Sámedikki 2009 doaimma birra

2.6.3.1 Bargu sámegielain

Sámi giellalávdegoddi lea sámedikkiid oktasaš orgána barggus sámegielain, ja lea organisatuvrralaččat Sámi parlamentáralaš ráđi vuollásaš. Sámediggi lea ovttasráđiid Sámi giellalávdegottiin ovdánahttán ovttasbargovugiid, ja dieinna lágiin buoridan tearbmabarggu čađaheami.

Sámedikkis lea oktavuohta sierra aktevrraiguin sámegiela nannenbarggus, maiddái riikkaidgaskasaččat. Sámediggi lea ovdamearkka dihte čoahkkimis European Charter for Regional or Minority Languages, muitalan sámegiealid dili birra Norggas. Čoahkkima vuođđun ledje raporttat: «Committee of Experts’ 3rd Evaluation Report on Norway», «Text of the Charter» ja «Fourth Report of the Norwegian Government».

Gielddat ja sámi giellaguovddážat leat hui deaŧalaš aktevrrat sámegiela suodjalan- ja ovddidanbarggus. Danne gulahallá Sámediggi dáid aktevrraiguin jeavddalaččat earret eará čoahkkimiid, semináraid ja konferánssaid bokte

Sámediggi lea váldán Kultur- ja girkodepartemeanttain ovdan ášši sámegiela geavaheami birra norgga stáht girkus. Dán duogážin lea reive maid Kultur- ja girkodepartemeanta lea sádden Davvi-Hålogalándda bismii jagi 1848 mearrádusaid čilgema birra. Departemeantta áddejumi mielde eai geatnegahte boares girkolaš mearrádusat geavahit sámegiela ipmilbálvalusain sámegiela hálddašanguovllus. Departemeanta oaivvilda ahte bismagotti duohken dat lea mearridit sámegiela máhtolašvuođa dárbu báhpaid virgádemiid oktavuođas. Sámedikki oaivila mielde galget ipmilbálvalusat, erenoamážit sámegiela hálddašanguovllus, dollojuvvot sámegillii dahje guovtti gillii.

Sámediggi lea čađahan giellaiskkadeami sámegiela geavaheami birra válljejuvvon ásahusain ja ossodagain sámegiela hálddašanguovllus, ja muhtun válljejuvvon gielddain olggobealde dán guovllu. Dasa lassin lea Sámediggi iskan makkár beroštupmi skuvllain ja mánáidgárddiin Norggas lea válljet sámegiela. Giellaiskkadeapmi čađahuvvo juohke njealját jagi. Iskkadeapmi čájeha ahte eai leat stuorra rievdadusat sámegiela geavaheames dain guovlluin gos iskkadeapmi lea dahkkojuvvon jagi 2004 iskkadeami ektui. Go iskkadeapmi lei gáržžiduvvon, de dat ii čájet ollislaš gova sámegiela dilis Norggas. Danne lea Sámediggi mearridan ahte čađahuvvo stuorát iskkadeapmi 2010:s.

Sámediggi lea evalueren guovttegielat ruđaid geavaheami mat addojuvvojit sámegiela hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide. Dál mearriduvvo njuolggo doarjja gielddaide ja fylkkagielddaide Sámedikki jahkásaš bušeahtain almmá meroštallannjuolggadusaid haga. Evalueren galgá geavahuvvot vuođđun earret eará árvvoštallat dan ahte galgetgo guovttegielatdoarjagii biddjojuvvot meroštallannjuolggadusat ja movt dat vejolaččat galggašedje doaibmat. Evalueren čájeha ahte doarjja lea váikkuhan sámegiela geavaheami ovdánahttima. Doarjja lea deaŧalaš, ja ollu oktavuođain mearrideaddji dasa vai gielddat sáhttet fállat guovttegielat bálvalusaid. Dasto čájeha raporta ahte gielddat váillahit lávgadet čuovvoleami ja gulahallama Sámedikkiin ja čielgaset njuolggadusaid ruđaid geavaheapmái. Raporttas problematiserejuvvo dulkon movt guovttegielat ruđat galget geavahuvvot, ja das daddjojuvvo ahte jos sámeláhka dulkojuvvo čavgadit, de galget guovttegielat ruđat geavahuvvot ollašuhttit gáibádusaid mat leat sámelágas. Ruđaid geavaheapmi sihke Sámedikki bealis ja gielddaid/fylkkagielddaid beales lea ovdánan nu ahte sámegiela nannen baicce biddjojuvvo guovddážii.

