Sámedikke doaibma jagis 2002

1.2.7.1 Sámi kultuvra

Sámi kultuvra lea positiivvalaččat ovdánan sihke boares ja ođđa čájehanvugiiguin viidát. Sihke servodatperspektiivvas ja kulturpolitihkalaš perspektiivvas ferte sámi dáidda- ja kulturovdáneamis leat seamma friija čájehanvuohki go dán rádjai leamaš. Dát gáibida viiddis ja sládjás áŋgiruššamiid ollu surggiin, ollu oasálaččaid siskkildemiin. Kulturdoaibmabijut leat erenoamáš dehálaččat sámi giela, identitehta ja gullevašvuođa ovddideames. Go galgá movttiidahttit ain ovdáneami viidáseappot ja gozihit dan mii juo gávdno, de ferte Stuorradiggi lasihit rámmaid sámi kulturulbmiliidda.

Giella- ja kulturguovddážat leat dehálaččat sámi giela ja kultuvrra ovddideapmái. Ája Sámi Guovddáža huksen galgá ollašuhttot ollásit. Dasa lassin plánejuvvo Várdobáikki huksen Lulli-Romssas ja Saemien Sitje Davvi-Trøndelágas. Sámediggi lea ovdal dovddahan ahte ferte ásahuvvot sierra kulturviessofoanda ja áigu dán ášši čuovvolit.

Sámi teáhteriin lea dehálaš sadji sámi dáidda- ja kulturhámiid gaskkustan- ja vásihanarenan, ja sámegiela geavaheamis. Åarjelhsaemien Teaterei ja Beaivváš Sámi Teáhterii ferte sihkkarastojuvvot dohkálaš ekonomiija doaimma váste, vai dat sáhttet bálvalit olles sámi ássanguovllu.

Sámi filbmaulbmiliidda lea dovdomassii lassánan ohcamat. Ain lea dárbu nannet rámmaeavttuid sámi filbma- ja videodoaibmabijuide.

Sámedikkis lea beroštupmi oččodit sámi dáiddáriidda dohkálaš bargo- ja rámmaeavttuid. Dáiddamusea lea dehálaš sihke dáiddáriidda ja geavaheaddjiide, ja dasto lea dehálaš ahte dilálašvuođat láhččojuvvojit sámi dáidaga gaskkusteapmái boahttevaš sohkabuolvvaide. Erenoamáš dehálaš lea gávdnat čovdosa dasa movt Nils Aslak Valkeapää dáidda galgá suodjaluvvot ja hálddašuvvot. Sámediggi oaivvilda ahte stáhta dat galggašii leat mielde oastimin opmodaga.

Sámi musihkka galgá biddjojuvvot Riikkaoassemusihkkáriid-ortnegii, suodjalan ja buoridan dihte sámi musihka gaskkusteami. Dasa lassin fertejit sámi artisttat oažžut ovdánan- ja gaskkustanvejolašvuođa.

Lea stuorra dárbu publikašuvnnaide heivehuvvon sámi álbmogii. Girjjálašvuođa prošeavttaid realiserema ferte hoahpuhit. Sámediggi oaidná dehálažžan ahte ásahuvvošii bissovaš oastinortnet sámi čáppagirjjálašvuođa váste.

Sámediggi lea máŋgii bivdán speallanruđaid sámi valáštallamii, ja vuordá dál ahte dát ollašuvvá. Čuoigamis leat guhkes árbevierut sámi servodagas, ja ferte álggahuvvot našuvnnalaš sámi čuoiganrusttega ásaheami čielggadeapmi.

