Sámepolitihka birra

7.1 Riikkaidgaskasaš geatnegasvuođat

Eurohpalaš lihttu guovllu- ja veahádatgielaid birra dohkkehuvvui mearrádusa bokte Eurohparáđis skábmamánu 5. 1992. Dássážii leat 14 riikka nannen (ratifiseren) lihtu, daid gaskkas leat Norga, Ruoŧŧa, Suopma ja Danmárku. Mieđáhus nannemii addojuvvui Norgga beales gsl. res. bokte golggotmánu 1. 1993. Lihttu bođii fápmui easkka njukčamánu 1. 1998. —uovvu ot. prp. nr. 60

(1989–90) bokte ahte sámelága giellanjuolggadusat earret eará huksejit lihtu álgoevttohusa vuođul mii dalle juo lei gávdnamis. Dalle go Norga nannii lihtu, lei oaidnu dat ahte geatnegasvuođat maid lihttu mielddisbuvttii, ledje juo devdojuvvon, vuosttažettiin sámelága giellanjuolggadusaid bokte. Lihtus lea duššefal oassi III mas leat konkrehta geatnegasvuođat eiseválddiide. Norga nannii lihtu oasi III duššefal sámegiela oasis. Lihtu ulbmilin lea suodjalit veahádatgielaid, ja dainna lágiin seailluhit seaguhus ja máŋggašlájat eurohpalaš kultuvrra.

Lihtu artihkal 15 ásaha raporterenvuogádaga mii sisdoallá ahte stáhtat galget ovdandivvut áigodatraporttaid dan politihka birra maid leat čađahan, ja doaibmabijuid birra maid leat bargan, dan duovdagis maid lihttu gokčá. Norga ovddidii su vuosttas raportta jagis 1999. Eurohparáđi eks­peartakomitea suokkarda ja guorahallá raportta. Komitea oahppalattai Norgga jagis 2000 ja deaivvadii sámi, riikkagottálaš veahádagaid ja eiseválddiid ovddasteddjiiguin. Komitea ovdandivvu raporttas Norgga lihttočuovvoleami birra Eurohparáđi ministtarkomiteai.

7.2 Riikkagottálaš geatnegasvuođat

Njuolggadusat sámi giela birra leat prinsihpalaččat deaŧalaččat sámi kultuvrra áimmahuššamii. Giella, kultuvra ja eallinvuohki leat sparrolaga dainna lágiin ahte giela suodjaleapmi ferte daddjojuvvot stuorra oassin sámi kultuvrra ollislaš suodjaleamis.

Gitta 1960-loguide lei sámegiella dušše veahkkegiella skuvllas. Eai gávdnon makkárge oahppaplánat ja ii báljo oktage girji eaige eará skuvlaávdnasat sámegillii. Máŋgga sajis gulai ráŋggáštus dasa juos čájehii sápmelašvuođavuođa almmolaččat. Vaikko velá ii leange oalát gildojuvvon geavahit sámegiela almmolaš lanjas, de ledje hui gáržžiduvvon vejolašvuođat dasa. Geahča velá kapihttaliid 2 ja 8.

7.2.1 Sámelága giellakapihtal

Sámelága kapihtal 3 vuođđuduvvá vuođđojurdagii ahte sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat ja galget leat dássálaga lagabui čilgejuvvon guovllus, gč. ot. prp. nr. 60 (1989–90). Ulbmilin lea láhčit dili vai sámegiella sáhttá ovdánit ja geavaheapmi lassánit. Láhka galgá ássiide váfistit vuođđovuoigatvuođaid mat gusket sámegiela geavaheapmái. Lea giellanjolggadusaid oppalaš čilgehus ráhkaduvvon, ee. st. dieđ. nr. 52 (1992–93) Norgga sámepolitihka birra (Om norsk samepolitikk).

Sámegiela hálddahanguovlu fátmmasta gielddaid Kárášjoga, Guovdageainnu, Unjárgga, Porsáŋggu ja Deanu Finnmárkkus ja Gáivuona Romssas. Sámegiela hálddahanguovllu ásaheami duogážin lea háliidus dahkat sierra njuolggadusaid gustojeaddjin sámegiela geavaheami hárrái guovlluin gos sámi giella lea nannoseamos. Dán gáibádusa vuođusin lei dat ahte sámegiella galgá leat čadnojuvvon sámi guovddášguvlui, juos das galgá leat ceavzinvejolašvuohta. Kultuvradepartemeanta deattuhii dattege ahte hálddahanguovllu ásaheapmi ii mávsse dan ahte sámegiella ii galgga nannejuvvot gielddain olggobealde dán guovllu.

