Sámedikke doaimma birra 2005

2.7 Sámegiella

Eatnigiella lea váimmu giella. Eatnigiela bokte sáhttá olmmoš buoremusat ja čielgaseamosit ovddidit iežas jurdagiid, áigumušaid, áibbašemiid ja sáváldagaid. Giella lea okta dain deaŧaleamos osiin sámi kultuvrras. Ealli giela eaktun lea ahte dat geavahuvvo viššalit sámi álbmoga gaskkas, buot árgabeaivvi oktavuođain – sihke ruovttus ja almmolaš sajiin. Erenoamážit rávisolbmuidoahpahusa oktavuođas lea deaŧalaš ovddidit giellakurssaid mat leat neahtas dahje maid muđui sáhttá geavahit eará elektrovnnalaš mediaid bokte.

Gielddat mat gullet sámegiela hálddašanguvlui leat mielde loktemin sámegiela sajádaga ja leat ná váikkuheamen giela ovdánahttima ja seailuma. Giđđat 2005 mearridii Stuorradiggi ahte Divttasvuona suohkan galggai lasihuvvot sámegiela hálddašanguvlui 01.01.06 rájes. Dat mearkkaša ahte maiddái Norlándda fylkkasuohkan gullagoahtá hálddašanguvlui seamma áiggi rájes. Divttasvuona suohkan lea vuosttaš gielda Norggas mas lea julevsámegiella hálddašangiellan, seamma dásis dárogielain. 01.01.06 rájes gullet sámegiela hálddašanguvlui 7 gieldda ja 3 fylkkagieldda. Sámediggi lea hui duhtavaš dainna go ráđđehus 2006 bušeahtas lea várren ruđaid dan mearriduvvon hálddašanguovllu viiddideapmái.

Sámedikkis lea 2005:s leamaš oktavuohta máŋggain gielddain mat guorahallet vejolašvuođaid šaddat sámegiela hálddašanguovllu oassin. Snåase gielda lea maid sádden ohcama departementii ahte háliidit laktojuvvot sámegiela hálddašanguvlui. Sámediggi lea positiivvalaš Snåase gieldda áigumuša ektui, ja vuordá ahte dat lea mielde hálddašanguovllus 2007:s. Eaktun ahte hálddašanguovlu viidddiduvvo lea ahte juolluduvvojit eanet ruđat nu ahte viiddideapmi ii čuoza gielddaide ja fylkkagielddaide mat juo leat mielde hálddašanguovllus.

Sámedikki dieđáhusas sámegiela birra lea okta ulbmil ahte galget ásahuvvot eanet giellaguovddážat, earenoamážit máttasámeguovlluin. Aajege sámi giella- ja gelbbolašvuođaguovddáš Rørosas váldui 2005:s vuosttaš máttasámi giellaguovddážin mielde Sámedikki ortnegii mas juolluduvvo fásta doarjja sámi giellaguovddážiidda.

2004:s ásahii Sámediggi sámi giellaguovddážiid foruma, man ulbmilin lea lonuhallat vásihusaid ja jurdagiid. Oktii jagis servet buot giellaguovddážiid bargit oktasaš seminárii.

Sámediggi várre juohke jagi bušeahtas giellaprošeaktaruđaid doaibmabijuide sihke olggobealde ja siskkobealde sámegiela hálddašanguovllu. Ulbmil giellaprošeaktaruđaiguin lea nannet sámegiela.

2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide: terminologiija čohkket, ovdánahttit ja registreret, sámi báikenamaid čohkket ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno, ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii. Guovlluid várás olggobealde sámegiela hálddašanguovllu válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid: Prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno, ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii, eambbo njálmmálaš giellageavaheami, terminologiija čohkket, ovdánahttit ja registreret ja sámi báikenamaid čohkket. Julevsámi giellabarggu oktavuođas lea lagas ovttasbargu Ruoŧa Sámedikkiin.

Sámedikki ođđa sátnevuorká risten.no rahppojuvvui 22.06.05. Doppe leat sihke davvi-, julev- ja lullisámi sánit ja tearpmat. Ovttasráđiid Sámi giellalávdegottiin ja sámedikkiiguin Suoma- ja Ruoŧa bealde áigu Sámediggi ovddidit sátnevuorkká šaddat davviriikkalaš sámi sátnevuorkán. Sámegielain lea ođđaáigásaš terminologiija unnán ovdánahttojuvvon. Sámediggi oaččui 2004:s ja 2005:s doarjaga Nordplus Språk:s jorgalit Ordbok for samfunn og helse, sámegillii Servodat- ja dearvvašvuođasátnegirji, buot sámegielaide Norggas. Dát tearpmat biddjojuvvojit sátnevuorkái. Sámegiella geavahuvvo dađistaga eanet fágasurggiin. Danne gáibiduvvo oktilaš tearpmabargu. Dát bargu galgá nannejuvvot ja beavttálmahttojuvvot, ja eanet oasálaččat nugo omd. gielddat fertejit searvat.

Oktavuohta báikái lea guovddáš oassi sámi jurddašanvuogis, danne leat sámi báikenamat deaŧalaš oasit sámegiela árbbis. Sámi báikenamaid oainnusin dahkan lea maiddái deaŧalaš duođaštus sámi geavaheames iešguđet geografalaš guovlluin. Sámi báikenamaid birra bagadallat lea viiddis bargosuorgin nammanevvohatbálvalusas.