2.6.3.2 Tearbmabargu

Sámediggi addá beaivválaččat rávvagiid priváhta ja almmolaš aktevrraide sámegiela sániid, tearpmaid, ásahusnamaid ja namahusaid geavaheames.

Dohkkehuvvon tearpmat

Sámediggi ráhkada tearbmalisttaid sisaboahtán ávdnasiid vuođul maid sierra tearbmaprošeavttat buktet ja maid Sámediggi lea ruhtadan. Dan maŋŋá dohkkehit Sámi giellalávdegotti tearbmajoavkkut tearbmalisttaid. Čuovvovaš tearbmalisttat leat dohkkehuvvon 2009:s: «Matematihkkatearpmat»- matematikktermer, «Luonddufágatearpmat»- naturfagtermer, «Muhtin jurdihkalaš tearpmat» – noen juridiske termer ja «Mediatearpmat» – medietermer ja «Gielddaid ja fylkkagielddaid bálvalustearpmaid» – gielddaid ja fylkkagielddaid hálddašantearpmat.

Njuolggadusat tearbmabarggu várás

Sámediggi lea revideren tearbmabarggu njuolggadusaid. Njuolggadusat leat ráhkaduvvon tearbmaprošeavttaid geavahussii, ja leat oktan eaktun ruđaid juolludeapmái dán lágan prošeavttaide.

Risten.no

Sámediggi bargá Risten.no tearbmabáŋkku ovddidemiin viidáseappot. Muhtumin leat teknihkalaš hástalusat tearbmabáŋkkus ájihan dohkkehuvvon tearbmalisttaid registrerenbarggu.

2.6.3.3 Sámi báikenamat

Sámediggi láve rávvet sámi báikenamaid geavaheami birra journalisttaide, gielddaide ja earáide. Journalisttaide ja gielddaide addojuvvojit dieđut mearrádusaid birra movt galgá čállit almmolaš čujuhusaid ja čoahkkebáikkiid, gilážiid, gielddalaš geainnuid, gáhtaid ja sullasaččaid namaid. Ovdamearkka dihte leat 2009:s addojuvvon Ránu ja Hápmira suohkaniidda dán lágan rávvagat gielddaid sámegiela nama hárrái ja geaidnonamaide Deanu gielddas. Rávvagat addojuvvojit ovttagaslaččat. Gielddat mearridit geaidno- ja gilinamaid, ja luonddunamaid mearrida fas Stáhta kártadoaimmahat. Buot rávvagat bohtet olámuddui dalle go dat leat mearriduvvon ja biddjojuvvon Stáhta kártadoaimmahaga kárttaide sihke neahtas ja báberkárttaide.

Sámediggi lea revideren njuolggadusaid čohkkejuvvon báikenamaid várás. Njuolggadusat galget geavahuvvot báikenamaid čohkkema oktavuođas ja leat oktan eaktun ruđaid juolludeapmái báikenammaprošeavttaide.

2.6.3.4 Ráđđehusa sámegiela doaibmaplána

Ráđđehusa sámegiela doaibmaplána ovddiduvvui 2009:s, konsultašuvnnaid maŋŋá Sámedikkiin plána doaibmabijuid hárrái. Doaibmaplána doaibmaáigodat lea 5 jagi. Ođasmahttin-, hálddahus- ja searvadahttindepartemeanta oktiiordne plána čuovvoleami plánaáigodagas. Departemeanttas ja Sámedikkis lea jeavddalaš gulahallan doaibmaplána čuovvolanbarggu birra. Dasa lassin lea Sámedikkis ovttasbargu eará departemeanttaiguin ja direktoráhtaiguin doaibmaplána čuovvoleami birra.

