Boazodoallolága birra

8.7 Siida

Lávdegoddái lei hui deaŧalaš addit siidii guovddáš saji lágas. Eanas gulaskuddanásahusat leat leamaš mielas dasa ahte siida oažžu guovddáš saji láhkaoktavuođas. Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi lea duhtavaš dainna go siida lea evttohuvvon guovddáš doaban. Leat maiddái čujuhan dasa ahte lágas ain váilot doahpagat bearašdoalu hárrái, omd. siiddaisit. Finnmárkku fylkkamánni deattuha ahte siidda sajádat olggosguvlui lea eahpečielggas, ja ahte gažaldahkan lea man guhkás sáhttá láhka nannet mearrádusaid diekkár priváhtarievttálaš bargooktavuođaid organiserema birra. Nordlándda guovllustivra čujuha ahte siidda rievddadeaddji ja eahpeformála hámádaga lea váttis formáliseret. Ráđđehusadvokáhtta dadjá ahte láhkaevttohus dáid čuoggáid hárrái dagaha eanet fokusa privatiseremii ja eksklusiiva vuoigatvuođaide, mat fas sáhttet ásahit eanet siskkáldas riidduid. Boazodoallohoavda jearrá movt sáhtášii dárkileappot defineret siiddaid areálaid, ja lohká ahte láhka galggašii čujuhit movt dat galgá dahkkot.

Departemeantta oainnu mielde ii leat eahpádus das ahte siida lea deaŧalaš oassi boazodoalloservodagas. Dát eaktuda ahte dat maiddái láhkaoktavuođas oažžu guovddáš saji. Departemeanta čujuha lávdegotti 9. kapihttalii, gos lávdegoddi vuđolaččat čilge siida-doahpaga ja siidda mearkkašumi sosiála, bargofámuid ja organisatoralaš oktavuođain. Čujuhit maiddái NOU 2001:34 Samiske sedvaner og rettsoppfatninger, oassi V ( Sámi dábit ja riekteáddejumit, oassi V). Nugo doppe daddjo, de lea siida sohkagullevaš ja hui njuovžilis organiserenvuohki, gos lea buori muddui oktagaslaš iešmearrideapmi ja dillái heivehuvvon jođiheapmi. Sullasaš organisašuvnnat gávdnojit eará davviguovlluid álgoálbmogiin, ja lunddolaš duogážin lea ahte rievddadeaddji resursavallji ja rievddadeaddji dálkkádagat dahket dárbbašlažžan heivehit joavkkuid sturrodaga jagi áigodagaid mielde.

Dát mielddisbuktá hástalusaid láhkamearrádusaid hábmema oktavuođas. Jus doahpagis galgá leat rievttálaš mearkkašupmi, de ferte das earret eará leat sisdoallu mii lea doarvái dárkil. Siidda ferte nappo sáhttit defineret dainna lágiin ahte dat sáhttá leat rievttálaš konstrukšuvnnaid vuođđun. Seammás galgá eanemus lági mielde doalahit njuovžilvuođa -fleksibilitehta.

Departemeantta oainnu mielde lea siidda definišuvnna olis čielggas guđet olbmot siidii gullet. Siiddas lea alddis maid čielga oaidnu dasa gii áigges áigái gullá oktavuhtii mii dihto siida lea. Eaktuduvvo maid ahte siida doaimmaha boazodoalu dihto areálain. Nugo namuhuvvon, de leat leamaš jearaldagat dan birra movt dán areála galgá ráddjet. Departemeantta oainnu mielde lea dát juo iešalddis mielde das go nannejuvvo ahte lea dihto siida. Siida lea čadnon areálii, ja jus ii leat areála, de ii leat siida ge. Erik Solem, dološ sundi Deanus, čállá ahte boazosámiid gaskkas leat čielga oainnut dasa guđet eatnamat gullet guđe siidii, sihke dálve- ja geasseguohtumiin, ja ahte dát bisuhuvvo buolvvas bulvii. Departemeanta ii oainne ákka navdit ahte dát ii doala deaivása dál nai. Dábálaččat dáidá leat oalle čielggas movt guohtumat juohkásit iešguđet siiddaide, ja dán ferte maiddái dárkileappot čilget guohtungeaveaheami njuolggadusaid mearrideamis, gč. evttohuvvon § 59. Ráđđehusadvokáhta jearaldat ii go evttohus bija eanet fokusa privatiseremii ja eksklusiiva vuoigatvuođaide, mat fas sáhttet dagahit eanet siskkáldas riidduid, lea dieđusge juoga mii sáhttá dáhpáhuvvat. Departemeanta datte jáhkká ahte ovddasvástádusa addin ja čorgadis proseassat buori muddui eastadit diekkár váttisvuođaid. Departemeanta diehtá ahte giđđa-, čakča- ja dálveguohtumiin Finnmárkkus leat muhtun dihto váttisvuođat, ja ahte daid ferte geahčadit dárkileappot.