Sámelága giellakapihttala eanaš mearrádusat leat ráddjejuvvon sámegiela hálddahanguvlui, muhto fas earáin ii leat dákkár geográfalaš ráddjejupmi. Muhtun mearrádusat mannet njulgestaga gielddaide, muhto fas earát gustojit maiddái stáhtalaš ja guovlluguovdasaš eiseválddiide. Maiddái stáhtalaš ja guovlluguovdasaš almmolaš orgánat leat geatnegahttojuvvon, ovdamearkka dihtii lea viiddiduvvon riekti geavahit sámegiela riekteeiseválddit ovddas, ja lágat ja láhkasásahusat mat erenoamážit gusket visot dahje muhtun oássái sámi álbmogis galget jorgaluvvot sámegillii.

Deaŧalaš lea fuomášit ahte sámelága giellakapihttala mearrádusat leat aivvefal vuolimusdási gáibádusat. Dat mielddisbuktá ahte almmolaš orgánat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegiela geavaheddjiid, maiddái viidábut go láhkamearrádusat gáibidit.

Ráđđehus áigu informašuvdnadoaibmabijuid álggahit dainna ulbmiliin ahte buoridit dieđu njuolggadusaid hárrái mat gusket sámegillii ja gielladásseárvui almmolaš orgánain (geahča maiddái kapihttala 7.4).

Sámelága § 3–11 dadjá ahte juos almmolaš organa ii čuovo kapihttala 3 mearrádusaid sáhttá sáddet váidaga lagamus bajit orgánii dahje fylkkamánnái dalle go váidda gusto gielddalaš ja fylkkagielddalaš orgánaide. Dássážii leat oalle unnán váidagat logahallojuvvon. Finnmárkku fylkkamánni lea dattege vuostáváldán ovtta ášši mii guoskkai lágalašvuođa dárkkisteapmái. Dat guoskkai Deanu gieldda virgáibidjannjuolggadusaide, mas gáibiduvvui sihke sámegiela ja dárogiela máhttu virgáibidjamis gielddalaš virggiide. Justiisadepartemeanta árvvoštalai ášši ja oaivvildii ahte virgáibidjannjuolggadusat eai leat vuostálaga bargobiraslágain § 55 A, 2. lađas.

7.2.2 Oahpaheapmi sámegielas

Sámelága § 3–8 vuođul lea juohkehaččas vuoigatvuohta oažžut sámegieloahpaheami. Sámelága § 3–7 addá vuoigatvuođa oažžut virgelobi bálkkáin virggehasaide hálddahanguovllu báikkálaš ja guovlluguovdasaš almmolaš orgánain. Eaktun lea ahte orgána dárbbaša dán gelbbolašvuođa. Nu orruge leamen álki almmolaš etáhtaid virggehasaide oažžut virgelobi bálkkáin váldit oahpu sámegielas. Dattege leat ollu čujuhusat dan guvlui ahte dát mearrádusat eai doaimma lága ulbmila mielde. Sámediggi oaivvilda ahte § 3–8 ja dan láhkaásahusat duššefal gustojit davvisámegillii, soames sámegielkurssaide ja oahpahusorganisašuvnnaide. Fertejit álggahuvvot doaibmabijut maiguin ollašuvvá lága ulbmil dan hárrái ahte juohkehaččas lea vuoigatvuohta sámegiela oahpaheapmái. Galgá buorebut láhččojuvvot vai rávisolbmot sáhttet oažžut oahpaheami sámegielas. Dán suorggis lea Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeanttas láhkaásahusváldi.

7.3 Guovttegielat gielddat ja fylkkagielddat

Mearrádusat mat dahkkojuvvojit gielddalaš ja fylkkagielddalaš dásis mearkkašit ollu sámi kultuvrra seailluhan- ja gárgedanvejolašvuođaide. Jearaldagas sajáiduvvetgo ja doibmetgo sávahahtti bevttolaččat 1 sámepolitihka guovddáš linját, lea gitta das ahte bajit juksanmearit čadnojuvvojit doarvái vuđolaččat báikkálaš ja guovlluguovdasaš politihkkahábmemii. Ovdamearkan dása leat sámelága giellanjuolggadusat ja oahpahusláhka mat geatnegahttet gielddaid sámi giellapolitihka riikkagottálaš standárddaid vuođul. Lea namalassii stuorra mearkkašupmi das mo gielda ieš vállje vuoruhit sámi giela ja kultuvrra nannema ja gárgedeami (geahča maiddái kapihttala 5).

Sámi giellaráđi guorahallamis boahtá ovdan (stobe 7.1) ahte sámegiella vuosttažettiin geavahuvvo lagasbirrasiin, ja unnán almmolaš institušuvnnaid oktavuođain. Sámelága § 3–3 vuođul lea sus gii váldá oktavuođa almmolaš kantuvrrain hálddahanguovllus, vuoigatvuohta oažžut vástádusa sámegillii. Dattege vástidit duššefal 40 pst. gielddalaš institušuvnnain ahte ožžojuvvo vástádus sámegillii čálalaš oktavuođas. Duššefal 11 pst. geavahit sámegiela go váldet oktavuođa dearvvašvuođabálvalusain. Lea vuosttažettiin dákko dáfus sámegielagat váillahit vejolašvuođa geavahit eambbo sámegiela. Sámegiella geavahuvvo gielddalaš institušuvnnain eambbo go fylkkagielddalaš ja stáhtalaš institušuvnnain.

