Sámedikki 2009 doaimma birra

2.11.5.1 Sámedikki biras- ja areáladieđáhus

Sámedikki dievasčoahkkin meannudii 2009:s Sámedikki biras- ja areáladieđáhusa, Eallit riikkas dan dábiid mielde. Dieđáhus bidjá ovdan Sámedikki biras- ja areálapolitihka, sihke riikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Dása gullet sihke áššesuorggit main Sámedikkis lea duohta háldenvejolašvuohta, ja suorggit main Sámediggi ovttas earáiguin sáhttá hábmet biraspolitihka.

Sámedikki biras- ja areáladieđáhusa váldomihttomearrin lea sihkkarastit ceavzilis ovddideami buot areála- ja resursahálddašemiin sámi ássanguovlluin. Heahttás biraspolitihka čuvvosat čuhcet erenoamážit álgoálbmogiidda. Sámediggi deattuha dárbbu searvat riikkaidgaskasaš deaivvadanbáikkiide vai álgoálbmogiid oaidnu sihkkarastojuvvo bajimus biraspolitihkkii.

Čuolbmačilgehusat mat čatnasit birrasii ja areálii leat viidát ja fátmmastit hui iešguđetlágan áššesurggiid. Dieđáhusas čujuha Sámediggi hástalusaide mat čatnasit sámeguovlluid ássamii ja veahkadatovddideapmái, areálaid ja resurssaid geavaheapmái ja suodjaleapmái, oppamáilmmálaš birashástalusaide, ja lágaide vuoigatvuođaid, máhtu ja gelbbolašvuođa birra. Dieđáhus bidjá maid ovdan deaŧalaš surggiid vuoruhuvvon doaibmabijuid.

2.11.5.2 Dálkkádat

ONa álgoálbmotáššiid Bistevaš Forum doalai čoahkkima Kárášjogas. Čoahkkin lei ovdačoahkkin Bistevaš Foruma sešuvdnii New Yorkas. Dálkkádatrievdamat ja álgoálbmogat lei okta máŋgga fáttás mat ságaškuššojuvvojedje čoahkkimis. Sámedikkiin ja Ruošša bealde sámiid ovddasteaddjiin ledje sierra čoahkkimat lahtuiguin. Dan lassin lei rabas čoahkkin sámi organisašuvnnaiguin ja ásahusaiguin. Máilmmibáŋku bođii vásedin Kárášjohkii divaštallat dálkkádatdoaibmabijuid Bistevaš Foruma lahtuiguin rabas čoahkkimis.

Sámediggi ja Sámiráđđi oassálaste riikkaidgaskasaš álgoálbmotčoahkkimii dálkkádatrievdamiid birra Anchorages Alaskas. Vásáhusat, gulahallanoktavuođat, ja raporta ja julggaštus Anchorage-čoahkkimis, leat deaŧala��čat oažžumis álgoálbmotposišuvnnaid mielde Københavna dálkkádatkonvenšuvnna njunusčoahkkimii. Sámediggi lea ráhkadan bajimuš posišuvnnaid dálkkádatrievdamiid birra. Sámediggi oassálasttii Norgga sáttagoddái bajimusčoahkkimis dálkkádaga birra ja gaskašiehtadallamiin dan ovddabealde.

Dat, mo Norga čuovvola Árktalaš ráđi dálkkádatprošeavtta «Arctic Climate Impact Assessment», galgá oassečielggadeami bokte leat mielde ovddideamen, buohtastahttimin ja gaskkusteamen máhtu dálkkádatrievdamiid birra – váikkuhusaid ja heivehemiid – Norgga bealde Árktisas. Sámediggi oassálastá fáddájovkui dálkkádatrievdamiid heivehemiid birra ja váidudeaddji doaibmabijuid birra, ja lea maid mielde fáddájoavkkus álbmogiid ja servodagaid birra.

2.11.5.3 Biologalaš šláddjivuođakonvenšuvdna

Sámediggi lea oassálastán Norgga sáttagoddái čihččet ja gávccát bargojoavkočoahkkimii genaresurssaid birra biologalaš šláddjivuođakonvenšuvnnas. Šiehtadallamat riikkaidgaskasaš ráđđenvuogi birra genaresurssaid geavaheami ja vuoiggalaš juogadeami oktavuođas leat gáibideaddjit. Váldofáttát maid birra šiehtaduvvui ledje ráđđenvuogi ulbmil ja doaibmaguovlu, mihtilmasvuohta, doahttaleapmi, vuoitojuogadeapmi ja genaresurssaid oažžunvejolašvuohta, ja kapasitehtahuksen ja árbedieđut genaresurssaid oktavuođas. Proseassa oassálastit leat ain guhkkálagaid.

Sámediggi lea maid oassálastán Norgga sáttagoddái guđát bargojoavkočoahkkimis artihkal 8 (j) oktavuođas álgoálbmogiid árbedieđu, ođasmahttima ja doaimmaheami birra mii guoská biologalaš šláddjivuođa gáhttemii ja ceavzilis geavaheapmái. Álgoálbmotjoavku lei duhtavaš bargojoavkočoahkkima bohtosiin álgoálbmogiidda guoskevaš áššiiguin ja árbedieđuin, ja oaivvilda ahte dat addá buori vuođu konstruktiiva mearrádusaide beliid čoahkkimis biologalaš šláddjivuođakonvenšuvnna čoahkkimis 2010:s. Dát guoská erenoamážit lassánan fokusii dasa mo álgoálbmogat leat ávkkástallan biologalaš šláddjivuođain dološ vieruiduvvan ja ceavzilis geavaheami vuođul. Viidáseappot lei positiiva ovdáneapmi barggus etihkalaš kodaid, indikáhtoriid ja dološ vieruiduvvanrievtti ovttaiduhttima oktavuođas ovddideamis vuogádagaid mat galget suodjalit álgoálbmogiid árbedieđuid.