Gažaldaga siidda rievttálaš návcca/rievttálaš doaibmannávcca birra lea lávdegoddi čielggadan čuoggáš 9.9.4 gos ee. daddjo:

Lávdegotti árvalan § 8 – 10 definere siidda ná:

Árvvusge sáhttá atnit vuođđun ahte siiddas iešalddis eai leat rievttálaš návccat/rievttálaš doaibmannávccat. Dat lea ovttastupmi mii lea oalle loažžadit organiserejuvvon ja dábálaččat ii leat das makkárge formála hámádat. Norgga rievtti mielde gáibiduvvo dábálaččat eanet ovdalgo diekkár ovttastupmi sáhttá rievttalaččat dahkat maide mii geatnegahttá ovttaskas oasseváldiid. Vuođđudusain ja servviin gáibiduvvo dihto organisašuvdnahápmi, dihto struktuvra ja bissovašvuohta ovdal go dain lea bealálašnákca siviilaproseassas. Mađi nannoset organisašuvdnastruktuvra, dađi eanet vejolašvuohta ahte das lea bealálašnákca. Formaliserejuvvon miellahttovuohta lea maid bealálašnávcca mearka. Rt. 1988 s. 1161 deattuhuvvo ahte «bealálašnákca» lea relatiiva doaba, ja ahte mearrádus das ahte lea go bealálašnákca vai ii, ferte dahkkot dan ektui mas lea sáhka. Rt. 2000 s. 1578 lea ovdamearkka dihte nannejuvvon ahte siidajoavku ferte sáhttit ovddidit buhtadusgáibádusa, go lei čielggas ahte juste dát dihto joavku šattái gillát vahága sisabahkkema geažil.

Iešguđet oktavuođain sáhttá siida defineret iežas nu ahte lea čielggas gii galgá leat ovddasvástideaddji. Soahpamušaid oktavuođas lea dat dábálaččat eaktun, go šiehtadusbealálaš ii dáidde atnit dohkálažžan ahte nuppe bealde lea unnit eanet rievddadeaddji ovttastupmi. Seammaládje lea jus ohcet lobiid, ekonomalaš doarjagiid jna, gč. 1978-lága § 12 nuppi lađđasa áiddiid ja rusttegiid dohkkeheami birra ja njuolggadusaid guođohanbarttaid ja eará boazodoallorusttegiid birra, gč. njuolggadusaid geassemánu 17. b. 1999 Boazodoalu ovddidanfoandda birra, 3. kapihttala. Ovddasvástádusa bealit fertejit leat čielgasit definerejuvvon.

Váddáseabbo sáhttá leat ovdamearkka dihte barttaid ja rusttegiid dáfus mat leat ceggejuvvon siidda eatnamii almmá lobi haga, dahje boazologu unnideami gohččumiid dáfus. Geasa galgá geiget gaikungohččuma? Geasa galgá geiget mearrádusa boazologu unnideami birra go siidii lea mearriduvvon alimus boazolohku?

