8.6 Vuoigatvuohta eaiggáduššat
bohccuid
Lávdegoddi atná vuođđun
ahte dušše sámi
sogat olbmot, ja geain lea mearkavuoigatvuohta, galget beassat eaiggáduššat
bohccuid sámi boazodoalloguovllus, geahča lávdegotti árvalan § 4 – 1
ja § 7 – 3. Dát
mearkkaša ahte lassin dasa ahte leat sámisogalaš,
de galgá sus dán lága fápmuiboahtimis
alddis dahje váhnemiin dahje váhnenváhnemiin
leamaš boazodoallu váldoealáhussan
1978-lága mielde. Dasto galget bohccot gullat siidaoassái
dahje buohtalas álggahansiidaoassái.
Lávdegoddi eaktuda ahte dát galgá
gustot buotlágán eaiggáduššamii, maiddái
bohccuid doallamii áidojuvvon gittiin dahje elliidgárddiin
gos bohccot leat čájáhussan. Diekkár
doallu ii leat dán rádjái
adnon boazodoallun, ja boazodoallolága mearrádusat
eai leat dasa guoskan. Lávdegoddi árvala nappo čavget
vejolašvuođa atnit bohccuid, ja ággan
dasa lea dahkat bohccuid doallama čielgaseabbon
ja sihkkarastit ahte bohccuid doallan lea čadnon sámi
boazodollui. Lávdegoddi datte árvala
ahte galgá leat vejolaš spiehkastit
mearrádusain jus leat erenoamáš ákkat, geahča § 4 – 1
goalmmát lađđasa.
Lávdegoddi eaktuda ahte galgá leat
várrogas gieldimis sierralobi olbmuide geain leat
bohccot lobálaččat,
muhto geain ii livčče lohpi ođđa lága
mielde.
Gulaskuddamis eai leat boahtán mearkkašahtti
vuostehágut dása.
Departemeanta doarju lávdegotti árvalusa.
Lea dárbu ásahit čielgaset
njuolggadusaid, ja 1978-lága olis leat dađistaga čuožžilan
gažaldagat dan hárrái
makkár boazodoallu lea lága siskkobealde
dahje olggobealde. Nugo lávdegoddi, de departemeanta nai
eaktuda ahte berre leat várrogas gieldimis sierralobi
olbmuide geat odne eaiggáduššet
bohccuid lobálaččat,
muhto geat eai beasaše dan dahkat ođđa lága
mielde. Departemeantta oainnu mielde lea boazodoallu nuorttamus Finnmárkkus
dakkár mii lunddolaččat
gullá daid sierralobiide mat leat jurddašuvvon dán
oktavuođas, go doppe lea ovddiduvvon eahpádus
dan hárrái devdojuvvojit go 1978-lága
3. § vuosttaš lađđasa
eavttut. Muđui lea eaktun ahte sierralobimearrádus galgá
adnot čoavddusin dušše
erenoamáš dilálašvuođain.
Departemeanta ii leat čuvvon lávdegotti árvalusa
dakko, go evttoha bidjat sierralobi addima válddi
boazodoallostivrii. Dát dahkko dan dihte vai njuolggadusat čađahuvvojit
nu ovtta ládje go vejolaš miehtá
riikka.
Ráđđádallamiid oktavuođas
lea ovdalaš verddevuohta leamaš áššin, ja
lea jerrojuvvon sáhttá go dakkár
ortnega joatkit sierralobi vejolašvuođa
olis. 1933-lága mielde lei ortnet dohkkehuvvon.
Verddevuohta lei ahte dáluolbmot eaiggádušše veahá
bohccuid, ng. geahččobohccuid, maid
boazosámit atne iežaset ealuin.
Sámedikki eanetlohku deattuha iežas
mearrádusas ahte sii eaktudit ahte verddevuohta
heivehuvvo sierralobi mearrádusaide.
Lávdegoddi dajai bealistis ahte dát
ortnet nogai 1978-lága fápmuiboahtimiin.
Ii mihkke oro čájeheame ahte lávdegoddi
lei jurddašan fas ásahit verddevuođa.
Departemeanta deattuha ahte vejolašvuohta addit
sierralobi ii galgga mielddisbuktit ahte verddevuođa
sullasaš ortnegat galget fas ásahuvvot.
Dát gažaldat ferte vuđolaččat árvvoštallojuvvot jus
lea hállu dan ásahit fas, muhto gažaldat
ii gula dán láhkaođasteapmái.
