Sámepolitihka birra

5.1 Departemeanttaid ráđđádallan- ja ságaškuššanmekanismmat Sámedikkiin

Álggahuvvon leat bissovaš čoahkkimat politihkalaš dásis Sámedikki budjeahta hárrái Sámedikki ja Gielda- ja guovlodepartemeantta , ja muhtun eará departemeanttaid gaskkas, ovdal ráđđehusa vuosttas jahkásaš budjeahttakonfereanssa. Gielda- ja guovlodepartemeanttas, mii lea sámi áššiid bálddalastindepartemeanta, leat jeavddalaš čoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš ja hálddashuslaš dásis. Lassin leat departemeanttas čoahkkimat Sámedikkiin eaŋkiláššiid birra dárbbu mielde. Gielda- ja guovlodepartemeanta oassálastá maiddái dávjá eará departemeanttaid čoahkkimiidda Sámedikkiin, sihke politihkalaš ja hálddahuslaš dásis. Sámedikki hálddahuslaš jođihangoddi oassálastá jahkásaš etáhttajođiheaddjikonferensii.

Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanttas ja Sámedikkis leat čoahkkimat politihkalaš dásis budjeahta ja eará áššiid birra. Departemeanta ja Sámediggi leat soahpan čađahit njeallje bissovaš ovttasbargočoahkkima juohke jagi. Ulbmilin lea nannet ovttasbarggu ráđđehusa ja Sámedikki gaskkas dearvvasvuođa- ja sosiálaáššiin mat gusket sámi veahkadahkii. Muđui lea jeavddalaš oktavuohta Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeantta ja Sámedikki hálddahusa gaskkas, ee. jahkásaš juolludusgirjjiid oktavuođas.

Mánáid- ja bearašdepartemeanttas lea čoahkkin Sámedikkiin sámi mánáidgárdegažaldagaid birra guktii jagis. Sámedikki loahpahuvvon mánáid- ja nuoraidprojeavtta oktavuođas dollojuvvojedje máŋga oktavuođačoahkkima departemeanttain. —oahkkimat galget dollojuvvot maiddái projeavtta čuovvoleamis. Departemeanttas leat jahkásaš budjeahttačoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš dásis. Mánáid- ja bearašdepartameanta háliida lagat ja jeavddalaččat ovttasbarggu Sámedikkiin dál go mánáid- ja nuoraidpolitihkka lea laktojuvvon Sámedikki bargo- ja politihkkaduovdagiidda. Departemeanta háliida maiddái ovttasbargat Sámedikkiin gárgedit dagaldusaid sámi mánáid ja nuoraid buktin evttohusaid hárrái sámi mánáid- ja nuoraidpolitihka viidáset gárgedeapmái, guovddášlaččat ja báikkálaččat. Departemeanta áigu ovttasbargat Sámedikkiin ain arvvosmahttit gielddaid ovddidit gielddaid fálaldagaid gárgedeami mat nannejit sámi mánáid ja nuoraid identitehta ja gullevašvuođa sámi servodahkii.

Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin sihke politihkalaš ja hálddahuslaš dásis áigeguovdilis oahpahanáššiid ja budjeahta birra. Stáhtalaš oahppohálddahusas leat jeavddalaš čoahkkimat (7–8 jahkásaččat). Sámedikki hálddahus oassálastá dáid čoahkkimiidda. Dáid čoahkkimiid oktavuođas leat čoahkkimat sámi oahpahansáššiid birra sullii 5 geardde jagis, maidda departemeanta, Sámediggi, 5 davimus oahppodirektora ja Oahppanguovddáš oassálastet. Našuvnnalaš koordinerenjoavkkus SAMTAK (bálddalastin- ja gelbbolašvuođaloktenprojeakta skuvlajođiheddjiide ja PP-bálvalussii) leat čoahkkimat 3–4 geardde jagis.

Eanadoallodepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin budjeahta ja eará politihkalaš áššiid birra politihkalaš dásis. Lassin lea departemeanttas oktavuohta Sámedikkiin áššegieđahallidásis eaŋkiláššiin. Boazodoalu váldošiehtadusas, dahkkojuvvon guovvamánu 26. 1993 Stáhta, Eanadoallodepartemeantta bokte, ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi gaskkas lea Sámediggái addojuvvon doaibmevaš politihkalaš rolla. Sámedikkis lea dáid maŋimuš jagiid leamaš dárkojeaddjistáhtus 1 stáhta bealde jahkásaš boazodoallošiehtadallamiin. Maŋŋil go áššeoasálaččat leat soahpan loahpalaš šiehtadusevttohusa hárrái, de sáddejuvvo evttohus Stuorradiggái ealáhuskomitea gieđahallamii. Sámediggái galgá addojuvvot vejolašvuohta cealkit boazodoallošiehtadusa birra ovdal go dat gieđahallojuvvo Stuorradikkis. Dat dáhpáhuvvá nu ahte komitea sádde proposišuvnna Sámediggái cealkámuša várás. Komitea sáhttá diekkár bargovugiin váldit mielde vejolaš kommeanttaid Sámedikkis, ovdal go árvalus ovddiduvvo Stuorradiggái.

Guolástusdepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš dásis guktii jagis, main eaŋkiláššit ja budjeahtta váldojuvvo ovdan. Sámediggi lea maiddái departemeantta gonagasreabbá hálddaheami bargojoavkkus mielde.

Kultuvradepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš ja ámmátdásis main budjeahtta ja eará áššit váldojuvvojit ovdan. Sámediggi lea sávvan ahte oktavuohta hálddahuslaš dásis ferte gárgeduvvot ja buorránit. Guokte bissovaš jahkásaš čoahkkima lea šihttojuvvon politihkalaš dásis kulturministara ja sámediggepresideantta gaskkas.