Guovttegielatvuohta mielddisbuktá lassegoluid. Leat ásahuvvon iešguđetlágan doarjjaortnegat mat leat jurddašuvvon gokčat guovttegielatvuođa lassegoluid. Jagis 1985 ásahuvvui doarjjaortnet sámi dulkonbálvalussii ja guovttegielatvuhtii sámegiela hálddahanguovllu várás. Sámediggi lea ortnega hálddahan 1993 rájes. Maŋimuš jagiid leat gielddaid ja fylkkagielddaid guovttegielatvuođa ruhtaohcamat lassánan measta beliin rámma ektui. Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeanta addá doarjaga mii galgá nannet gielddaid ekonomalaš návcca addit oahpahusa sámegielas ja sámegillii vuođđoskuvllas (gč. kap. 10). Addojuvvo sierra doarjja mánáidgárddiide mat njuolggadusaid bokte leat mearridan hukset sámi giela ja kultuvrra vuođul (gč. kap. 9). Sosiála-ja dearvvasvuođadepartemeanta/Sámediggi leat jagi 1997 rájes juogadan ruđaid čuovvolit NOU 1995: 6 Samisk helse- og sosialplan (Sámi dearvvasvuođa- ja sosiálplána) (gč. kap 11). Finnmárkku fylkkamánni lea 1995 rájes ávžžuhan addit doarjaga sámegiela hálddahanguovllu gielddaide main leat lassegolut guovttegielatvuhtii. Gáivuona suohkan oaččui dán doarjaga vuohččan jagis 2001. Gielddaide, mat eai ožžon gokčojuvvot guovttegielatvuođa duohtagoluid dábálaš ortnegiiguin, lasihuvvui árvvoštandoarjja 1,9 milj. kr jagis 2000 nu ahte dát lei 10,2 mil kr jagis 2001.

Gielddat ja fylkkagielddat oaivvildit dattege ahte sis eai leat doarvái ruđat dustet sámelága gáibádusaid, ja ahte ii leat vejolaš vuoruhit ovdamearkka dihtii doarvái oahpahusa virggehasaide (bargiide), dahje álbmogii addit doarvái diehtojuohkima. Albmaduvvui maiddái ahte eai leat vuođđoskuvllas návccat addit sávahahtti fálaldaga.

Gielda- ja guovlodepartemeanta attii dihtosii st.meld. nr 1 (2000–2001) bokte ahte guovttegielatvuhtii čatnasan čuolbmabidjamat lassegoluid dáfus čuovvoluvvojit ovttasbarggus gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin. Ođđajagimánus 2001 nammaduvvui bargojoavku dán čuovvoleapmái. Sámegiela hálddahanguovllu gielddat, Romssa ja Finnmárkku fylkkagielda, Sámediggi, Stáhta oahppokantuvra Finnmárkkus ja Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeanta leat oassálastán bargojovkui.

Bargojoavku lea guorahallan gielddaid ja fylkkagielddaid dilálašvuođaid guovttegielatvuođabarggu ektui, ja čohkke fuomášumi gielddaid/fylkkagielddaid čuovvovaš gažaldagaide a) ožžotgo guovttegielatvuođagoluid gokčojuvvot dálá dilis, b) leatgo návccalaččat deavdit láhkamearrádusaid mat máinnašit guovttegielatvuođa, ja c) maid dárbbašit vai olahit gielaid gaskka ovttadássásašvuođa juksanmeari. Bargojoavku loahpaha barggus jagi 2001 mielde. NIBR čađahii jagis 1995 projeavtta Finnmárkku Oahpahusdirektora olis, mas vuosttažettiin geahččalii duođaštit sámi/dáru skuvllaid goluid (NIBR-raporta 1995: 11). NIBR válddii ovdan visot guovttegielat skuvlavuogádaga – mánáidgárddis allaskuvlii – sámegiela hálddahanguovllus. NIBR čájehii viidáseappot ahte goluid šládja mii gielddain lei guovttegielatvuhtii, ja man stuorra golut ledje, rievddadii dan mielde makkár sajádat sámi gielas lei gielddas. Maiddái dát boahtá čielgasit ovdan bargojoavkku raporttas. Ráđđehus lea ádden dan láhkái ahte guovttegielatvuođa lassegolut lea bistevaš dilli gielddain ja fylkkagielddain main lea guovttegielat fálaldat. Ráđđehus lea ovttaoaivilis bargojoavkkuin das ahte ii leat bistevaš vuohkin árvvoštusruđaiguin ruhtadit goluid mat čatnasit guovttegielatvuhtii. Dát vuohki ii áimmahuša dárbbašlaš ovdadeami ovddasguvlui maid gielddat dárbbašit sin ekonomiijaplánemii.

