiortnemis
museaođastusa bokte. Sámediggi lea
dattetge sorjavaš lassiruđaid oažžumis go
galgá sáhttit čađahit
museaođastusa áigumušaid.
Fylkkagielddain lea ovddasvástádus
guovllulaš doaibmaruđaid juolludeames sámi
museaide. Dán ovddasvástádusa
eai leat muhtun fylkkagielddat čuovvolan maŋŋá
go Sámediggi válddii badjelasas
hálddašanovddasvástádusa
museain. Ovttasbargošiehtadusaid čuovvoleapmin
Sámedikki ja Finnmárkku fylkkagieldda
ja dasto Davvi-Trøndelága fylkkagieldda
gaskka, leat dat fas addán doarjaga maiddái sámi
museaide iežaset guovlluin. Sámi
museat sáhttet maiddái ohcat prošeaktadoarjaga Sámedikki
doarjjaruđaid bokte.
Máŋga fylkkagieldda hálddašan
musea main lea sámi kultuvra ja historjá
oassin iežaset doaimmas, leat dađistaga ohcan
sirdojuvvot Sámedikki hálddašeapmái. Sámedikki
mielas dat lea buorre. Jagi 2004 rájes lea Porsáŋggu
musea čadnojuvvon Sámedikki hálddašeapmái. Mátta-Várjjaga
gielda lea mearridan ahte dat háliida ahte Mátta-Várjjaga
musea galgá Sámedikki hálddašeapmái.
2004:s lea Nuortasámi museai nammaduvvon gaskaboddosaš
stivra, ja dat oažžu doaibmaruđaid
Sámedikkis ja Mátta-Várjjaga
gielddas ohcama vuođul. Stáhtabušeahtta 2005 árvalusas
lea Nuortasámi musea ođđavistti
ruhtadeapmi viimmat álggahuvvon.
Tabealla čájeha stáhtalaš
doaibmadoarjaga ovdáneami sámi museaide
2001 rájes 2004 rádjai. Dasa lassin ožžot
muhtun museat doarjaga fylkkagielddain ja gielddain.
Tabealla 2.4
| Musea | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |
|---|
| Saemien Sitje | 451 560 | 1 180 000 | 1 421 000 | 1 460 000 |
| Árran julevsámi
musea | 2 315 000 | 2 360 000 | 2 443 000 | 2 508 000 |
| Gállogietti
musea | 0 | 40 000 | 50 000 | 50 000 |
| Guovdageainnu Gilišillju | 160 600 | 230 000 | 240 000 | 246 000 |
| Sámiid Vuorká-Dávvirat | 2 900 000 | 3 400 000 | 3 519 000 | 3 605 000 |
| Deanu Musea | 160 600 | 230 000 | 240 000 | 246 000 |
| Várjjat Sámi
Musea | 529 250 | 1 190 000 | 1 232 000 | 1 265 000 |
| Jáhkovuona mearrasámi musea | 0 | 150 000 | 160 000 | 200 000 |
| Porsánggu musea | 161 000 | 0 | 0 | 246 000 |
| Savio musea | 0 | 0 | 0 | 200 000 |
| Nuortasámi
musea | 0 | 0 | 0 | 340
000 |
| Oktiibuot | 6 678 010 | 8 780 000 | 9 305 000 | 10 366 000 |
Sámedikkis lea museaođastusbargguin
joatkin sakka vuoruhuvvon. Bargu ođastusain 2004:s
lea leamaš čohkkejuvvon guovtti
museasiidda ektui Finnmárkkus.
Sámi museat, guovddáš ásahussan
sámi kultuvrra ja historjjá duođašteames
ja gaskkusteames, leat hui deaŧalaččat
miellaguottuid duddjonbarggus. Dat movt nissonolbmuid ja almmáiolbmuid rolla
sámi kultuvrras historjjá bokte čađahuvvo
stuorát publikumii museain, váikkuha
dán áigge miellaguottuid. Miellaguottut,
dihtomielalažžan dahkan ja áddejupmi
leat deaŧalaš oasit dásseárvopolitihkalaš
barggus. Sámediggi áigu vuolggahit
dán lágan dihtomielalažžan
dahkama go lea oktavuođas museaiguin. Sámediggi áigu
kártet ruđaid geavaheami kulturmuittuide
ja museaulbmiliidda dásseárvo- ja
sohkabealperspektiivvas.
