Boazodoallolága birra

8.5 Boazodoalu riektevuođđu ja boazodoalu areálat

Láhkalávdegoddi ii lean bivdojuvvon guorahallat boazodoalu riektevuođu. Lávdegoddi lea datte árvalan ahte láhka dadjá juoidá dan birra mii almmotge čađahuvvo riektegeavada bokte, namalassii ahte boazodoalu vuođđun lea rivttiid ásaheaddji geavaheapmi. Čujuhuvvo lávdegotti árvalan § 1 – 1 goalmmát lađđasii ja § 1 – 2.

Ráđđehusadvokáhttajearrá mii lea dakkár mearrádusaid mearkkašupmi ja ulbmil. Namuha ahte mearrádusat sáhttet baicca dagahit eahpesihkarvuođa dan dihte go dakkár dajaldagat sáhttet dego geažuhit ahte boazodoalus leat vuoigatvuođat mat eai boađe ovdan lágas.

Advokáhttasearvi lea čujuhan lávdegotti sátnegeavaheami. Paragráfas 1 – 1 daddjo alders tids bruk (dološ áiggi rájes geavaheapmi) ja § 1 – 2 ges fra gammelt av (doložis). Maiddái § 3 – 1 daddjo fra gammelt av. Čujuhuvvo ahte lávdegoddi ii leat čilgen manne atná iešguđet doahpagiid, ii ge daid sisdoalu. Deattuhit ahte Alimusrievtti ođđaset duomuin atnet doahpaga alders tids bruk (dološ áiggi rájes geavaheapmi) (Selbu-duopmu Rt. 2001 s. 767 ja Olmmáivákkiduopmu Rt. 2001 s. 1229).

Sámediggi oaivvilda maiddá ahte dološ áiggi rájes geavaheapmi lea rievttes dajaldat.

Departemeantaatná vuođđun ahte dál lea dohkkehuvvon Norgga riekteoktavuođain ahte boazodoalus lea iešheanalis riektevuođđu beroškeahttá lágas, namalássii geavaheami vuođul dain guovlluin gos boazodoallu lea leamaš. Dát lea nannejuvvon riektegeavadis, maŋemus Selbu-duomus nugo namuhuvvon dás ovdalis. Departemeanta lea ovttaoaivilis lávdegottiin das ahte láhkii berre čielgasit boahtit mearrádus mas lea dakkár sisdoallu, vai ii dárbbaš leat eahpádus dien prinsihpa hárrái.

Ráđđehusadvokáhta mearkkašumi hárrái deattuha departemeanta ahte láhka ii ásat boazodoallorievtti, muhto čilge dan sisdoalu. Dasto addá láhka vuođu reguleret ja stivret vuoigatvuođaid geavaheami seammaládje go vástideaddji álgoviđá vuoigatvuođaid, omd. opmodatrievtti dahje almennetrievtti. Dát ii sáhtte leat hehttehussan dasa ahte boazodoalus sáhttet omd. siiddat čuoččuhit erenoamáš rivttiid lassin dasa mii lágas daddjo. Dábálaš vuoigatvuođačuoččuhusa njuolggadusat (hevdsregler) fertejit gustot boazodollui seammaládje go earáide.

Departemeanta lea ovttaoaivilis Advokáhttaservviin das ahte doabageavaheapmi berre nu guhkás go vejolaš leat konsekveanta, ja ahte doaba alders tids bruk (dološ áiggi rájes geavaheapmi) lea doaba mii lea oahpis ja deavdá oaivvilduvvon sisdoalu. Go lávdegoddi lea paragráfas 1 – 2 atnán sáni fra gammel tid, (dološ áiggi rájes) de boahtá dat das go Sámevuoigatvuođalávdegoddi áiggistis árvalii dan NÁČ 1997:4 oktavuođas. Láhkalávdegotti árvalus lea seamma go Sámevuoigatvuođalávdegotti árvalus. Finnmárkkulágas, geassemánu 17. beaivvi 2005 adno dál doaba alders tids bruk (dološ áiggi rájes geavaheapmi). Lávdegotti árvalan § 3 – 1 hárrái oaivvilda departemeanta ahte doaba fra gammelt av (doložis) sisttisdoallá distinkšuvnna mii sáhttá leat vuogas. Sámi boazodoallu eaktuduvvo doaimmahuvvot doppe gos doložis lea leamaš. Lea go vuoigatvuohtá ásahit boazodoalu dološ áiggi rájes geavaheami vuođul, lea juoga maid duopmostuolut fertejit mearridit jus dan hárrái ležžet vuostelasvuođat. Muđui leat dát mearrádusat veahá redigerejuvvon lávdegotti árvalusa ektui.

Lávdegoddi lea muđui nai guoskkahan vuoigatvuođalaš gažaldagaid ja dovddahan iežas oainnuid. Departemeanta lea dán váldán diehtun, muhto ii leat dađi eanet árvvoštallan dáid gažaldagaid dán proposišuvnna oktavuođas.