Danne attii ráđđehus dihtosii gieldaproposišuvnnas 2000 (st. prp. nr. 82 (2000–2001)) ahte dat 10,2 milj. kr mii juolluduvvui árvvoštusdoarjjan, sirdojuvvo Sámediggái mii juogada ruđaid gielddaide ja fylkkagielddaide. Dán čuovvolii Stuorra­diggi. Gielda- ja guovlodepartemeanta dáhttu čuovvolit čuolbmabidjama váfistan dihtii dan ahte addojuvvo buhtadus gielddaid ja fylkkagielddaid guovttegielatvuođa goluide.

Gonagas Stáhtaráđis lea mearridan guovttegielat namaid (sámegielat ja dárogielat) viđa dan guđa sámegiela hálddahanguovllu gildii. Gielda- ja guovlodepartemeanta lea gieđahallamin sullasaš ohcama dan maŋimuš gielddas (Porsáŋggus), mas lassin lea kvenalaš nammahápmi.

Finnmárkku fylkkadikki dáhttuma vuođul lea Bargo- ja hálddahusdepartemeanta evttohan guovttegielat nama Finnmárkku fylkii (dárogiela ja sámegiela). Ášši lea juste dál gulaskuddamis ja vejolaččat ovdandivvojuvvo Stuorradiggái jagi 2001 čavčča mielde rievdadanevttohusa hámis nu ahte rievdaduvvo juohkinnammaláhka (inndelingsnavneloven).

7.4 Sámedikki bargu guovttegielatvuođa beales

Sámediggi heaittihii Sámi giellaráđi 31.12.2000, ja ásahii giellastivrra mas leat 5 miellahtu. Sámedikki giellaossodat lea politihkalaš jođiheami čállingoddi, doaimmaha giellafágalaš doaibmabijuid ja giellaossodaga hálddahuslaš bargguid.

Sámediggi lea ráhkadan giellaplánaid guovllui-de olggobealde sámegiela hálddahanguovllu. Jagis 2000 várrii Sámediggi sullii 3 milj. kr sámi giela nannemii oarjelsámiguovllus, julevsámiguovllus, Ofuohtas ja Mátta-Romssas ja riddo- ja vuotnaguovl­luin. Jagis 2001 áigu Sámediggi nannet iežas hálddahuslaš fágagelbbolašvuođa mátta- ja julevsámi giellaguovlluin.

Dasa lassin go dárkkistit ahte almmolaš institušuvnnat čuvvot mearrádusaid mat gustojit sámegiela hárrái, bargá Sámediggi diehtojuohkimiin muitalettiin makkár vuoigatvuođat ovttaskas olbmuin leat sámegiela geavaheamis ja oahpahusa oažžuma dáfus. Maiddái terminologiijagárgedeap-mi lea Sámedikki barggu deaŧalaš oassi. Ovdehussan sámegiela geavaheapmái fágalaš oktavuođain lea ahte gávdnojit fágaterminologiija ja fágadoahpagat sámegillii mat gokčet dárbbuid juohke dilálašvuođas. Dárbbašuvvojit searvečovdosat davviriikalaččat terminologiija-, normeren- ja riektačállingažaldagain dáid iešguđege giellajoavk­kuid hárrái.

7.5 Sámi giellaguovddážat

Giellaguovddážiin lea hui guovdilis bargu seailluhit, nannet ja gárgedit sámi giela. Giellaguovddážat leat Porsáŋggus, Gáivuonas, Divtasvuonas ja Evenáššis. Giellaguovddážat láhčet čalmmustansajiid (arenaer) gos lea lunddolaš hállat sámegiela, ja dáinna lágiin fuolahit ja ovddidit giela kulturguoddin iešguđetge suopmanguovllus.

Oažžun dihtii giellaguovddážiidda ovddasguvlui ovdadanvejolašvuođa sámi giela bargguin, ásahii Sámediggi jagis 2001 ođđa njuolggo vuođđo-doarjjaortnega dán njealji sámi giellaguovddážii. Dát 400 000 kr stuoru vuođđodoarjja galgá dáhkidit dárbbašlaš doaimma. Giellaguovddážat galget ieža fuolahit ruhtadeami doaimma eará osiide.

Giellaguovddážat leat suohkanlaš doaimmat, earret Árran julevsámguovdásj

7.6 Báikenammaláhka

Láhka miessemánu 18. 1990 nr. 11 báikenamaid birra (lov 18. mai 1990 nr. 11 om stadnamn) bođii fápmui suoidnemánu 1. 1991. Láhka gusto dáža, sámi ja suoma báikenamaid čállinvuohkái. Láhkaásahusas suoidnemánu 4. 1991 leat dárkilet njuolggadusat báikenamaid čállimii máŋggagielat guovlluin.