Eará gažaldat mii čuožžila
dán hárrái, lea
geas sáhttet leat bohccot siidaoasis/buohtalas álggahansiidaoasis,
geahča lávdegotti árvalan § 4 – 1
nuppi lađđasa ja evttohuvvon § 9
nuppi lađđasa. Váldonjuolggadussan
lea ahte ii sáhte eaiggáduššat
bohccuid jus dat eai gula siidaoassái/buohtalaš álggahansiidaoassái.
Lávdegoddi lea, nugo dálá
lágas, árvalan ahte dárkileappot
ráddjejuvvo guđet fuolkkit sáhttet
atnit bohccuid siidaoasis, gč. 1978-lága § 4 nuppi
lađđasa ja lávdegotti árvalan § 4 – 9.
Lávdegoddi lea árvvoštallan
ahte eai galgga leat eará ráddjejumit
bohccuid eaiggáduššamii
go dat mat leat mearkavuoigatvuhtii § 7 – 3.
Datte gávnnahii lávdegoddi ahte
go lea nu oallugiin sáhka, de sáhttá
jođiheaddjái šaddat
váttis ráddjet dan geat galget beassat
atnit bohccuid su siidaoasis. Lávdegoddi oaivvilda
ahte fertejit ásahuvvot njuolggadusat maiddái dan
birra geain galget leat boazodoallovuoigatvuođat.
Lávdegotti oaivila mielde eai sáhte
buohkain leat dakkár vuoigatvuođat.
Boazodoallohoavda oaivvilda ahte láhka ii
berre mearridit nammijahkii geas sáhttet leat bohccot
ovddasvástideaddji siidaoasis. Nu fertešii
jođiheaddji dihtomielalaččat
gávnnahit gallásii su siidaoasis
lea sadji. Ii
Sámediggi ge
ane dárbbašlažžan
ráddjet dien. Gažaldat lea maid
guorahallon ráđđádallamiin. Sihke
Sámediggi ja NBR leat oaivvildan ahte ii leat dárbbašlaš ráddjet
geas sáhttet leat bohccot ovddasvástideaddji
siidaoasis.
Departemeanta oaidná
ahte sáhttá jearrat man ulbmillaš
diekkár ráddjejupmi livččii.
Go ná dárkilit namuha geat sáhttet eaiggáduššat
bohccuid, nugo 1978-lágas dahkko ja nu movt lávdegoddi árvala,
de sáhttá dat fargga ipmirduvvot
vuoigatvuohtan. Vaikko formálalaččat
ii leat nu, de sáhttá geavatlaččat šaddat
siidaoasi eaiggádii váttis gieldit
sin atnimis bohccuid siidaoasis.
Departemeanta lea gávnnahan ahte ii šat
berre ráddjet geat besset eaiggáduššat
bohccuid siidaoasis. Čujuhit ahte evttohuvvon § 10 nubbi
lađas čielgasit deattuha ahte ovddasvástideaddji
jođiheaddji mearrida ieš gii su
siidaoasis oažžu atnit bohccuid,
ja galle bohcco. Dán bokte rehkenastit ahte siidaoasi eaiggát
juohke dáfus dihtomielalaččat
lea jurddašan gean son suovvá atnit
bohccuid siidaoasis. Danne oaivvilda departemeanta ahte ii dárbbaš ásahit
sierra njuolggadusaid dan hárrái
gii galgá sáhttit čuoččuhit
alddis leat boazodoallovuoigatvuođa.
Lávdegoddi lea § 4 – 2 árvalan ahte
dušše siidaoasi jođiheaddji
galgá ássat Norggas. Earát
galget sáhttit eaiggáduššat
bohccuid vaikko eai ása ge Norggas.
Dán vuostá eai leat boahtán
mearkkašahtti moaitámušat.
Departemeanta lea ovttaoaivilis das
ahte ássangáibádus galgá
guoskat dušše siidaoasi jođiheaddjái.
Su ektui lea dát dárbbašlaš gáibádus,
geavatlaš ja formála beliid geažil.
Dát addá ovdamearkka dihte su mánáide
vejolašvuođa. Nugo lávdegoddi čujuha,
de lea dábálaš ásaiduvvat
eará riikkaide, ja jus ovdamearkka dihte ássá Ruoŧas,
de galgá liikká sáhttit
eaiggáduššat bohccuid
váhnemiid ealus Norgga bealde.