Sámi kulturgažaldagaid oktavuođalávdegoddi álggahuvvui 1994. Kultuvradepartemeanta, Gielda- ja guovlodepartemeanta, Norgga kulturráđđi ja Sámi kulturráđđi leat ovddastuvvon lávdegottis, man Kultuvradepartemeantta ovddasteaddji jođiha. Lávdegottis leat dábálaččat leamaš golbmanjeallje čoahkkima jahkái ja dat lea doaibman oktavuođalađasin norgalaš eiseválddiid ja sámi institušuvnnaid gaskkas main lea ovddasvástádus kulturduovdagis. Sierra orgána mii bisuha dán oktavuođa sáhttá almmatge muhtumin orrut hálddahuslaččat dárbbašmeahttun ja ájihahtti. Danne ráđđehus oaivvilda ahte Oktavuođalávdegoddi loahpahuvvo dálá hámis. Kultuvradepartemeanta háliida lagas oktavuođa sámi orgánaiguin kulturduovdagis. Dat dahká vuđđosa nu geahppa áššegieđahallamii go vejolaš ja diekkár oktavuohta sáhttá veahkehit váfistit nu buori gieđahallama go vejolaš sámi kulturáššiide. Kultuvradepartemeanta áigu ovttasbargat Sámedikkiin vai váfistuvvo lagas oktavuođa bisuheapmi mii lea sajáiduvvan guovddášhálddahusa ja sámi kultureallima ovddasteddjiid gaskii.

Birasgáhttendepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin budjeahta ja eará politihkalaš áššiid birra. Departemeanttas leat maiddái jahkásaš oktavođačoahkkimat hálddahuslaš dásis biras- ja kultursuodjalusáššiid birra. Sámedikki Báikkálaš Agenda 21-projeavtta (1999–2001) projeaktaáigodagas lea leamaš dávjes oktavuohta hálddahuslaš dásis Birasgáhttendepartemeantta ja Sámedikki gaskkas. Sámi kulturmuitoráđi huksenmuttus lea Riikkaantikvára deaŧalaš oktavuođalađas. Sámediggi lea mielde Plánaláhkalávdegotti refereansajoavkkus.

Justiisadepartemeanttas ja Sámedikkis leat leamaš čoahkkimat Sámi vuoigatvuođalávdegotti barggu birra politihkalaš dásis. Dát gusto sihke ođđa lávdegotti nammadeapmái máddelis Finnmárkku ja lávdegotti barggu čuovvoleapmái Finnmárkkus. Plánejuvvo dialoga 2 Sámedikkiin ja Finnmárkku fylkkain Sámi vuoigatvuođalávdegotti oassečielggadeami NOU 1997: 4 Sámi kultuvrra luondduvuođus čuovvoleami birra.

Lassin čoahkkimiidda Olgoriikkadepartemeanttain politihkalaš dásis budjeahta ja eará áššiid birra lea Sámediggi mielde Olgoriikkadepartemantta ráđđeaddi lávdegottis olmmošvuoigatvuođaid hárrái ja departemeantta bargojoavkkus riikkaidgaskasaš eamiálbmotlogijagi hárrái (1995–2004). Olgoriikkadepartemeantta ráđđeaddi lávdegottis leat eiseválddiid, ealáhuseallin- ja fágaorganisašuvnnaid, eaktodáhtolaš organisašuvnnaid ja politihkalaš bellodagaid miellahtut. Bargojoavkkus leat, lassin Olgoriikkadepartementii ja Sámediggái, Gielda- ja guovlodepartemeanta ja NORAD. Sámediggi bovdejuvvo maiddái oassálastit norgalaš sáttagottiide ON-čoahkkimiidda mat gieđahallet eamiálbmotgažaldagaid, ja addit evttohusaid diekkár čoahkkimiid válmmaštettiin. Sámediggi oassálastá maiddái norgalaš sáttegoddái Arktalaš Ráđi barggus, vrd. kapihttaliin 16. Prográmmas Eamiálbmogat veahkis daddjojuvvo ahte Sámediggi galgá váldojuvvot mielde. Dát lea iešguđet sivas maŋŋonan. Olgoriikkadepartemeanta áigu veahkehit dán ovttasbarggu doaibmagoahtit.

Eará departemeanttain leat čoahkkimat Sámedikkiin eaŋkiláššiin dárbbu mielde. Stáhtaministtar deaivvada njealji davimus fylkkasátnejođiheddjiin ja Sámediggepresideanttain oktanaga oktii jagis. Dáid čoahkkimiin váldojuvvojit riikkaoasi áigeguovdilis fáttát ja čuolbmabidjamat ovdan. —oahkkimiidda oassálastet maiddái fágastáhtaráđit fáttáid mielde mat váldojuvvojit ovdan.

5.1.1 Oktavuohta Sámedikki ja departemeanttaid vuollálas etáhtaid gaskkas

Luondduhálddahandirektoráhtas lea oktavuohta Sámedikkiin guovdilis boraspirelávdegotti bokte ja anadroma (guolit mat ellet sihke sálte- ja sáivačázis) luossaguliid ovttasbargoráđis, mas Sámediggi lea mielde. Sámediggi ovttasbargá dávjá direktoráhtain eaŋkiláššiin.

Guolástusdirektoráhta oktavuohta Sámedikkiin lea kanaliserejuvvon guliid riikkagottálaš regulerenráđi ja riikkagottálaš riddonjuorjjoráđi bokte.