Kultuvradepartemeantta nammadan bargo­joavku lea ovddidan raportta vásáhusaid birra mo njuolggadusat leat duddjon dan logi jagis go láhka lea leamaš fámus. Raporta sisdoallá maiddái rievdadanevttohusaid mat erenoamážit barget dan guvlui ahte álkidahttit ášševuojeheami ja ášše-meannudeami, rievdadit njuolggadusaid gokko eai lean heivvolaččat, ja oažžut čielgaset meroštallamiid. Raporta lea gulaskuddamis guoskevaš institušuvnnain ja áigemearri buktit cealkámuša lea čokčamánu geassemánu 1. 2001. Kultuvradepartemeanta áigu gulaskuddama maŋŋil mearridit mo áššiin meannuduvvo viidáseappot. Bohtosat muhtun jearahallanguorahallamis, mii čađahuvvui ovdal loahppaárvvoštallanraportta, čájehii ahte njuolggadusain leat moanat bealit mat eai doaimma eavttuid mielde, dahje mat leat dárbbašmeahttun áige- ja návccaidgáibideaddjit. Gielddat maiddái máŋgga dáhpáhusas unnán dovde lága ja láhkaásahusa. Danne dárbbašuvvo doaibmilis dieđiheapmi, sihke stáhtalaš, guovlluguovdasaš ja gielddalaš orgánaid ektui, báikenammalága birra, vai lága ulbmilat ollašuvvet.

7.6.1 Sámi ja suoma báikenamaid nammanevvohat

Norgga giellaráđđi (Norsk språkråd) hálddaša buot sáme- ja suomagiela báikenammaneavvunbálvalusaid. Norgga giellaráđis eai leat dattetge makkárge doaimmat nammaneavvunáššiid olis. Nammanevvohat lea Guovdageainnus. Nevvohaga váldodahkamuš lea fágalaččat neavvut báikenamaid čállinvuogi almmolaš geavahusas, muhto sáhttá maiddái veahkehit eará duovdagiin, omd. kárttaid báikenama válljemis. Nammanevvohat bargá omd. báikenamaid dárkkistemiin Statens Kartverk (Stáhta kártadoaimmahaga) ovddas. Go galgá ođđa báikenamaid kárttaide oažžut mielde, ferte aivvestassii čohkket sámi ja suoma báikenamaid. Nevvohagas eai leat alddis návccat čohkket báikenamaid. Muhtun čohkkenbarggut dahkkojuvvojit báikkálaččat. Nevvohat dárkkista čohkkejuvvon báikenamaid juos dainna váldojuvvo oktavuohta.

7.7 Almmolaš informašuvdna sámegillii

Eiseválddiin lea čielga geatnegasvuohta, sámelága ja riikkaidgaskasaš šiehtadusaid vuođul maidda Norga lea guorrasan, bálvalit sámi veahkadaga sámegillii. Dat ahte informašuvdna vuoigatvuođaid birra ja oppalaš servodatinformašuvdna lea olámuttus, leat demokratiija ovdehussan ja ovdehussan ovttaskasaid vejolašvuhtii fuolahit iežaset priváhta vuoigatvuođaid ja iežaset vuoigatvuođaid servodatmiellahttun. Sámegielat veahkadahkii lea stuorra mearkkašupmi ovdamearkka dihtii das mii guoská iežaset riektesihkarvuhtii, ahte stáhtalaš informašuvdna mii guoská sidjiide, buvttaduvvo ja ovdanbuktojuvvo sámegillii ja maiddái biddjojuvvo nu ahte dan geahppasit gávdná. Dábálaš ja nuvttá beassanláhki – ja áddenláhki – vuoigatvuođain ja servodatdieđuin, lea mearrideaddjin almmolaš sártnodeami kvalitehttii, ja dasa mo ovttaskas olmmoš dovdá leat iežas eallinkvalitehta ja ovttaárvosašvuođa. Geavaheddjiin leat iešguđetlágan dárbbut ja ovdehusat gávdnat ja áddet informašuvnna. Dát galgá leat buotlágan informašuvnna ráhkadeami ja gaskkusteami vuođusin.

Stáhtalaš dieđihanpolitihkas leat golbma juksanmeari mo stáhtalaš institušuvnnat galget dieđihit ja gulahallat, ja bidjat láidestusaid dasa mainna lágiin informašuvdna- ja kommunikašuvdnadoaibma berre dahkkojuvvot. Riikka ássiin, ealáhusain ja organisašuvnnain galgá leat

• – ovttalágan ja dábálaš beassanláhki oassálastit doaimmalaččat demokráhtalaš prosessii

• – oažžomassii informašuvdna iežaset vuoigatvuođaid, geatnegasvuođaid ja vejolašvuođaid birra

• – duohta beassanláhki informašuvnii almmolaš doaimmaid birra

Dát golbma juksanmeari gusket maiddái sámegielat servodatmiellahtuide nu mo veahkadaga earáge oassái.

7.7.1 Almmolaš sámi dieđihanbálvalusaid kárten

Sámi instituhtta lea Gielda- ja guovlodepartemeantta ovddas jagis 2001 dahkan almmolaš sámi dieđihanbálvalusaid kártema – makkár almmolaš informašuvdna gávdno sámegillii, mii dárbbašuvvo ja geas lea ovddasvástádus dasa ahte addojuvvo informašuvdna. Projeavtta juksanmearrin lea oažžut mearridanvuđđosa dan várás ahte gárgedit almmolaš sámi informašuvnna sámegillii ja sámi dilálašvuođaid birra. Barggu vuolggasadjin ledje sámelága giellanjuolggadusaid gáibádusat das ahte dihto šlájat almmolaš informašuvdna galgá leat gávdnamis sámegillii.

