Sámepolitihka birra

2.5 Oktasaš eanaguovllu guokte álbmoga

Álbmogiid gaskavuohta boahtá ovdan Snorre Sturlason gonagasságain, main dážaid ja sámiid historjá leat lávgalágaid. Sámit leat máŋgii namahuvvon, namahusain «finner».

Ovdamearkka dikte muitaluvvo ahte vuosttas Norgga riikkagonagasas – Harald Hårfagres – lei máŋggalágan oktavuohta sámiiguin ja sámi birrasiin.

Ságat muitalit maiddái ahte Davvi-Norgga riddoguovllu sámit ledje čeahpes fanasduojárat. Dát duodji ferte leat leamaš hui mávssolaš 1000 jagi áiggi, go mearra lei deaŧalaččamus vánddardan- ja fievrridangeaidnu. Sigurd Slembe ságain boahtá ovdan ahte sámi duojáriid fatnasat ledje nu jođánat čázis ahte eará fatnasat illá jukse dain.

Ságat čájehit oppalohkái, makkár oktavuođain sápmelaččat ja dážat leat leamaš. Muitalusain vuhtto dalá jurddašanvuohki, man mielde sápmelaččain ledje erenoamáš fámut. Dánskaáigodas, njeallje čuođi jagi ovdal 1814, lei Norga oassi riikkas mii lei kultuvrralaččat hui máŋggadáfot Dážat ja sápmelaččat, ja dađistaga maiddái kvenat, ledje muhtimat dán riikka máŋgga čearddas.

Sámi kultuvrra dáfus erenoamáš lei, ahte sullii 1715 rájes álggahuvvui, hálddahuslaš válddi doarjagiin, viiddis miššuvdnadoaibma daid sámiid ektui geat eai lean vel dahkkojuvvon ristalažžan. Dán proseassas geahččaledje jávkadit buot sámi dološ oskku bázáhasaid. Billistedje meavrresgáriid ja sieiddiid, ja gilde juoigama ja sámi nammavieruid.

Dát váikkuhii dieđusge garrasit ja negatiivvalaččat boares sámi kultuvrra deaŧalaš beliide. Nuppi bealis fas deattuhuvvui sámegiela geava­heapmi garrasit miššuvdnabarggu vuosttas áigodagas, sihke sárdnideamis ja skuvllain mat ásahuvvojedje. Gávdnojedje almmatge maiddái guovddáš girkolaš áirasat geat eai nu bures dohkkehan sámegiela ja sámi kultuvrra.

Liikká orru nu ahte guovddáš eiseválddiid politihka mielde ovdal 1814 ledje sámit dohkkehuvvon oktan máŋgga čeardda gaskkas obbastáhtas. Dát bođii goit albma dan deattus mii biddjojuvvui váfistit sámiid beroštusaid dalle go rádjá Norgga ja Ruoŧa gaskkas gessojuvvui 1751s, vrd. kap. 2.4.

Sámit adnojuvvojedje árvvus sierra álbmogin mas lei sierra kultuvra, seamma láhkai go eará álbmogatge obbastáhta rájáid siskkabealde.