Sámediggi oassálastá njelljii jagis Riikkaantikvára fágalaš oktavuođalávdegoddái. Dasto oassálastá Sámediggi Riikkaantikvára jahkásaš riikkačoahkkanemiide ja jahkásaš kulturmuitokonferensii. Lassin lea dávjes oktavuohta eaŋkiláššiin. Sámediggi juohká jahkásaččat ruđaid Riikkaantikvára beales.

Ovttasbargu Sámedikki ja Norgga kulturráđi gaskkas lea doaibman sihke Sámi kulturgažaldagaid oktavuođalávdegotti bokte ja njuolga Sámi kulturráđi ja Norgga kulturráđi gaskkas.

5.1.2 Sámedikki gaskavuohta Ráđđehusadvokáhttii

Ráđđehusadvokáhta váldodahkamušat lea diggeáššiid vuodjit stáhtainstitušuvnnaid beales, addit cealkámušaid ja smiehttamušaid rievttálaš gažaldagain ja dihto muddui veahkehit hálddahusa šiehtadallamiin. Sámediggi lea jearran mo Sámediggi sáhttá geavahit Ráđđehusadvokáhta. Dán duogážin lea ahte Sámediggi 1999 bivddii Ráđđehusadvokáhta Sámedikki beales árvvoštallat stevdnet Statskog SF:a (Stáhtavuovddit SF) vai oažžu Finnmárkku Eanavuovdinstivrra mearrádusa addit doaibmalobi luonddugeađggi roggamii Riebanváris ja Náranašas Guovdageainnus, ja Statskog SF:a mearrádusaid váidalusáššiin, celkojuvvot gustomeahttumin. (Sámedikki unnitlohku ii háliidan diekkár meannudanvuogi.) Ráđđehusadvokáhtta hilggui Sámedikki ávžžuhusa, ja čujuhii ahte Ráđđehusadvokáhtta máŋgga áššis loaidá ovdan Statskoga SF:a beales ja dan ráđđeaddin.

Ráđđehusadvokáhtta lea vuosttažettiin ráđđehusa ja departemeanttaid ášševuoddji. Vejolaš veahkki vuolit etáhtaide ferte kanaliserejuvvot ovddasvástideaddji departemeantta bokte. Sámedikki doaibma politihkalaš orgánan ii leat ráđđehusa dahje stáhtahálddahusa bajilgeahččo- dahje bagadusválddi vuollásaš, ja Sámedikkis sáhttet leat oainnut mat hellehit ovdamearkka dihtii departementála oainnuin. Sámedikki politihkalaš doaibma sáhttá mielddisbuktit ahte Sámediggi váldá ovdan áššiid eará stáhtalaš orgánaid buohta. Ráđđehusadvokáhtta lea diekkár stáhtalaš orgánaid ráđđeaddi ja lágastalli, juoga mii mearkkaša ahte Ráđđehusadvokáhtta ii sáhte veahkehit Sámedikki go eará stáhtalaš beroštusat guoskkahuvvojit dahje stáhtalaš mearrádusat fallehuvvojit.

Sáhttá jearrat sáhttágo Ráđđehusadvokáhtta veahkehit Sámedikki eanet ráddjejuvvon duovdagis, áššiin mat gusket Sámedikki doibmii hálddahusorgánan (ovdamearkka dihtii virgeoapmahašáššiin dahje lanjaid láigohemiin). Diekkár čovdosiin šaddá almmatge eahpečielga avádat mas leat váttes rádjagažaldagat. Sáhttá muđui čujuhuvvot ahte Ráđđehusadvokáhtta ii atte jurdihkalaš ráđiid Stuorradiggái, ii gažaldagainge mat čatnasit administrašuvdnii.

Dán vuođul oaivvilda ráđđehus ahte Sámediggi ii sáhte geavahit Ráđđehusadvokáhta bálvalusaid. Dán árvvoštallamis deattuha ráđđehus Sámedikki iehčanas ja sorjjasmeahttun sajádaga ráđđehusa ektui. Dát sorjjasmeahttunvuohta doahttaluvvo eanemusat go Sámediggi ieš vállje ášševuddjiidis.

5.2 Sámediggi ja gaskavuohta báikkálaš ja guovlluguovdasaš stivrendássái

Sámedikkis leat geavadis eanemus gaskavuođat stáhtii ja muhtun muddui fylkkaide. Sámediggi buktá oainnuid Finnmárkku, Romssa, Nordlándda, Davvi- ja Mátta-Trøndelága ja Hedmárkku fylkkaplánaid hábmemii. Gielddain gos sámit leat eanetlogus veahkadagas lea sámi váikkuhanfápmu gielddalaš politihkas ja hálddahusas lunddolaččat stuoris. Eanaš gielddain ja fylkkagielddain leat almmatge sámit unnitlogus. Joavkun leat sámiin hárve vejolašvuođat oažžut mearrideaddji váikkuhanfámu gielddaid ja fylkkagieldddaid eanádatmearrádusaide.

Sáhttá leat čuolmmalažžan ahte sámi gažadagat dávjá šaddet dušše oktan suorgin máŋgga eará suorggi gaskkas báikkálaš dásis. Prinsihpat mat leat nannejuvvon sámelágas ja vuođđoláhkaparagráfas sámiid vuoigatvuođadilálašvuođa birra doibmet beare unnán njuolggadeaddjin báikkálaš politihkkii ja hálddahussii. Máŋgga gielddas sáhttet maiddái leat iešguđetlágan oaivilat sámi kultuvrra saji birra almmolaš oktavuođas. Dat sáhttá mielddisbuktit ahte lága hágut eai ollašuhttojuvvo. Guovdilis gažaldat lea danne mo buoremusat galgá váfistit sámepolitihkalaš ulbmiliid čađaheami ja sámepolitihkalaš doaibmabijuid bálddalastima guovlluguovdasaš ja báikkálaš dásis.

