Sámepolitihka birra

7.6 Báikenammaláhka

Láhka miessemánu 18. 1990 nr. 11 báikenamaid birra (lov 18. mai 1990 nr. 11 om stadnamn) bođii fápmui suoidnemánu 1. 1991. Láhka gusto dáža, sámi ja suoma báikenamaid čállinvuohkái. Láhkaásahusas suoidnemánu 4. 1991 leat dárkilet njuolggadusat báikenamaid čállimii máŋggagielat guovlluin.

Kultuvradepartemeantta nammadan bargo­joavku lea ovddidan raportta vásáhusaid birra mo njuolggadusat leat duddjon dan logi jagis go láhka lea leamaš fámus. Raporta sisdoallá maiddái rievdadanevttohusaid mat erenoamážit barget dan guvlui ahte álkidahttit ášševuojeheami ja ášše-meannudeami, rievdadit njuolggadusaid gokko eai lean heivvolaččat, ja oažžut čielgaset meroštallamiid. Raporta lea gulaskuddamis guoskevaš institušuvnnain ja áigemearri buktit cealkámuša lea čokčamánu geassemánu 1. 2001. Kultuvradepartemeanta áigu gulaskuddama maŋŋil mearridit mo áššiin meannuduvvo viidáseappot. Bohtosat muhtun jearahallanguorahallamis, mii čađahuvvui ovdal loahppaárvvoštallanraportta, čájehii ahte njuolggadusain leat moanat bealit mat eai doaimma eavttuid mielde, dahje mat leat dárbbašmeahttun áige- ja návccaidgáibideaddjit. Gielddat maiddái máŋgga dáhpáhusas unnán dovde lága ja láhkaásahusa. Danne dárbbašuvvo doaibmilis dieđiheapmi, sihke stáhtalaš, guovlluguovdasaš ja gielddalaš orgánaid ektui, báikenammalága birra, vai lága ulbmilat ollašuvvet.

7.6.1 Sámi ja suoma báikenamaid nammanevvohat

Norgga giellaráđđi (Norsk språkråd) hálddaša buot sáme- ja suomagiela báikenammaneavvunbálvalusaid. Norgga giellaráđis eai leat dattetge makkárge doaimmat nammaneavvunáššiid olis. Nammanevvohat lea Guovdageainnus. Nevvohaga váldodahkamuš lea fágalaččat neavvut báikenamaid čállinvuogi almmolaš geavahusas, muhto sáhttá maiddái veahkehit eará duovdagiin, omd. kárttaid báikenama válljemis. Nammanevvohat bargá omd. báikenamaid dárkkistemiin Statens Kartverk (Stáhta kártadoaimmahaga) ovddas. Go galgá ođđa báikenamaid kárttaide oažžut mielde, ferte aivvestassii čohkket sámi ja suoma báikenamaid. Nevvohagas eai leat alddis návccat čohkket báikenamaid. Muhtun čohkkenbarggut dahkkojuvvojit báikkálaččat. Nevvohat dárkkista čohkkejuvvon báikenamaid juos dainna váldojuvvo oktavuohta.