Kárten čájeha ahte almmolaš sámi informašuvnna mearri lea oalle unni. Leat unnán lágat, láhkaásahusat ja skovit jorgaluvvon. Oanehitčállojuvvon almmolaš diehtojuohkinneavvut dárogillii sámi dilálašvuođaid birra eai báljo leat oažžumis. Dákkár informašuvdna ferte váldosaččat vižžojuvvot almmolaš áššegirjjiin. Interneahtta lea vuosttain unnán geavahusas. Projeakta evttoha moanaid čuovvolandoaibmabijuid, earret eará buoret dagaldusaid almmolaš ásahusaide, das mii guoská jorgaleapmái, olggosaddimii, gilvimii ja sisdollui ja almmolaš sámegielat informašuvnna kvalitehta dárkkisteapmái.

Dasa lassin lea Gielda- ja guovlodepartemeanta dahkan kártema das movt stáhtalaš eiseválddiid dieđiheapmi sámiide ja sámiid birra doaibmá, ja lea iskkadan mo dákkár dieđiheami galgá organiseret boahtte áiggis. Kártema ulbmilin lea guhkit áigái oažžut ásahuvvot buoret diehtojuohkindagaldusaid stáhtalaš hálddaheamis sámi álbmoga ektui. Ráđđehus dáhttu hálddaheamis loktet dihtomielalašvuođa das makkár dieđuid berre jorgalit, ja mo informašuvdnagaskkusteapmi berre dahkkojuvvot. Juksanmearrin lea ahte almmolaš hálddaheapmi sajáiduhttá dagaldusaid árvvoštallat man muddui lágaid, láhkaásahusaid, skoviid, brošyraid, johtočállosiid, almmuhusaid jna. galgá jorgalit sámegillii.

Kártema bohtosat čájehit ahte eanaš departemeanttain/vuollásaš etáhtain leat muhtun muddui sámegielat neavvut, muhto leat stuorra erohusat. Eanaš departemeanttat oidnet dárbbašlažžan jorgalit skoviid, lágaid, láhkaásahusaid, dieđihangihppagiid jna. Eanaš dáhpáhusain eai gávdno bissovaš jorgalandagaldusat. Sámi informašuvnna juohkin dáhpáhuvvá sámi aviissaid, gielddaid (erenoamážit sámi giela hálddahanguovllus), fylkkagielddaid, iežas etáhta, organisašuvnnaid js. bokte – sorjavaš das makkár iešvuohta informašuvnnas lea.

Gielda- ja guovlodepartemeanta áigu virgádit sámi giella- ja informašuvdnakonsuleantta 2001. Su bokte galgá ee. gárgedit informašuvdnastrategiijat ja veahkehit eará departemeanttaid ráđiiguin/oaivadusain gažaldagain mat čatnasit dieđiheapmái sámegillii ja dilálašvuođaid birra mat gusket sámiide erenoamážit.

7.8 Informašuvdna- ja kommunikašuvdnateknologiija (IKT)

Ráđđehusa juksanmearrin lea vejolažžan dahkat sámegiela geavaheami buot IKT-oktavuođain. IKT addá veahádatgielaide ođđa vejolašvuođaid rievddalmas globaliserendilálašvuođas. Interneahta bokte rahpasa vejolašvuohta gaskkustit sámegielat teavsttaid geavaheddjiide miehtá máilmmi.

Mánát ja nuorat geavahit dávjá «ođđa» media, ovdamearkka dihtii interneahta, viežžat informašuvnna ja dieđu ja máhtu. Mánát ja nuorat maiddái geavahit giehtatelefovnnaid ollu. Dákkár oktavuođain lea deaŧalaš sámegiela beassat geavahit, vai sámegiella bissu ain ealli giellan maiddái informašuvdnaservodagas. Ráđđehusa oaidnu lea ahte ođđa informašuvdnateknologiija doaibmevaččat galgá váldojuvvot atnui mánáid ja nuoraid ektui, earret eará gaskkustit informašuvnna ja addit máhtu vuostáduddjot ovdagáttuid. Mánát ja nuorat galget ieža váldojuvvot informašuvdnafálaldagaid hábmemii dáin guovlluin.

7.8.1 Sámi čálamearkačohkiid geavaheapmi IKT-oktavuođas

Davvisámegiela alfabehtas leat čieža bustáva mat eai gávdno dáru alfabehtas. Dát bustávat leat a, č, đ, ŋ, š, ŧ ja ž. Dássážii leat geavahuvvon sierraprográmmat maiguin sáhttá čállit sámi čálamearkačohkiid dihtoriin. Dát sierraprográmmat sihke mákset hui ollu ja leat teknihkalaččat váddásat sámi dihtorgeavaheddjiide. —ovdosat eaige leat dássážii doaibman dohkkehahtti láhkai dieđuid lonohallamii prográmmaid gaskka ja iešguđetlágan geavaheddjiid gaskka. Daid eaktun lea leamaš ahte sámegielat elektrovnnalaš áššegirjjiid vuostáváldimii fertejit leat seammalágan sierraprográmmat bijahuvvon vuostáváldi mašiidnii. Gitta dá gieskadii ii leat leamaš vejolaš geavahit sámegiela interneahtas ja e-poasttas.