Gielddat galget áimmahuššat deastta sihke álbmotstivrras ja čálggus. Demokráhtalaš oassálastin, eanetlohkoprinsihppa ja gielddaid rolla politihkalaš institušuvdnan leat guovdilis doahpagat dán oktavuođas. Lassin sáhttet gielddat gehččojuvvot stáhta giehtaguhkibun riikkagottálaš politihka fápmuibidjamis. Ovdamearkan dása lea ahte sámelága giellanjuolggadusat, oahpahusláhka ja báikenammaláhka geatnegahttet gielddaid sámi giellapolitihka riikkagottálaččat mearriduvvon standárddaid vuođul. Gielddain lea rolla ássiid politihkalaš reaidun. Dat galget maiddái leat sámi ássiid politihkalaš reaidun. Stuorra mearkkašupmi šaddá das man olu gielda ieš deattuha vuoruhit sámi giela ja kultuvrra nannema ja gárgedeami. Sámediggi oaivvilda ahte sámi beroštusaide ferte váfistuvvot buoret coakci politihkalaš vuogádagas ja hálddahusas muđui. Danne evttohuvvoge dálá sámediggeplánas (s 47) ahte seahtá árvvoštallojuvvot skihkket gielddaid ja fylkkagielddaid sámepolitihkalaš dahkamušaide.

5.2.1 Sámedikki oktavuohta stáhtalaš guovlluguovdasaš etáhtaiguin

Sámedikkis leat jeavddalaš čoahkkimat Finnmárkku fylkkamánniin.

Golbmii jagis leat ovttasbargočoahkkimat golmma davimus oahppodirektora ja Sámedikki gaskkas main ságaškuššet áigeguovdilis áššiid mat gusket sámi oahpaheapmái. Guktii jagis leat čoahkkimat golmma davimus oahppodirektora, Sámedikki ja Stáhtalaš erenoamášpedagogoalaš doarjjavuogádaga (Statped) gaskkas main ságaškuššet sámi erenoamášpedagogalaš oahpaheami. Davvi-Norgga ráđđeaddi orgána, Statped:a olis, gávnnada sullii guhttii jagis.

Eanadoalu siskkabealde lea guovlluguovdasaš ovttasbargu plánabarggu hárrái. Eanadoalu ja boazodoalu boahtti árvoduddjonprográmma oktavuođas lea Sámediggi mielde prográmmabarggus ovttas guovlluguovdasaš eiseválddiiguin.

5.2.2 Sámediggi ja fylkkagielddat

Sámedikki politihkalaš jođihangottis leat čoahkkimat golmma davimus fylkka fylkkasátnejođiheddjiiguin. Sámedikkis lea ovttasbargu fylkkagielddaiguin Sis-Finnmárkku nuppástuhttinprográmma, EU Intereg-prográmma, guovlluguovdasaš gárgedanprográmmaid, Sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána, sámi eanadoalloplána ođđa árvvoštallama ja ráđđehusa Davvi-Norgga-barggu hárrái. Sámediggi lea dárkojeaddjin Davvi-Norgga riikkaoasselávdegottis. Sámedikkis lea maiddái oktavuohta guđa davimus fylkkagielddain kulturmuitoáššiin.

Romssa fylkkagielda lea virgádan sámekonsuleantta ráđđealbmáetáhttii. Sámekonsuleanttas lea vásedin ovddasvástádus sámi gažaldagaid plánemis, gárgedeamis ja buohtalastimis. Sámekonsuleanta lea Sámi gažaldagaid ráđđeaddi lávdegotti čállin. Lávdegoddi addá cealkámušaid fylkkagielddalaš plánaid, budjeahtaid, gulaskuddamiid ja eará deaŧalaš áššiid birra. Romssa fylkkagielda gullá sámelága giellanjuolggadusaid vuollái, ja oažžu jahkásaččat juolluduvvot stáhtalaš guovttegielatvuođadoarjaga Sámedikki bokte. 2001 bargojuvvo doaibmaplánain Romssa fylkkagieldda ollislaš rahčamuššii sámi giela ja sámi giela ja kultuvrra gelbbolašvuođaloktema beales.

Nordlándda fylkkagielda lea maiddái bidjan virgái sámekonsuleanta. Sámi nammagoddi lea ráđđeaddi orgánan fylkkagielddas. Nammagoddi addá cealkámušaid mat gusket sámi beroštusaide, ja sáhttá maiddái iežas álgaga vuođul ovddidit áššiid fylkkagildii. Sámi nammagoddi lea ožžon delegerejuvvot válddi hálddahit fylkkagielddalaš ruđaid sámi kulturdoaibmabijuide, doarjagiid sámi organisašuvnnaide ja oahppostipeanddaid sámiide geat váldet alit oahpu. Fylkkas dollojuvvo sámekonfereansa juohke jagi. Nordlándda fylkkagieldda sámi politihka doaibmaplána lea dárkkistuvvomin, ja biddjojuvvo fylkkadikki ovdii čakčamánus 2001.

