Sámedikki 2009 doaimma birra

2.5.5.1 Oahpponeavvut

Sámediggi čatná iežas oahpponeavvobarggu mearriduvvon strategiijaide mat leat Sámedikki oahpponeavvoráhkadeami strategalaš plánas 2009 – 2012.

Okta strategiijain oahpponeavvoráhkadeami strategalaš plánas lea čielggadit beaktilis organiserema boahtteáiggi oahpponeavvoráhkadeamis. Máhttodepartemeanta bealis leat fas bidjan oktan strategiijan St.dieđáhusas nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihkka, ovttasráđiid Sámedikkiin ásahit viidát čohkkejuvvon bargojoavkku mii galgá ráhkadit sámi oahpponeavvoráhkadeami plána vuođđooahpahussii.

Sámediggi vuolggahii oktiiheiveheami departemeantta plánain ásahit bargojoavkku ja Sámedikki čielggademiin beaktilis oahpponeavvoráhkadeami ektui. Máhttodepartemeanta mieđai dasa ja oktasaš bargojoavkku mandáhtta ja čohkken mearriduvvui ovttasráđiid.

Bargojoavkkus mas leat áirasat Máhttodepartemeanttas, Oahpahusdirektoráhtas ja Sámedikkis, lea čuovvovaš mandáhtta:

• Árvvoštallat sámi oahpponeavvuid dálá ovdáneami ja buvttadeami

• Dán árvvoštallama vuođul evttohit rievdadusaid mat beavttálmahttet oahpponeavvoráhkadeami Mánáidgárddi rámmaplána ja Máhttolokten – Sámi mielde

• Árvvoštallat makkár ekonomalaš váikkuhusaid rievdadusat mielddisetbuktet

Bargojoavku galgá gulahallat iešguđetlágan aktevrraiguin ja viežžat dieđuid sullasaš diliid birra eará riikkain. Raporta galgá gárvvistuvvot ovdal 31.10.10.

Resursaskuvllaid ásaheapmi oahpponeavvoráhkadeami várás sihke davvi-, julev- ja lullisámi guovllus lea maiddái muhtun strategiija mii čuovvoluvvo bušeahta sajušteamis. 2008:s juolludii Sámediggi doarjaga Divttasvuona suohkana ovdaprošektii ráhkadit plána mot čađahit ovddasmanniprošeavtta oahpponeavvoráhkadeami váste Ájluovtta skuvllas. Maiddái 2009:s sajuštuvvui ruhta dan prošektii. Ovddasmanniprošeavtta vásáhusaid vuođul galgá árvvoštallat eanet resursaskuvllaid. Sámediggi ja Divttasvuona suohkan leat ovttas mearridan plána ovddasmanniprošeavtta čađaheapmái.

Strategalaš plána vuođul lea Sámediggi, ovttas Utdanning.no:in čađahan ovdaprošeavtta mas váldoulbmil lei lagabut geahččat makkár vejolašvuođat gávdnojit ja čielggadit dárbbuid ohcanvejolaš oahpponeavvouskkádaga várás. De lea áigumuš čađahit prošeavtta golmma jagis ovttas Máhttodepartemeanttain ovddidit oahpponeavvouskkádaga, digitála oahpponeavvuid ja pedagogalaš lonohallanarena.

2.5.5.2 Oahppoplánat

Sámediggi lea dohkkehan oahppoplána Boazodoallofágii Jo3/oahpahus fitnodagas ja dárkkistan boazodoalu Jo2 oktasaš prográmmafága dohkkehuvvon oahppoplána.

Sámediggi lea nammadan vihtta oahppoplánajoavkku mat ráhkadit oahppoplánaid viđa duodjefágii; siste- ja náhkkeduodjefágii, tekstiiladuodjefágii, čuoldin- ja gođđinduodjefágii, muorraduodjefágii ja čoarve-, dákte- ja metálladuodjefágii, Jo3 oahpahusa várás fitnodagas. Fágaid namat eai leat vel loahpalaččat mearriduvvon. Oahppoplánaevttohusat galget plána mielde sáddejuvvot gulaskuddamii ođđajagimánu 2010.

2.5.5.3 Refušuvdnaortnet oahpahusa ovddas sámegielas ja sámegillii

Sámediggi lea jahkebeallásaš konsultašunčoahkkimiid oktavuođas Bargo- ja searvadahttindepartemeanttain lokten áššin daid hástalusaid maid máŋga suohkana vásihit oahpahussuorggis. Sámediggi lea čilgen departementii ahte sámegieloahpahusas lea beare heajos ruhtadeapmi dan sivas go diibmomáksomearri lea beare vuollin. Leat čoahkkinastán Kommunenes Sentralforbund/Suohkaniid guovddášservviin gos digaštalle suohkaniid hástalusaid guovttegielalašvuođa ektui ja oahpahusdili ohppiin geain lea sámegiella fágan.