—állingielain, main eai leat eŋgelasalfabehta bustávat, leat gillán bárttiid juo dalá rájes go čállinmašiidna geavahuvvogođii, bárttit mat eai nohkan go EDG 2 sisafievrriduvvui. Dan duogážin lea go ii leat leamaš teknihkalaččat vejolaš buot eurohpalaš bustávaid ja mearkkaid sisagođđit ovtta standárdii. Leat ferten geavahit ovttalágan standárdda iešguđetlágan gielaide, mii dagahii váttis dili smávva gielaide main leat sin sierra bustávat/mearkkat.

Dán čoavdimii lea The International Organization for Standardization (ISO) ráhkadan ođđa standárdda, gohčoduvvon Unicode 10646. ISO lea máilmmeviidosaš standáriserenorganisašuvdna mas leat miellahtut 130 riikkas, okta guđege riikkas. Dát mearkkaša ahte Unicode-standárda ii gula ovttaskas kommersiála fitnodahkii, muhto lea standárda man buohkat sáhttet geavahit.

Mearkkat mat geavahuvvojit sámi alfabehtas leat Unicodes siste. Unicode lea dál sisagođđojuvvon daidda buot eanemusviidánan prográmmagálvvuide. Dát mearkkaša ahte álgosaččat galgá sáhttit gulahallat sámi čálamearkačohkiiguin almmá váttisvuođaidhaga. Dát ádjána veaháš áiggi ovdal go Unicode lea dievvasii viidánan. Danne sáhttet ain čuožžilit bárttit sámi čálamearkačohkiiguin, erenoamážit boares dihtorávdnasiid ja boares prográmmaid dáfus.

IT-suorgádaga teknologalaš ovdáneapmi lea dan šlájat váttisvuohta sámi čálamearkačohkiid oktavuođas ahte IT veadjá čoavdásit almmá stáhtalaš mieldeváikkuheamihaga.

7.8.2 Sámegiela almmolaš geavaheapmi IKT-oktavuođas – « e Norge» ja «ODIN»

« e Norge» lea ráđđehusa ollislaš plána mainna bidjá vuđđosa gárgedit informašuvdna- ja diehtoservodaga Norggas. Plána juksanmearrin lea ee.:

• – Almmusis lanjat galget váldojuvvot atnui vai buohkaide lea informašuvdna- ja kommunikašuvdnateknologiija olámuttus, beroškeahttá gos sii orošežžet, makkár sin ahki, ekonomiija ja oahppu lea.

• – IKT galgá boahtit ávkin vai bevttolaččabut doaibmá beassanláhki daidda diehtovalljodagaide ja muosáhanvalljodagaide maid min kulturinstitušuvnnat ja šáhkkemediat 3 hálddahit.

• – Bistevaš diehtoservodahkii galgá hábmejuvvot ollislaš politihkka, mii vuođđuduvvá birasinformašuvdnii, lasihuvvon telekommunikašuvnna geavaheapmái dan sadjái go juođaheapmái, ruoná buvttapolitihkkii ja ruoná almmolaš sisaoastimiidda.

Dađistaga lea eambbot eambbo bálvalusaide beassanláhki digitálalaččat. Vai nu ollugat go vejolaš galget sáhttit ávkki oažžut teknologiijas, galgá váfistuvvot gelbbolašvuođafálaldat báikkálaččat, ja ođđa buktagiid gárgedeami galgá váikkuhit dan guvlui ahte dat leat álkidahttojuvvon ja geavaheaddji ektui álkibut. Ođđa sosiála čuolddašeamit sin gaskkas geain lea ja sin geain ii leat beassanláhki teknologiijii, galget garvojuvvot. Danne lea maiddái deaŧalaš ahte sámegielat fálaldagat gárgeduvvojit.

Ráđđehusas lea vásedin ovddasvástádus láhčit dili dasa ahte sámegiella suodjaluvvo ja gárgeduvvo. IKT-oktavuođas deaivvada sámegiella hástalusaiguin, muhto maiddái vejolašvuođaiguin. Dárbbašuvvo buohtalas nannen váfistan dihtii vai sámegiella doaibmagoahtá digitála medias. Dás gáibiduvvo ahte erenoamážit čohkke fuomášumi daidda váttisvuođaide maid sámi čálamearkačohkiid bohciidahttet prográmmagálvvuid geavaheamis.