Jus siidii lea nammaduvvon stivra, de sáhttá gaikungohččuma geiget dasa. Árvalusas ii leat eaktuduvvon ahte siidastivra galgá leat bákkolaš, gč. árvalusa § 8 – 11. Jus ii sáhte gávdnat ovttage ovddasvástideaddji, de ferte váikkuhus leat ahte de sáhttá dušše gaikut. Od.prp. nr. 28 (1994 – 95) dadjá ná dien birra:

Boazologu unnideami oktavuođas gal ferte boazologu unnideami mearrádus geigejuvvot juohke boazoeaiggádii. Juohke bohccos lea dihto eaiggát. Jus lea mearriduvvon alimus boazolohku siidaosiide, geahča árvalusa § 9 – 4 viđát lađđasa, de guoská unnidanmearrádus dasa mii lea badjel dán logu. Jus ii leat mearriduvvon alimus boazolohku, de fertejit siidda buot siidaoasit unnidit gorálaččat. Čujuhuvvo muđui árvalusa § 9 – 4.

Bággensáhku ja eará ekonomalaš ráŋggáštusaid dáfus sáhttá leat váttisvuohtan jus siiddas ii leat opmodat. Jus sáhkku/divat gáibiduvvo siiddas, ii ge siidda ovttaskas boazodolliin, de sáhttá dušše siidda opmodagas bearrat gáibádusa. Dát sáhttá leat ágga gáibidit ahte ásahuvvo (juogalágán) siidakássa, gč. árvalusa § 8 – 14.»

Go juo lávdegoddi árvala ođđa boazodoallolágas bidjat siidda eanet guovddáš sadjái, de háliidii departemeanta dárkileappot árvvoštallat dahkat siidda doaibmi ja juridihkalaš stivrendássin boazodoallolágas. Dan dihte nammaduvvui guovvamánus 2005 bargojoavku árvvoštallat dáid beliid dárkileappot. Joavku gárvvistii iežas raportta ođđajagemánus 2006. Čájehuvvui ahte bargu lei sihke viiddis ja váttis, mii dagahii ahte bargu ádjánii guhkit go jurddašuvvon.

Joavku lea iežas ságaskuššamiin atnán deaŧalaš eaktun ahte jus ásahuvvojit ođđa mearrádusat, de eai galgga dat dárbbašmeahttumit rievdadit siidda geavatlaš bargoovttastumi. Dan dihte ii leat joavku atnán dárbbašlažžan bienasta bitnii reguleret siidda organiserema dađi eanet go lei dárbbašlaš dasa ahte siida sáhttá deavdit iežas doaimmaid ja gáibádusaid. Dan dihte ii ávžžut joavku ahte siida geatnegahtto organiserejuvvot ásahussan dahje earalágán dábálaš riektesubjeaktan. Joavku lea datte árvvoštallan ja gávnnahan ahte siiddas galgá leat dihto ovddasteaddji vai buorebut sáhttá rehkenastot rievttálaš doabmannávccalažžan. Joavku ávžžuhii maiddái ahte siida galgá beassat árvalit movt boazolohku galgá unniduvvot ovdal go ovdamearkka dihte láhkalávdegotti árvalusat dán hárrái čađahuvvojit.

Departemeanta čujuha lávdegotti ja joavkku árvvoštallamiidda, ii ge oainne makkárge mearkkašahtti ákkaid dan vuostá ahte siida oažžu saji lágas nugo lávdegoddi lea árvalan. Departemeanta lea datte álkidahttán muhtun njuolggadusaid siidda birra bargojoavkku raporta ja Sámedikki ja NBR oainnuid vuođul ráđđádallamiid oktavuođas.

Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi lea iežas gulaskuddancealkámušas váldán ovdan siiddaisida sajádaga. Siiddaisit ii leat válljejuvvon jođiheaddji, muhto lea siiddaisidin danne go lea bozolaččamus, dahje lea boarráseamos dahje earaládje njunušolmmoš. Departemeanta ii oainne makkárge ákka lága bokte formaliseret dán doaimma. Nugo evttohus dál lea, de dat ii hehtte eahpeformála struktuvrraid ja ásahuslaš beliid joatkima nugo dat leat boazosámi servodagas leamaš.