1.2.7.2 Ealáhusat

Buotbealálaš ja dávgasis báikkálaš ealáhuseallin bidjá ávnnaslaš vuođu sámi kultuvrii. Bajimuš mihttomearri sámi guovlluid guovlupolitihkkii lea doalahit ássanminstara dovdomearkkaid. Sámediggi bidjà lagašvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihpa vuođđun iežas ealáhuspolitihkkii. Lea áibbas vealtameahttun ahte ovddiduvvojit hálddašanmállet, main báikegottiid olbmot sáhttet oažžut ávkki. Lotnolasealáhusvejolašvuohta lea dehálaš oassi dás, ja ovddidandoaibmabijuid oktavuođas ferte muitit ahte dat galget háhkat birgenvejolaš lotnolasaid. Báikkálaš ealáhuseallima suodjaleami, nannema ja viidásetovddideami eaktun lea maiddái váikkuhangaskaomiid aktiivvalaš geavaheapmi ulbmállaččat. Sámi giliservodagaid eallinvuođđun leat vuođđoealáhusat nugo guolástus, eanadoallu, boazodoallu, luondduresurssaiguin ávkkástallan, lassin priváhta ja almmolaš bálvalusaide. Go galgá doalahit ássama, de ferte ealáhuseallima rámmaeavttuid sámi guovlluin buoridit. Sámi servodagat galget geasuhit ja leat resursan goappašiid sohkabeliide. Danne fertejit gávdnot buorit fálaldagat mánáide ja nuoraide ja sládjás bargovejolašvuođat goappašiid sohkabeliide.

Sámediggi doarju ahte Davvi Romssa ja Finnmárkku doaibmabidjoguovlu bisuhuvvo, ja ahte dat ortnegat mat leat ásahuvvon doalahuvvojit. Davvi Romssas ja Finnmárkkus ásset ollu sápmelaččat. Ortnegiid meannudeami oktavuođas doaibmabidjoguovllus sáhtášii geavahit eamiálbmotperspektiivva, vai livččii vejolaš oažžut dakkár ortnegiid mat muđui rihkošedje riikkaidgaskasaš almmolaš doarjagiid ja sierraortnegiid njuolggadusaid. Sámediggi doarju ahte bargoaddidivadagas luvvenortnet doaibmabidjoguovllus doalahuvvo nugo dat dál lea. Dáláš ortnega lea álki hálddašit ja dat lea bures heivehuvvon doaibmabidjoguovllu ealáhustruktuvrii.

Sámediggi lea ollu jagiid ovddidan árvalusa Guolástusdepartementii ahte ásahuvvošii sámi guolástusávádat sámi ássanguovlluide, almmá ahte departemeanta dan livččii čuovvolan. Go galgá sihkkarastit sámi ássama rittus, de ferte nannet unnimus riddo- ja vuotnafatnasiid bivdovuoigatvuođaid. Boahtteáiggis ferte maid árvvoštallat, ahte galggašedje go sámi guovllut oažžut sierra bivdoeari. Sámediggi áigu máhccat dán áššái ruovttoluotta.

Sámi guovlluid eanadoalu ovdáneapmi sorjá guovllulaš ja našuvnnalaš politihkas ja riikkaidgaskasaš šiehtadusain. WTO-šiehtadusa 1 šiehtadusbohtosis lea mearrideaddji mearkkašupmi eanadoallobuvttadeami joatkimii, ja šaddá ovttas EEO-šiehtadusain leat mielde fuonideamen sámi eanadoalu.

Boazodoalu iešheanalis riektevuođu sámi guohtoneatnamiin, mii lea vuođđuduvvon sámi árbevieruide ja dološ áiggiid rájes geavaheapmái, ferte čatnat láhkii. Sámediggi ferte oažžut guovdileappo ja aktiivvaleappo saji boazodoallopolitihka hábmemis, ja gáibida beassat searvat boazodoalloláhkaproposišuvnna ja lága láhkaásahusaid viidáset bargui. Mii guoská bargui dainna ođđa boazoguohtonkonvenšuvnnain Norgga ja Ruoŧa gaskka, de ferte sihke boazodollui ja sámedikkiide goappašiin riikkain sihkkarastojuvvot searvan viidáset bargui.

Barggus dainna ođđa stuorradiggedieđáhusain boraelliid hárrái, lea stuorra mearkkašupmi sámi boazodoalu ja eanadoalu rámmaeavttuide. Boraelliidnáli ferte muddet nu ahte dat ii leat áitta sámi boazodollui ja šibitdollui. Sámediggi muittuha ahte riikkaidgaskasaš njuolggadusat ráddjejit Norgga boraelliidpolitihka sámi guovlluin.

Sámedikki viđajagi duoji ovddidanprográmma galgá duođaštit makkár váikkuhus ealáhusas lea árvobuvttadeapmái ja barggolašvuhtii sámi guovlluin, fuomášumi erenoamážit giddemiin nissonbargosajiide. Prográmma lea dehálaš duoji ovddideapmái ealáhussan, ja stáhta ferte ollásit ruhtadit prográmma.