Gielda- ja guovlodepartemeanta dieđihii st.meld. nr. 1 (2000–2001) bokte ahte ceggejuvvo bargojoavku, mii e Norge vuođul galggai kártet dárbbuid, váttisvuođaid ja hehttehusaid sámi čálamearkačohkiid geavaheamis IT-oktavuođas.

Bargojoavku geahčadii dárkileappot stáhtalaš eiseválddiid iežaset sámegielageavaheami IKT-oktavuođas. Guovdilis čuolbman lea sámegiela geavahus almmolaš registariin, omd Brønnøysundregistariin. Go muhtun báikenama čállinvuohki lea mearriduvvon báikenammalága vuođul ja sisafievrriduvvon báikenammaregistarii, galget dasto almmolaš orgánat geavahit dán čállinvuogi. Go dát ii leat ovdal dahkkojuvvon, leat teknihkalaš hehttehusat duogážin dasa.

Bargojoavku ávžžuha ahte stáhtalaš sisaoastinšiehtadusaide sisafievrriduvvo gáibádus ahte prográmmagálvolágideddjiid prográmmagálvvut galget Unicode doarjut. Go Unicode viidána, de eai leat šat teknihkalaš hehttehusat almmolaš orgánaide mat eastadit sámi čálamearkačohkiid geavaheami ovdamearkka dihtii registariin. Viidáseappot ávžžuha joavku ráđđehusa interneahttasiidui ODIN:i álggahit sámi giellaválljema, vai stuorradiggedieđáhusat, proposišuvnnat, lágat, láhkaásahusat ja eará áššegirjjit mat leat gávdnamis sámegillii, láhččojuvvojit vai daidda lea beassanláhki interneahta bokte. Bargojoavkku evttohus sisagorrojuvvo e Norge-plánii.

Ráđđehus čuovvola bargojoavkku evttohusa ásahit sámi giellaválljema ODIN:i. Ráđđehusa juksanmearrin lea ahte stáhtalaš orgánat geavahišgohtet sámi čálamearkačohkiid farggamusat, ja dahket sámegielat almmolaš informašuvnna, njuolggadusaid jna. dábuhahttin, interneahta bokte.

Oktasaš webčoavddus fylkkamánniámmáhiin, fylkesmannen.no, dovddusindahkkojuvvo jagis 2001.

Das bargojuvvo dan guvlui ahte informašuvdna lebbejuvvo maiddái sámegillii.

7.8.3 Govdabáddekommunikašuvdna

Ráđđehus bargá dan ala ahte buohkat galget sáhttit oassálastit diehtoservodahkii. Dát sisdoallá ahte buohkat, maiddái sámi guovllut, galget oažžut oasi govdabáddekommunikašuvnnas. Ráđđehus áigu ovddidit johtilis govdabáddehuksema miehtá riikka. Ráđđehusa juksanmearrin lea váfistit vuođđo- ja joatkkaskuvllaid, álbmotgirjerájuid, buohcceviesuid ja gieldahálddahusaid fálaldagaid vai dat čatnasuvvet govdabáddefierbmái go jahki 2002 manná lohppii. Veahkadaga vejolašvuohta čatnasit govdabáddefierbmái galgá váfistuvvot jagi 2004 lohppii. Ráđđehus áigu dasa lassin viidáset gárgedit infrastruktuvraprográmma árvvoštallan dihtii doaimmaid maiguin gokčá guovlluid riikkas dahje joavkkuid álbmogis geat eai sáhte ohcalit govdabátti kommersiála vuđđosa alde. Lea eahpedieđus man muddui bieđgguid huksejuvvon guovllut Davvi-Norggas sáhttet fátmmastuvvot dákkár vuođuin. Sámi guovlluide lea earret eará boahtteáiggis miellagiddevaš oažžut govdabáddekommunikašuvnna nuppiide riikkaide.

7.9 Doaibmabijut

• Ráđđehus áigu álggahit doaibmabijuid maiguin váfista ahte eambbo sámegielagat sáhttet oahppat lohkat ja čállit sámegiela. Sii, geat eai hálddaš giela, galget sáhttit oažžut dárbbašlaš vuođđomáhtu.

• Ráđđehus áigu álggahit dieđihandoaibmabijuid sámelága giellanjuolggadusaid birra.

• Ruđa hálddaheapmi mii dál addojuvvo árvvoštusruhtan gielddaide main leat lassigolut guovttegielatvuođa geažil, sirdojuvvo Sámediggái.

• Gielddat ja fylkkagieldda galget oažžut buhtadasa goluid ovddas mat čuvvot guovttegielatvuođa.

• Ráđđehus áigu, oassin báikenammalága loahppaárvvoštallama čuovvoleamis, árvvoštallat doaibmabijuid sámi báikenamaide dan oktavuođas go guorahallá njuolggadusaid ja nevvohatbálvalusa.

• Stáhtalaš etáhtat galget geavahišgoahtit prográmmagálvvu mii dahká vejolažžan geavahit sámi čálamearkačohkiid.

• Ráđđehusa interneahttasiiddus ODIN galgá ásahuvvot sámi giellaválljen.