2.6.4.1 Guovttegielalašvuođadoarjja gielddaide

Doarjjaortnega mihttomearri:

• Almmolašvuohta galgá bálvalit sámegiela hálddašanguovllu sámi álbmoga sámegillii čálalaččat ja njálmmálaččat

Jagi 2009 bušeahtas lei várrejuvvon 37 650 000 ru guovttegielatdoarjjan sámegiela hálddašanguovllu gielddaide. Hálddašanguovlu viiddiduvvui 01.10.09 rájes nu ahte Loabága gielda šattai mielde, ja 31.12.09 muttus gullet 9 gieldda hálddašanguvlui.

Gielddat galget maŋimuštá 01.08.10 leat raporteren movt doarjja lea geavahuvvon 2009:s. Jagi 2008 ektui dieđihedje gielddat ahte guovttegielat ruđat leat geavahuvvon earret eará njuolga bálvalusaid addimii, bargiid oahpaheapmái, jorgaleapmái, galbemii ja sámegiela oainnusmahttimii visuálalaččat. Sámediggi lea álgán guovttegielatdoarjaga reviderenbargguin, ja das galget earret eará árvvoštallojuvvot meroštallannjuolggadusat ja raporterengáibádusat gielddaide. Oassin árvvoštallanbarggus ja ortnega vejolaš rievdadeamis lea Sámediggi doallan čoahkkimiid buot gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin mat gullet sámegiela hálddašanguvlui.

2.6.4.2 Guovttegielalašvuođadoarjja fylkkagielddaide

Doarjjaortnega mihttomearri:

• Almmolašvuohta galgá bálvalit sámegiela hálddašanguovllu sámi álbmoga sámegillii čálalaččat ja njálmmálaččat.

Doarjjaortnega olahusjoavku:

• Sámegiela hálddašanguovllu fylkkagielddat, sámelága giellanjuolggadusaid vuođul.

Jagi 2009 bušeahtas lei várrejuvvon 5 100 000 ru guovttegielalašvuođadoarjjan dan 4 fylkkagildii main leat gielddat mat gullet sámegiela hálddašanguvlui.

Fylkkagielddat galget maŋimuštá 01.08.10 leat dieđihan movt doarjja lea geavahuvvon 2009:s. Jagi 2008 ektui almmuhedje fylkkagielddat ahte dát doarjja lea geavahuvvon earret eará bargiid oahpaheapmái, jorgaleapmái ja sámegiela oainnusmahttimii visuálalaččat. Muhtun fylkkagielddat leat maiddái juolludan ruđaid olggobealde boahtán prošeavttaide ohcama mielde. Geahča muđui kapihttala guovttegielalašvuođadoarjja gielddaide.

2.6.4.3 Sámi giellaguovddážat

Doarjjaortnega mihttomearri:

• Nannet ja ovddidit ásahuvvon sámi giellaguovddážiid doaimmaid

Jagi 2009 bušeahtas lei várrejuvvon 5 200 000 ru 10 sámi giellaguovddážii. Sámi giellaguovddážat leat gielddain Rørosa rájes máddin Unjárgga rádjai davvin.

Giellaguovddážat galget maŋimuštá 01.08.10 leat raporteren movt doarjja 2009:s lea geavahuvvon. Jagi 2008 ektui dieđihedje giellaguovddážat ahte dat leat geavahan doarjaga earret eará sámegielkurssaide ja arenaid ásaheapmái sámegiela várás. Ollu giellaguovddážat leat lágidan máŋggalágan doaluid gos oasseváldit leat beassan deaivvadit eará sámegielagiiguin. Fálaldat lea maiddái leamaš mánáid ja nuoraid várás.

2.6.5.1 Giellaprošeavttat sámegiela hálddašanguovllus

Doarjjaortnega mihttomearri:

• Eanet sámegielgeavaheaddjit

Vuoruheamit 2009:s:

• Prošeavttat mat movttiidahttet sámegiela geavaheami duhkoraddangiellan

• Prošeavttat mat nannejit sámegiela geavaheami gulahallangiellan skuvlaastoáiggeortnegis

• Prošeavttat mat nannejit sámegiela geavaheami gulahallangiellan joavkkuin ja servviin

• Prošeavttat mat movttiidahttet sámegiela geavaheami juohkebeaivválaš eallimis

• Prošeavttat mat ovddidit sámegielgeavaheami eanet ja ođđa giellaarenain

• Prošeavttat mat váikkuhit sámegiela ealáskahttima guovlluin gos sámegiella lea heajus dilis