Mátta-Trøndelága fylkkagielda lea 2001 vuođđudan sámi gažaldagaid ráđđeaddi lávdegotti áššiin mat gusket sámi dilálašvuođaide fylkkas. Lávdegoddi galgá veahkehit nannet dialoga fylkkagieldda ja sámi birrasiid gaskkas. Lávdegottis leat vihtta miellahtu, geain unnimustá guovttis galget leat čáláhallan Sámedikki válgajienastuslohkui.

5.2.3 Oktavuođavuogit Sámedikki ja gielddaid gaskkas

Sámegiela hálddahanguovllu guđa gieldda ovttasbargoorgánas leat čoahkkimat 3–4 jagis main ságaškuššet skuvlagažaldagaid mat gusket oahpaheapmái O97 Sámi mielde ja eará áigeguovdilis áššiid. Sámediggi ja Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanta bohtet čoahkkimii dárbbu ja gielddaid sávaldaga mielde. Sámediggi lea maiddái ožžon vejolašvuođa leat mielde bajilgeahččooahppaladdamiin sámegiela hálddahanguovllus vai oažžu buoret várddu das mo gielddat organiserejit oahpaheami O97 Sámi mielde.

2002 rájes Sámediggi juohká 10,2 milj. kr. lassigoluide mat čuvvot guovttegielatvuođas sámi giela hálddahanguovllu gielddaide. Gielddat leat dán oktavuođas dovddahan ahte háliidit bissovaš ráđđádallamiid Sámedikkiin. Gielda- ja guovlodepartemeanta jođiha bargojoavkku mas lea leamaš dahkamuššan dárkileappot geahčadit guovttegielatvuođagoluid (vrd. kap. 7.3.).

Hálddahanguovllu gielddaid giellakonsuleanttat lea vuođđudan oktasaš giellaforuma mii čoahkkana guktii jagis. Sámediggi oassálastá čoahkkimiidda.

Váikkuhangaskaomiid oktavuođas maid Sámediggi hálddaša Sámi ovddidanfoandda (SOF) bokte, lea Sámedikkis viiddis ovttasbargu báikkálaš dásiin, erenoamážit gielddalaš ealáhusfoanddaiguin. Sámediggi háliida lagat ja eanet geatnegahtti ovttasbarggu jeavddalaš čoahkkimiid bokte gielddaiguin mat leat SOF:a doaibmaguovllu siskkabealde. Vuosttas čoahkkin lea juo dollojuvvon.

Sámedikkis lea oktavuohta njealji davimus fylkka buot gielddaiguin, ja 15 gielddain Mátta-Trøndelágas ja 5 gielddain Hedmárkkus areálasisabahkkemiid áššiid hárrái kulturmuitolága ja plána- ja huksenlága mielde.

5.2.4 Sámedikki váldi ja gielddalaš iešstivrejupmi

Gielddaláhka addá nana suoji stáhtalaš bajilstivrema vuostá gielddalaš dahkamuščoavdima hárrai. Riidu gielddalaš iešstivrejumi prinsihpa ja Sámedikki válddi lasihanjuksanmeari gaskkas sáhttá bohciidit go dahkamušat mat gusket sámiide erenoamážit, evttohuvvojit biddjojuvvot Sámediggái, dahje juos gielddaide skihkkejuvvojit dahkamušat doibmiibidjat stáhta sámepolitihka.

Stáhta ovddasvástádus das ahte sámiid vuoigatvuođat eamiálbmogin áimmahuššojuvvojit duhtadahtti vuogi mielde ii sáhte delegerejuvvot vuolit hálddahusdásiide nugo gielddaide ja fylkkagielddaide. Stáhta ovddasvástádus han lea atnit doarvái váikkuhangaskaomiid váfistit ahte geatnegasvuođat dollojuvvojit. Gažaldagain mat gusket vuđolaš vuoigatvuođaide sáhttet dihto stáhtalaš stivremat dárbbašuvvot vái stáhta sámepolitihkalaš geatnegasvuođat váfistuvvojit buot hálddahusdásiin.

Gielddalaš iešstivrejupmi ferte vihkkedallojuvvot vuoigatvuođaid vuostá maid stáhta addá boargáriidda – lei dal vuoigatvuohta dearvvasvuođaveahkkái, vuoigatvuohta oahpaheapmái, dahje veahádatsuodjalus ja eamiálbmogiid sajádaga suodjalus seailluheami ja viidáset gárgedeami dihtii identitehta ja oami kultuvrra. Váttis lea albmadit guđe muddui vuoigatvuođat berrejit bajilstivret gielddalaš iešstivrejumi. Viiddis vuoigatvuođanannen addá unnán lihkadanmuni báikkálaš árvvoštussii ja politihkkahábmemii. Juos dahkamušat vuos biddjojuvvojit gielddaide, de vuorrástuhttá dat go stáhta stivre dahkamuščoavdima, go juo vuođustus bidjat dahkamušaid gielddaide vuolggasajis čatnašuvvá aiddo fal vejolašvuhtii ja háliidussii báikkálaččat heivehit čovdosiid.

Go biddjojuvvojit dahkamušačoavdimat gielddaide ja fylkkagielddaide, de arvvosmahttojuvvo báikkálaš demokratiija nu ahte gieldda ja fylkkagieldda álbmotválljejuvvon ovddasteddjiide addojuvvo vejolašvuohta ieža gávdnat čovdosiid dahkamušaide. Diekkár váikkuhangaskaoamit čalmmustahttet ja čielggasmahttet báikkálaš ovddasvástádusa. Eanet bienalaš 3 ásahallamat čalmmustahttet stáhtalaš riikkagottálaš ovddasvástádusa, muhto sáhttet leat mielde geahpedeamen báikkálaš ovddasvástádusa. Gievrras stáhtalaš stivren muhtun duovdaga siskkabealde sáhttá dainna mielddisbuktit ahte gielddasuorgi guhki vuollái massá álggadahkkirolla 4 duovdagis, nu ahte báikkálaš indu nohká.