2.5.5.4 Priváhtaskuvlalága láhkaásahusa rievdadeapmi – gáibádusat oahppoplánii ja luvven oahpahusas

Sámediggi lea konsulteren Máhttodepartemeanttain priváhtaskuvlalága láhkaásahusa rievdademiid birra, oahppoplána gáibádusaid birra ja oahpahusluvvema birra. Sámediggi oaččui dohkkehuvvot ahte Máhttolokten ja Máhttolokten – Sámi šaddet ovttadássásažžan, nu ahte go geavahit doahpaga Máhttolokten, de galgá maiddái doaba Máhttolokten –Sámi geavahuvvot buohtalaga.

2.5.5.5 Oahpahuslága láhkaásahusa rievdadeamit –gielalaš buohtalasalmmuhusa gáibádus ja árvvoštallan

Sámediggi lea konsulteren Máhttodepartemeanttain oahpahuslága láhkaásahusa rievdademiid birra. Sámediggi ii nagodan oažžut dohkkehuvvot ahte gielalaš buohtalasalmmuhus maiddái galgá guoskat sámegiela oahpponeavvuide. Máhttodepartemeanta oaivvilda ahte dálá láhka dušše addá vejolašvuođa buktit láhkaásahusa girjedárogiela ja ođđadárogiela ektui, danne go sámegiella ii namuhuvvo láhkateavsttas.

Sámediggi ii ožžon mieđiheami bisuhit sátnádeami «Opplæring i norsk sidemål» (Oahpahus dárogiela siidogielas) mii lea rievdaduvvon dánin; «Opplæring i skriftlig sidemål»(Oahpahus čálalaš siidogielas) . Dárogiela oahppoplánas eai leat siidogielas sierra gelbbolašvuođamihttomearit. Rievdadus mielddisbuktá ahte oahppit geain lea sámegiella fágan duohtamáilmmis, eai leat luvvejuvvon siidogiela oahpahusas ja árvvoštallamis. Rievdadus mielddisbuktá váikkuhusaid fága- ja diibmojuohkimii.

2.5.5.6 Fága- ja diibmojuohkin

Sámediggi lea máŋgii ovddidan Máhttodepartementii fága- ja diibmojuohkinčuolmma mii váikkuha ohppiide geain lea sámegiella fágan. Sámediggi ja Máhttodepartemeanta ásahedje dan vuođul bargojoavkku mas leat mielde áirasat departemeanttas, Oahpahusdirektoráhtas ja Sámedikkis. Bargojoavku galgá geahččat ollislaččat čađa, ja vejolaččat evttohit rievdadit, fága- ja diibmojuohkima ohppiin geain lea sámegiella fágan.

2.5.5.7 Od.prp. nr. 87 (2008 – 2009) Lov om voksenopplæring (Rávisolbmuidoahpahusa láhka)

Ođđa láhka rávisolbmuidoahpahusa birra lea leamaš konsultašuvnnas. Sámediggi ja Máhttodepartemeanta bohte ovttaoaivilii dehálaš rievdadusaid birra mat buoridit sámi oahpposervviid rámmaeavttuid; unnimus oahppodoaibma 2000 jahkediimmu, ii leat gáibádus ahte galget doaimmat miehtá riikka, unnimus oasseváldi lohku ii gusto ja vuođđodoarjaga meroštallan lea juhkkojuvvon njealji ceahkkái. Lassin sáhttet sápmelaš rávisolbmot geain ii leat nu buorre álgooahppu, beassat sisa heivehandoarjaga njuolggadusa bokte go lea duođaštuvvon dárbu. Árbedieđu gaskkusteapmi váldui maiddái mielde dehálaš ulbmilin sámi oahpposervviide. Mieđihuvvui maiddái čađahit konsultašuvnnaid ovdal go láhkaásahusa sáddejuvvo gulaskuddamii, ja ovdal go láhkaásahus loahpalaččat mearriduvvo. Sámedikkiin galgá lassin konsulteret ovdal go loahpalaččat mearridit juolludannjuolggadusaid sámi oahpposervviide.

2.5.5.8 Dutkkus eamiálbmogiid oahppogazzanvuoigatvuođaid birra

ON eamiálbmotrivttiid áššedovdimekanismma jođiheaddji bovdii Sámedikki buktit cealkámuša Áššedovdimekanismma dutkosii eamiálbmogiid oahppogazzanvuoigatvuođaid birra. Sámediggi lea buktán cealkámušaid dutkosii čuovvovaš váldofáttáin; dárbu viidásit ovdánahttit proseassaid gaskal stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki álbmotrievtti vuođul, siskkáldas riekti ja konsultašuvdnašiehtadus, vuoigatvuohta oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii ii leat doarvái bures vuhtiiváldojuvvon, sámegillii ja sámegiela oahpahusa doarjjaortnet ii leat doarvái buorre, ja hástalusat máhtto- ja ásahusovdáneami ektui sámi servodagas hárve namuhuvvo Ráđđehusas gos dát livččii lunddolaš.