Sámepolitihka birra

14.7 Mátkeeallin

Ráđđehus lea válddahallan ealáhuspolitihka váldohástalusaid mátkeeallinealáhusaid buohta st.meld. nr. 15 (1999–2000) Lønnsomme og konkurransedyktige reiselivsnæringer (st. dieđ. nr. 15 (1999–2000) Gánnáhahtti ja gilvonávccalaš mátkeeallinealáhusat). Politihkas lea hui guovdil dat ahte ealáhusa árvoráhkadeapmi ja gánnáhahttivuohta galgá lassánit, earret eará vai ealáhus nagada gilvalit boahtteáiggi bargonávccaid alde. Viggamuššan oažžut áigái mátkeeallinealáhusbuktagiid maid turisttat jearahit, gárgedit geasuheaddji mátkebáikkiid iešguđege osiin riikkas ja nu maiddái Norgga márkanfievrridit ja čalmmustahttit mátkebáikin leat hui guovdilis viggamušsuorggit.

Sámi kultuvra berre boahtteáiggis sáhttit leat dettolaččamus viggamušbuvttadahkkin sámi guovlluid mátkeeallinealáhusas. Dalle go Stuorradiggi gieđahalai mátkeeallinealáhusdieđáhusa, st.meld. nr. 15 1999–2000) Lønnsomme og konkurransedytkige reiselivsnæringer (Gánnáhahtti ja gilvonávccalaš mátkeeallinealáhusat), celkkii Stuorradikki ealáhuskomitea ná:

«Komitea oaivila mielde sáhttá mátkeeallinealáhus maiddái sámi guovlluin šaddat guoddinnávccalaš ealáhussan, man bokte váfistuvvojit bargosajit ja ássan. Komitea lea positiivvalaš sámi mátkeeallinealáhusfálaldagaid gárgedeapmái. Lea deaŧalaš ahte fálaldagat speadjalastet sámi kultuvrra. Komitea oaivvilda ahte mátkeeallinealáhusdoaimmas leat stuorra ovdánanvejolašvuođat sámi guovlluin lotnolasat eará ealáhusaiguin. Komitea háliida deattastit ahte sámi mátkeeallinealáhusaid juksanmearrin galget leat allakvalitehtalaš gánnáhahtti ja gilvonávccalaš fitnodagat. Komitea oaivvilda deaŧalažžan ahte sámi birrasat sihke báikkálaččat, guovlluguovdasaččat ja riikkagottálaččat leat searvvis sámi mátkeeallinealáhusaid ja mátkeeallinealáhusbuktagiid gárgedeamis. Ollislaš sámi mátkeeallinealáhusplána sáhttá leat mátkeeallinealáhusaid saji eavttuidbiddjin sámi ealáhus- ja kultureallimis.»

Kulturmuittut, dávvirvuorkkát ja duoji vuovdin dahket sámi mátkeeallinealáhussii vejolašvuođaid. Dattege buktá stuorra turistajohtalus ja sámi kultuvrra árvvoštalakeahtes geavaheapmi mátkeeallinealáhusa oktavuođas moanaid hástalusaid. Sámi mátkeeallinealáhusa galgá hábmet sámi eavttuid vuođul, ja mearrideaddjin lea ahte leat báikkálaš oassálastit fárus dákkár doaimmas. Sámi ássanguovlluid ealáhusat leat eanaš smávva ja gaskasturrosaš fitnodagat. Mátkeeallinealáhusfitnodagat, main lea báikkálaš gullevašvuohta, barget dávjá lotnolasat eará ealáhusain. Dávjá barget oktagaslaš turismmain, mas váldodeaddu lea muosáhusain main leat sihke kultur- ja luondduvuđđosaš buktagat. Váldoovdehussan galgá leat ahte dát fitnodagat galget leat ceavzilat ja ekonomalaččat guoddinnávccalaččat. SND lea mieldeváikkuhan álggahit smávvadoallobuvttadeami duojis, rusttegiid biepmuide ja doaimmaide. Muhtun oassi dán viggamušas lea heivehuvvon fierpmádathuksemiidda ja nissoniid álggahemiide.

Boazodoallu orru leamaš hui geasuheaddji vejolašvuohta mátkeeallinealáhusbuvttan. Boazodoallovuđđosaš turisma sáhttá leat lasseealáhussan. Váttisvuohtan sáhttá leat go mátkeeallinealáhus, mii čadnojuvvo boazodoallobargguide, sáhttá dagahit sáhtosteami olggobeale dálá mohtorjohtolatlága mearrádusaid. Nubbi eará vejolašvuohta lea geavahit meahcce- ja mearrabirrasiid ja -valljodatváriid. Dáid lea deaŧalaš geavahit báikkálaš heiveheami vuođul vai árvolokten sáhttá bisuhuvvot báikkálaččat.

Turisma sámi guovlluin addá eahpitkeahttá stuorra ovdánanvejolašvuođa. Muhto dákkár gárgedeapmi gáibida guhkesáigái plánema, gelbbolašvuođa loktema ja eambbo bálddalastima. Dán barggus lea guoskevaš fylkkaid turistaorganisašuvnnain stuorra ovddasvástádus. Maiddái čielga ovdehussan lea ahte sámiin alddineaset lea dáhttu turismadoaimmaid nannet. Dákkár vuolggasadji sáhttá addit guoddinnávccalaš turismma dáidda guovlluide mii ii leat áittan lundui iige sámi kultuvrii.