Sámediggi lea árvalan čuovvovaš oppalaš mearrádusa láhkii (dás jorgaluvvon):

Departemeanta čujuha dasa ahte lága ulbmilparagráfii lea evttohuvvon čuovvovaš dajaldat, gč. § 1 nuppi lađđasa:

«Boazodoalu areálaid sihkkarastima ovddasvástádus lea sihke boazodoallovuoigatvuođalaččain, eará vuoigatvuođalaččain ja eiseválddiin».

Dát lea ođas lávdegotti árvalusa ektui. Departemeantta oainnu mielde lea Norgga stáhta gii lea geatnegahtton, muhto mii lágaid, láhkaásahusaid ja njuolggadusaid bokte ferte fuolahit ahte maiddái suohkanat ja fylkkagielddat vuhtii váldet boazodoalu. Ráđđehus áigu čuovvut dán nu guhkás go vejolaš.

Sihke Sámedikki eanetlohku ja NBR leat árvalan ahte bajábealde namuhuvvon cealkaga maŋŋelii lasihuvvo čuovvovaš: «Dasa lassin lea eiseválddiin erenoamáš ovddasvástádus gáhttet ja sihkkarastit boazodoalu areálaid». Departemeantta oainnu mielde lea lasáhus dárbbašmeahttun, ja sáhttá baicca láivudit dan ovddasvástádusa mii vuoigatvuođalaččain lea.

Lea stuora hástalus háhkat áddejumi boazodoalu areáladárbbuid ja daid váikkuhusaid hárrái maid iešguđet doaimmat sáhttet dagahit boazodollui. Buoret áddejumi sáhttá olahit ee. gulahallamiin guoskevaš beroštumiiguin, ležžet dál almmolaš dahje priváhta beroštumit. Dasto lea deaŧalaš ahte iešguđet sisabahkkemiid váikkuhus guohtumiidda duođaštuvvo dutkama bokte. Departemeanta áigu dán vuoruhit boahtteáiggis.

Ráđđehus áigu bargat viidáseappot boazodoalu areálaid buorebut sihkkarastimiin. Areálapolitihkka ovdána dađistaga. Lágaid ja njuolggadusaid hábmemis, mat stivrejit areálageavaheami, lea deaŧalaš ahte boazodoalu beroštumit ja dárbbut biddjojuvvojit oidnosii ja vuhtii váldojuvvojit. Dát lea erenoamáš deaŧalaš plána- ja huksenlága ođasmahttimis, mii dál lea jođus. Boazodoalu areálaid buorebut sihkkarastimis áigu Ráđđehus álggahit proseassaid maidda maiddái eará servodatsuorggit gessojuvvojit mielde. Ráđđehusa árvvoštallama mielde lea dát guovddážis dasa ahte iešguđet beroštumit ja vuhtii váldimat sáhttet vihkkedallot vuostálaga. Bargu mii lea álggahuvvon čuovvolit bággolotnunohcamušaid Aursunden ja Korssjøfjellet áššiin, lea konkrehta ovdamearka dasa movt diekkár proseassat sáhttet čađahuvvot.

Maŋemus jagiid lea leamaš dakkár ovdáneapmi ahte boazodoallovuoigatvuođat leat eaktudáhtolaččat luobahuvvon mávssu ovddas. Dát lea dáhpáhuvvan erenoamážit bieggamillorusttegiid huksemiid oktavuođas, go orohagat leat dahkan priváhtarievttálaš soahpamušaid huksejeddjiiguin. Dábálaččat eai láve bealálaččat almmuhit soahpamuša sisdoalu earáide, eai hatti ge. Dan oktavuođas bohciidit máŋggat čuolmmat. Vuosttažettiin lea gažaldat geas galgá leat váldi dahkat soahpamušaid mat geatnegahttet ja gusket maiddái earáide geain leat boazodoallovuoigatvuođat. Guđe mearridandásis lea váldi diekkár geatnegahtti soahpamuša dahkat: siiddas, orohagas vai boazodoalloguovllus? Dasto lea jearaldat daid ruđaid hálddašeami birra maid boazodoallu dáinna lágiin háhká. Dán dáfus leat leamaš eahpečielggasvuođat, ee. galget go ruđat mannat boazodoallofondii.

Departemeanta konstatere ahte gažaldat válddi birra dahkat diekkár soahpamušaid lea unnán čielggaduvvon ja lea rievttalaččat váttis ášši. Dan dihte biddjo bargu johtui čielggadit dáid beliid dárkileappot.

Diekkár soahpamušruđaid hárrái lea leamaš eahpečielggas galget go dat mannat boazodoallofondii seamma ládje go ruđat mat bohtet orohahkii bággolotnumiid ovddas. Departemeantta árvvoštallama mielde lea lunddolaš ahte ruđat mat bohtet orohahkii dahje siidii soahpamušaid olis, galget mannat boazodoallofondii. Dát lea ge boazodoallofoandda ulbmil. Lea dárbbašlaš dárkileappot dán nannet boazodoallofoandda njuolggadusain. Dan oktavuođas čujuhit § 47 ja mearkkašumiid dasa 10. kapihttalis.