Sámedikki doaibma 2004

2.6 Dearvvašvuohta ja sosiála

Sámediggi lea dán njealjejagi áigodagas bargan árjjalaččat dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihkain. Váldoulbmilin lea: «Ollislaš ja ovttaárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldat sámi álbmogii nugo maiddái álbmogii muđuige». Dát dávista Ráđđehusa 2002–2005 doaibmaplánii, Máŋggabealátvuohta ja ovttadássásašvuohta, ulbmilii dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaide sámi álbmoga várás. Kultur- ja giellagelbbolašvuhtii lea ain stuorra dárbu. Ii leat vel iešalddis čielga ášši ahte sámi dimenšuvdna álohii livččii mielde dalle go dálá ásahusain ásahuvvojit ođđa ortnegat, álggahuvvojit ođastusat ja go doppe ođđasis organiserejuvvo. Berre deattuhit ahte ovddasvástideaddji eiseválddiin dat lea ovddasvástádus fálaldagain sámi álbmogii, ležžet dal vuođđodearvvašvuođa bálvalusat dahje stáhtalaš dearvvašvuođafitnodagat.

Sámediggi oaidná erenoamáš hástalusaid sámi álbmoga várás fálaldagaid oktavuođas. Mii leat váldán dáid áššiid ovdan Ráđđehusain. Dás sáhttá namuhit: geahpedemiid sihke ruđalaš ja olmmošlaš resurssaid dáfus, mat dagahit fálaldaga sámi geavaheaddjiide salderenpoastan, váttis doavtterdili sámi guovlluin, funet heivehuvvon gárrenvuođadivššu, mánáid- ja bearašsuodjalusa, veajuiduhttima ja psyhkalaš dearvvašvuođadivššu.

Okta stuorra hástalusain ovddosguvlui lea fuolahit ahte fálaldat sámi geavaheaddjiide ja divššohasaide ii hedjon dan geažil go ekonomalaš eavttut dađistaga gáržžiduvvojit vuođđodearv-vašvuođabálvalusas ja dearvvašvuođafitnodagain. Sámediggi áigu erenoamážit čujuhit dan váttis vuođđodoavtterbálvalusa ollu gielddain, gos doaktáriid váilun ja giellaváttisvuođat sáhttet buvttihit fuones dili divššohasaide. Sámediggi deattuha ahte dát ovddasvástádus gullá gielddalaš eiseválddiide, dearvvašvuođafitnodagaide ja Ráđđehussii.

Sámediggi ja Ráđđehus leat ovttaoaivilis das ahte ásahit Sámedikki ja olles sámi guovllu regiovnnalaš dearvvašvuođafitnodagaid gaskasaš ovttasbargoorgána. Dát orgána galgá ásahuvvot 2005:s ja dan bargun galgá leat fuolahit sámi divššohasaid beroštumiid beroškeahttá dearvvašvuođafitnodagaid regiovnnalaš juohkáseamis. Das galgá maid leat erenoamáš ovddasvástádus bearráigeahččat ahte dearvvašvuođafitnodagain fuolahuvvo sámi perspektiiva.

Ovttasbargošiehtadusárvalusas oarjelsámeguovllu várás lea mearrádus, mii galgá oččodit ásahuvvot rávvenbálvalusa oarjelsámeguovllu dearvvašvuođa- ja sosiálaáššiin 1 . Davvi-Trøndelága fylka galgá váldit badjelasas bargoaddiovddasvástádusa, ja Sámediggi fas galgá fuolahit ruhtadeami ráddjejuvvon prošeaktaáigodagas. Sámediggi oaidná dán positiivvalažžan ja doaivu, ahte dát sáhttá váikkuhit dan ahte oarjelsámi geavaheaddjit ožžot buoret fálaldaga.

Dan rájes go Sámediggi 1999 válddii badjelasas dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttaid ruhtajuohkinovddasvástádusa, de lea bušeahttaovdáneapmi leamaš ná: 1999 rájes 2001 rádjai 4 700 000 ruvnno jahkásaččat, 2002–2004 áigodagas 5 100 000 ruvnno jahkásaččat. Eanaš oassi ruđain juhkkojuvvo dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttaide ohcamiid vuođul, ja viidáseappot 100 000 ruvnno veajuiduhttinstipeandan. 2004:s vuoruhii Sámediggi 3 áŋgiruššansuorggi; čielggadan- ja prošeaktabargguid, maid ulbmil lei heivehit dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi duohtavuhtii, sámi guovlluid dábálaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa iešguđet dárbbuid doaibmabijuid metodaovddideapmái ja láhčimii ja dearvvašvuođa- ja sosiálabargiid oahpaheapmái sámegielas ja sámi kulturáddejumis.

Sámedikki bealis oaidnit ahte ruhtadárbu stuorru. Dán suorggis sturrot vuordámušat Sámediggái ja sámi servodaga dárbbut bohtet čielgaseappot ja čielgaseappot oidnosii. Dán oaidnit buoremusat das go prošeaktaohcamiid lohku stuorru. Dál ohccojuvvo njealje geardde eanet ruhta go dat mii mis lea juogadeapmái. Julev- ja oarjelsámi guovlluin leat mis erenoamáš hástalusat.

2.6.1 Divššohasvuoigatvuođat

Sámi geavaheaddjiid ja divššohasaid vuoigatvuođat leat muddejuvvon Norgga lágain ja riikkaidgaskasaš soahpamušain. Dat sihkkarastet geavaheaddjái dárbbašlaš dearvvašvuođaveahki ja dieđuid dan gillii, maid sii hálddašit. 1987-mannosaš sámelágas leat giellanjuolggadusat, mat sihkkarastet giellahálddašanguovllu geavaheaddjiide ja divššohasaide vuoigatvuođa oažžut bálvalusa sámegillii dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusain. Dasa lassin sihkkarastá ILO-soahpamuša nr 169 artihkal 25 sámiide vuoigatvuođa searvat áigeguovdilis dearvvašvuođafálaldagaid hábmemii. Viidáseappot nannejuvvojit sámi geavaheaddjiid vuoigatvuođat oažžut dohkálaš dearvvašvuođabálvalusaid. ON-mánáidsoahpamuša, mii gusto Norgga lágaid ovddabealde, artihkal 30 sihkkarastá earret eará sámi mánáide vuoigatvuođa beassat geavahit gielaset, kultuvrraset ja oskkuset. Sámediggi oaidná ahte ain lea čuovvolanbargu dán suorggis sámiid erenoamáš vuoigatvuođaid oktavuođas.