1.2.5 Dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmat
Sámediggi gieđahalai njukčamánus
2000 Ráđđehusa
Norgga sámi álbmoga dearvvašvuođa-
ja sosialabálvalusaid doaibmaplána evttohusa «Eatnatvuohta
ja ovttaárvosašvuohta» («Mangfold
og likeverd»). Sámediggi bivdá earret
eará ahte doaimmaid čađaheami áigemearit čielggaduvvojit
lagabui, ja ahte doaimmaid čuovvoleami bušeahttarámma čielggaduvvo.
Dát váldui maiddái ovdan čoahkkimis
dearvvašvuođaministariin
Tore Tønniin 15.08.00, masa Sámedikki várrepresideanta
oassálasttii. Dán čoahkkimis oaččui
Sámediggi dieđu ahte plána
galgá politihkalaččat gieđahallot
2000 čavčča, muhto dat ii leat vuos dahkkon.
Sámediggi lea juolludan prošeaktaruđaid 3 804 010
ruvnnu čuovvolit NOU 1995: 6 Dearvvašvuođa-
ja sosiálabálvalusaid plána sámi álbmogii
Norggas. Prošeaktajuolludeami oktavuođas
lea Sámediggi deattuhan vuoruhit prošeaktaruđaid
dikki iežas vuoruhansurggiid ektui. Lea maiddái árvvoštallojuvvon
sáhttet go prošeavttat mielddisbuktit
jođánis bohtosiid sámi álbmoga
dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid
heiveheami dáfus. Dasa lassin leat smiehttan geográfalaš juogu.
Golggotmánu 2000 loahpageahčen dollojuvvui čuovvolanseminára
prošeaktajođiheddjiide. Seminára
temá lei «ollislaš dearvvašvuođa-
ja sosiálafálaldat sámi álbmogii – doaibmasuorggi hástalusat».
Das deattuhuvvui movt sámi kultuvrralaš gelbbolašvuođa
sáhttá integreret vai joksá ulbmila ahte
sámi álbmot galgá oažžut ollislaš dearvvašvuođa-
ja sosiálafálaldaga. Seminára sisdoallu
lei sámi kultuvrralaš gelbbolašvuođa
birra dearvvašvuođa- ja
sosiálavuogádagas oppalaččat;
makkár gáibádusaid dat buktá politihkalaš dásis,
politihkalaš árvalusaid čuovvoleapmi
guovddáš dásis báikkálaš dearvvašvuođa-
ja sosialvuogádatdássái, ásahusdásis
ja bargiiddásis.
Sámediggi lea buktán cealkámušaid máŋgga
riikkalaš dokumeantta dáfus mat guoskkahit
dearvvašvuođa- ja sosiálaáššiid. Dat
leat čuovvovaččat: Utjamningsmeldinga (St.dieđ.
50, 1998–99), NOU 2000: 12 Norgga mánáidsuodjalusa
birra, Habiliterema ja rehabilitere njuolggadusat ja Regionála dearvvašvuođa-
ja sosialaplána, Helseregion Nord. Temá mii čađat čuovvu
Sámedikki cealkámušaid, lea
leamaš sámi viidodaga systemáhtalaš integrerema
jearru, mii lea eiseválddiid ulbmil sámi álbmoga
dearvvašvuođa- ja sosialabálvalusaid
heiveheamis.
Mii dovdat stuorit beroštumi heivehit dearvvašvuođa-
ja sosiálabálvalusaid sámi álbmoga
várás. Dát ii guoskka dušše prošeaktaruđaid
juolludemiide, muhto maiddái dasa ahte Sámediggi
lea eambbo aktiivvalaš dearvvašvuođa-
ja sosialbálvalusa heiveheamis ja sisdoalus. Prošeaktaruđaid
juolludeami dáfus orro leame olu optimisma dakkár
bálvaleami heiveheamis mii lea ráhkaduvvon vásedin
sámi álbmogii. Iešguđetlágán
prošeavttain leat almmuhuvvon 4 raportta ja
bagadusgirji sámegielat afasibuhcciide dáčča ásahusain,
ja dasa lassin lea bálvalusheiveheami sisdoallu maiddái šaddan viidát
temán olu ásahusain. Dearvvašvuođa-
ja sosiálabálvalusa álggaheami ja stabiliserema
rámmat leat almmotge eahpečielgasat, vaikko geavaheddjiin
lea vuoigatvuohta sierra heivehuvvon bálvalussii. Guovddáš ja
regiovnnalaš eiseválddit eai leat bidjan
gáibadusaid bálvalusaide ja sámi perspektiivva
nannema rutiinnaide ásahusdásis. Danne lea olu
ovttaskas fágaolbmuid duohken geain lea beroštupmi
fuolahit sámi geavaheddjiid dárbbuid. Dákkár
dilit dagahit ahte geavaheaddjit eai riekta ovgagihtii sáhte
diehtit makkár bálvalusaid ožžot.