Gielddat berrejit danne ávžžuhuvvot atnit deastta sámi beršotusain iežaset álgaga vuođul. Gielddat fertejit oažžut doarvái informašuvnna virggálaš sámepolitihka birra ja rievttálaš standárddaid birra mat leat ásahuvvon. Stáhta geatnegasvuohta lea fuolahit ahte dárbbašlaš informašuvdna addojuvvo almmolaš virgeolbmuide buot dásiin. Ráđđehusa ulbmil lea lasihit dieđu sámepolitihka birra hálddahusas – sihke báikkálaččat, guvlluguovdasaččat ja guovddášlaččat.

5.2.5 Mearrádusat mat ásahallet ja bidjet gáibádusaid Sámedikki ja gielddaid ovttasbargui

Sámeláhka, mánáidgárdeláhka ja oahpahusláhka sisdollet mearrádusaid main leat njuolggo čuvvosat gielddaide, ja veahkehit dieinna lágiin ásahallat muhtun gaskavuođaid Sámedikki ja gielddaid gaskkas.

Fylkka- ja gielddaplánemis leat stuorra čuvvosat sámi beroštusaide, ealáhusaide ja kultuvrii guovlluin gos ásset sámit. Plána- ja huksenláhka lea guovdileamos láhkamearrádusat luonddu- ja valljodatvárrehálddaheapmái, vrd. máinnašemiin kapihttalis 15.

Sámi servodatberoštusaid deasta ii leat čielgasit namahuvvon lágas. Dát perspektiiva gessojuvvo sisa guovtti johtočállosis Birasgáhttendepartemeanttas. Johtočálus T-2/98 dadjá ahte fylkkagielddat ja gielddat berrejit buktit Sámedikki plánaid fylkka- ja gielddaplánemii duovdagiidda main leat sámi beroštusat. Johtočállosis T-3/98 čuožžu ahte fylkkaplánen maiddái galgá veahkehit váfistit ja gárgedit sámi kultuvrra oktan servodagain ja ealáhusaiguin, ja ahte Sámediggi galgá váldojuvvot mielde fylkkaplánemii ráđđeaddi orgánan fylkkain gos leat sámi geavahan- ja ássanguovllut (Hedmárkkus, Mátta-Trøndelágas, Davvi-Trøndelágas, Nordlánddas, Romssas ja Finnmárkkus).

5.3 Sámi beroštusaid áimmahuššan hálddahusas

Sámelága § 2–2 dadjá ahte «Eará almmolaš lágádusat berrejit Sámediggái addit vejolašvuođa iežas oainnu čilget ovdalgo mearridit maidege áššiin mat gullet Sámedikki bargosurggiide.». Mearrádus lea oaivvilduvvon almmolaš orgánaide buot dásiin – guovddášlaččat, guovlluguovdasaččat ja báikkálaččat.

Guovdilis gažaldat lea váfistago sámelága ráva almmolaš orgánaide gullat Sámedikki oaiviliid ovdal go mearrádusat dahkkojuvvojit, doarvái bures geatnegasvuođaid áimmahuššama mat hálddahusas leat sámi álbmotjoavkku hárrái. Dán oktavuođas čujuhuvvo ILO-soahpamuša artihkkalii 6 ja 7, mat skihkkejit eiseválddiid ráđđádallat ja ovttasbargat eamiálbmogiiguin ovdal go dáid álbmogiidda guoski mearrádusat dahkkojuvvojit, ja addá eamiálbmogiidda vuoigatvuođa oassálastit mearrádusproseassaide. ON-konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra, art. 27, navdojuvvo addit láhkavuđđosa gáibádussii ahte eamiálbmogiiguin galgá ráđđádallojuvvot proseassain mat gusket sidjiide. Sámi beroštusaid váilevaš áimmahuššan báikkálaš ja guovlluguovdasaš dásis dahká stuorra čuvvosiid sámi kultuvrra gárgedanvejolašvuođaide.

Gažaldat eará almmolaš orgánaid geatnegasvuođas diktit Sámedikki addit cealkámuša, ságaškuššojuvvui Sámi vuoigatvuođalávdegottis NA— 1984: 18, vrd, maiddái ot. prp. nr. 33 (1986–87). Lávdegoddi oaivvildii ahte bákkolaš gulaskuddan lassin váttes ráddjenčuolmmaid dahkamii, maiddái bohciidahttá prinsihpalaš eahpádusaid guđe áššiid gieđahallamii Sámediggi galgá geavahit návccaid. Lávdegoddi čujuhii ahte Sámedikkis alddes seahtá leat vejolašvuohta válljet makkár áššiid háliida váldit ovdan, iige vuoliduvvot earáid álgagiid vuostáváldin. Muđui gusto dál juo dábálaš čielggadangeatnegasvuohta hálddahusas, vrd. hálddahuslága §§ 17 ja 37.