• Gielladikšundoaimmat mat nannejit sámegiela guovlluin gos sámegiella geavahuvvo beaivválaččat

• Oktasašprošeavttat sámi – kveana báikenamaid čohkkema ja duođašteami várás Porsáŋggu gielddas

Jagi 2009 bušeahtas lei várrejuvvon 2 200 000 ru giellaprošeavttaide sámegiela hálddašanguovllus. 2 952 000 ru juolluduvvui 18 prošektii mearriduvvon vuoruhemiid siskkobealde. Dáid gaskkas leat 14 prošeavtta álggahuvvon 2009:s. Eanet geavaheapmi boahtá das go dát váikkuhangaskaoapmeortnet lea vuoruhuvvon, ja ruhta lea vižžojuvvon maiddái juolludusain giellaprošeavttaide sámegiela hálddašanguovllu olggobealde, go daidda lea unnit geavahuvvon.

Ovdal juolluduvvon doarjagiin giellaprošeavt­taide leat 4 prošeavtta gárvvistuvvon 2009:s.

Govus 2.3 Juolluduvvon prošeaktadoarjagiid ­juohkáseapmi guđage gildii sámegiela hálddašanguovllus.

Govus vuolábealde čájeha movt doarjagat prošeavttaide juohkásit gielddaid gaskka sámegiela hálddašanguovllus siskkobealde, 2007 – 2009.

2.6.5.2 Giellaprošeavttat olggobealde sámegiela hálddašanguovllu

Doarjjaortnega mihttomearri:

• Eanet sámegielgeavaheaddjit

Vuoruheamit 2009:s:

• Prošeavttat mat movttiidahttet sámegiela geavaheami duhkoraddangiellan

• Prošeavttat mat nannejit sámegiela geavaheami gulahallangiellan skuvlaastoáiggeortnegis

• Prošeavttat mat nannejit sámegiela geavaheami gulahallangiellan joavkkuin ja servviin

• Prošeavttat main lea ulbmilin nannet giellafievrrideami buolvvaid gaskkas

• Prošeavttat mat movttiidahttet sámegiela geavaheami juohkebeaivválaš eallimis

• Prošeavttat mat ovddidit sámegielgeavaheami eanet ja ođđa giellaarenain

• Gielladikšundoaimmat mat nannejit sámegiela guovlluin gos sámegiella geavahuvvo beaivválaččat

• Báikenammaprošeavttat Helgelánddas Nordlándda fylkkas

• Báikenammaprošeavttat Davvi-Trøndelaga fylkkas

• Báikenammaprošeavttat Lulli-Trøndelaga ja Hedemárkku fylkkain

• Oktasašprošeavttat sámi-kveana báikenamaid čohkkemii ja duođašteapmái Omasvuona suohkanis

Jagi 2009 bušeahtas lei várrejuvvon 3 810 000 ru giellaprošeavttaide sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde. 3 158 000 ru juolluduvvui 21 prošektii mearriduvvon vuoruhemiid siskkobealde. Dáid gaskkas leat 17 prošeavtta álggahuvvon 2009:s.

Ovdal juolluduvvon doarjagiin giellaprošeavt­taide leat 3 prošeavtta gárvvistuvvon 2009:s.

Govus 2.4 Juolluduvvon prošeaktadoarjagiid juohkáseapmi guđage fylkii mat leat sámegiela hálddašanguovllu olggobealde.

Diagrámma vuolábealde čájeha movt doarjagat prošeavttaide juohkásit fylkkagielddaid gaskka sámegiela hálddašanguovllu olggobealde, 2007 – 2009.

2.6.5.3 Čoahkkáigeassu giellaprošeavttat, ohcanvuđot

Jagi 2009 bušeahtas lei oktiibuot várrejuvvon 6 010 000 ru giellaprošeavttaide. Sámediggái bohte 46 ohcama oktiibuot 8 000 000 ru ovddas. Dáid gaskkas juolluduvvui 39 prošektii oktiibuot 6 110 00 ru vuoruhemiid siskkobealde.