Ráđđehusa oaidnu lea ahte dálá láhkamearrádusat dán duovdagis leat doarvái. Almmatge dárbbašuvvo eanet informašuvdna ja nevvodeapmi almmolaš orgánaid geatnegasvuođaid birra sámepolitihkalaš duovdagis, nu ahte gielddat ja fylkkagielddat šaddet vel dihtomielalaččabun dáid hárrái. Danne áigu ráđđehus vuoruhit eanet informašuvnna olggosaddima gustojeaddji láhka- ja njuolggadusmearrádusaid birra iešguđetlágan surggiin Norggas ja olmmošvuoigatvuođaid birra main lea mearkkašupmi eamiálbmogiidda. Earret eará addojuvvo informašuvdnagihpa ILO-soahpamuša nr. 169 birra, mii lea oaivvilduvvon báikkálaš, guovlluguovdasaš ja stáhtalaš hálddahussii. Ráđđehus áigu maiddái ráhkadit oaivadusa sámi áššiid gieđahallamii.

5.3.1 Sámi beroštusaid dálá áimmahuššanortnegat báikkálaš ja guovlluguovdasaš hálddahusas dearvvasvuođa- ja sosiálasuorggi siskkabealde

Muhtun fylkkagielddain ja gielddain leat meannudanvuogit mat mielddisbuktet ráđđádallamiid báikkálaš sámepolitihkalaš nammagottiiguin ja organisašuvnnaiguin, dahje ahte sámi bargiin suorggis lea eahpehámolaš ráđđeaddi rolla. Sii leat veahkehan lasihit diehtomielalašvuođa sámi veahkadaga dárbbuid hárrái, ja miellaguottut orrot earáhuvvamin máŋgga gielddas. Almmatge lea ain váttis oažžut álgui projeavttaid mat gáibidit gielddalaš iešruhtadeami. Sámi dárbbut eai leat oppalaččat doarvái bures áimmahuššojuvvon bálvalusfálaldagaid plánemis, ovdamearkka dihtii boarrásiidfuolahusas. Stuorradiggemearrádus spesiálistadearvvasvuođabálvalusaid stáhtalaš badjelassiiváldima birra dahká ođđa rámmaeavttuid sámi beroštusaid áimmahuššamii. Dát máinnašuvvo kapihttalis 11.

5.4 Sámepolitihka bargo- ja ovddasvástádusjuohku

Dasgo Sámedikki ovddasvástádusduovdagat leat dál sakka viidábut go ovdal, de lea ráđđehusa oainnu mielde dárbu ođđasis ja vuđolaččabut árvvoštallat Sámedikki rolla ja dahkamušaid.

Almmolaš hálddahusa váldoulbmil lea áimmahuššat boargáriid beroštusaid ja čoavdit vuđolaš servodatdahkamušaid. Gažaldat dahkamuš-, ovddasvástádus- ja doaibmajuohkimis hálddahusdásiid gaskkas lea guovdil maiddái sámepolitihkalaš oktavuođas. Gažaldagas lea sáhka geas berre leat váldi áimmahuššat makkár dahkamušaid almmolaš hálddahusa siskkabealde. Muhtun muddui lea árvvoštallamis sáhka guđe dásis – riikkagottálaččat, guovlluguovdasaččat dahje báikkálaččat – dihto almmolaš dahkamuš berre čovdojuvvot, ja muhtun muddui das galgetgo stáhtalaš hálddahusorgánat vai gielddat ja fylkkagielddat main galgá leat ovddasvástádus dahkamuščoavdimis.

Stáhtas han leat álbmotrievttálaš geatnegasvuođat sámi veahkadaga hárrái, ja dainna das lea váldoovddasvástádus láhčit dilálašvuođaid nu ahte sámit sáhttet seailluhit ja gárgedit iežaset giela, kultuvrra ja servodateallima. Geavatlaš dahkamušat mat čuvvot dán ovddasvástádusas fertejit almmatge maiddái doibmiibiddjojuvvot vuolit hálddahusdásiin. Mearrádusain mat dahkkojuvvojit gielddalaš ja fylkkagielddalaš dásis lea stuorra mearkkašupmi vejolašvuođaide bisuhit ja viidáseappot gárgedit sámi kultuvrra. Danne ferte deasta sámi veahkadagas leat mielde politihkalaš vuoruhemiin mat dahkkojuvvojit báikkálaččat.

Sámi vuoigatvuođalávdegoddi evttohii NA— 1984: 18 Sámiid vuoigatvuođaid dilálašvuođaid birra láhkadit ahte fylkkagielddat ja gielddat galget skihkkejuvvot čađahit sámepolitihkalaš doaibmabijuid. Ráđđehus ja Stuorradiggi eai guorrasan dása. Biddjojuvvui strategiija mas leat positiiva doarjjaortnegat dan sadjái go oppalaš skihkkenláhkavuođus. Dát vuođustuvvui dainna ahte láhkaskihkken ja rávvagat seaguhit iežaset gielddalaš iešstivrejupmái (vrd. ot. prp. nr. 33 (1986–87), s 103).

Sámediggi lea jahkedieđáhusastus 1999 bivdán ahte dikki rolla čielggaduvvo dárkileappot Sámedikki ja iešguđet hálddahusdásis ovddasvástádusgaskavuođa aiddostahttimiid 5 bokte. Sámediggi háliida ahte geahččaluvvojit ortnegat mo diggi galgá oassálastit fylkkaplánema bargui, ja čađaheapmái. Sámediggi gáibida maiddái ahte gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádus sámi áššiin ferte meroštallojuvvot čielgaseappot.

Jahkedieđáhusas 2000 čuoččuha Sámediggi ahte sámi áššit fertejit áimmahuššojuvvot buorebut norgalaš politihkalaš vuogádagas go dál. Sámedikki mielas geahččalit máŋga gieldda ja fylkkagieldda dodjalit earáide ovddasvástádusa sámi doaibmabijuin. Sámediggi cealká ahte leat sihke ráddjenčuolmmat sámi doaibmabijuid hárrái ja negatiiva doaladumit 6 sámi gažaldagaide máŋgga gielddas (Sámedikki gulaskuddancealkámuš Dahkamušjuohkinlávdegotti árvalussii (Oppgavefordelingsutvalgets innstilling, NOU 2000: 22, ášši 45/00)).

Danne Sámediggi lea, jahkedieđáhustastis 2000 ja gulaskuddancealkámušastis Dahkamušjuohkinlávdegotti árvalussii, bivdán ahte dahkamušjuohkingažaldagat guorahallojuvvojit, prinsihpaid mielde maidda riikka sámepolitihkka vuođđuduvvá.

Sámediggi atná deaŧalažžan ahte sámepolitihkka hámádahttojuvvo nu ahte oassádallit iešguđet dásis ožžot čielgasit meroštallojuvvon ovddasvástádusa. Vuosttažettiin ferte ovddasvástádusgaskavuohta stáhta ja Sámedikki gaskkas čielggaduvvot. Dasto fertejit gielddaide ja fylkkagielddaide addojuvvot konkrehta geatnegasvuođat ja raporterengáibádus dahkamušaid čađaheami birra.

Ráđđehus lea ovttaoaivilis ahte lea dárbu árvvoštallat ja čielggadit ovddasvástádus- ja dahkamušjuohkima almmolaš eiseváldeorgánaid ja –dásiid gaskkas vai stáhta sámepolitihkalaš juksanmearit ollašuvvet. Sámedikki rolla ja dahkamušaid juohkin mat gusket sámiide erenoamážit, eai leat árvvoštallojuvvon Dahkamušjuohkinlávdegottis (NOU 2000: 22 Om oppgavefordelingen mellom stat, region og kommune (Dahkamušjuohkima birra stáhta, regiovnna ja gieldda gaskkas) iige i st.meld. nr. 31 (2000–2001) Kommune, fylke, stat – en bedre oppgavefordeling (Gielda, fylka, stáhta – buoret dahkamušjuohkin). St.meld. nr. 31 (2000–2001) dadjá ráđđehus čuovvovaččat:

Ii leat vejolaš čielggadit buot gažaldagaid mat čatnasit Sámedikki váldái dán stuorradiggedieđáhusas. Ráđđehus oaivvilda danne ahte lea dárbu viidábut árvvoštallat gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádusa ja dahkamušaid sámi áššiid hárrái, ja rolla- ja dahkamušjuohkima Sámedikki ja eará almmolaš hálddahusa gaskkas. Maiddái lea dárbu oppalaččat árvvoštallat guđe politihkkaduovdagiid badjel Sámediggi berre oažžut lasihuvvon válddi, ja makkár čuvvosat dás leat.

5.4.1 Bargo- ja ovddasvástádusjuogu árvvoštallan, sámi perspektiivvas

Gávdnojit máŋga molssaeavttu mo sáhttá árvvoštallat dahkamuš- ja ovddasvástádusjuohkima sámi gažaldagain. Okta vejolašvuohta lea nammadit govdadit čoakkáduvvon almmolaš lávdegotti mas leat ovdamearkka dihtii mielde sorjjasmeahttun ekspearttat, Sámediggi, departemeanttat ja Gielddaid Guovddášlihttu (Kommunenes Sentralforbund) (sihke gieldda- ja fylkkadásis). Dákkár lávdegotti mandáhtta berre siskkildit:

• Eará almmolaš orgánaid ovddasvástádusa sámi áššiin – dahkamuš- ja ovddasvástádusjuohkin guovddášlaš, guovlluguovdasaš ja báikkálaš dási gaskkas.

• Sámedikki boahttevaš válddi/dahkamušaid.

Nubbi vejolašvuohta lea ahte departemeanttaidgaskasaš bargojoavku mas lea ovddastus Sámedikkis čađaha diekkár árvvoštallama man Sámediggi lea bivdán.

Goalmmát molssaeaktu lea dutkan- ja čielggadanbargu . Bargu sáhttá vaikko čađahuvvot «ovttaolbmo čielggadussan» . Olmmoš geas lea almmolaš rievtti gelbbolašvuohta sáhttá ráhkadit čielggadusa oanehis áiggis mii sáhttá dahkat vuđđosa politihkalaš árvvoštallamiidda.

Moadde molssaeavttu sáhttet ovttastuvvot. Ráđđehus áigu dialogas Sámedikkiin gávdnat ulbmillaččamus vuogi čađahit árvvoštallama man Sámediggi lea bivdán. Lassin sámi áššiide guoski dahkamušjuohkima ollislaš árvvoštallamii áigu ráđđehus joatkit ja nannet dálá dialoga mii ovttaskas deapartemeanttain lea Sámedikkiin. Dát dáhpáhuvvá jeavddalaš ráđđádallamiid veagas čuožžovaš 7 fágaduovdagiin.

5.5 Doaibmabijut

• Ráđđehus áigu dieđihit eanet olmmošvuoigatvuođaid birra main lea mearkkašupmi eamiálbmogiidda, ja áigu dán olis olggosaddit informašuvdnagihppaga ILO-soahpamuša nr. 169 birra. Gihppaga ulbmiljoavkun lea gielddalaš, guovlluguovdasaš ja stáhtalaš hálddahus.

• Ráđđehus áigu ságaškuššat iešguđetlágan molssaeavttuid dasa mo sáhttá guorahallat sámi gažaldagaid dahkamuš- ja ovddasvástádusjuogu Sámedikkiin.

• Ráđđehus áigu joatkit ja nannet dialoga mii iešguđet departemeanttas lea Sámedikkiin.