Sámedikki 2009 doaimma birra

2.7 Kultuvra

2.7.1 Váldomihttomearri

• Ealli ja máŋggabealat sámi dáidda- ja kultureallin

2.7.2 Oassemihttomearri

• Sámi kulturásahusaid ja museaid bisuheapmi ja viidáset ovddideapmi

• Sámi dáiddalaš ovdanbuktimiid girjáivuođa ovddideapmi ja daid gaskkusteami sihkkarastin

• Movttiidahttit ja ovddidit valáštallandoaimmaid sámi álbmogii

• Sihkkarastit ja ovddidit musihkka-, girjjálašvuohta-, filbma- ja revy- ja teáhterdoaimmaid

• Viiddes kulturdoaibmafálaldat sámi mánáide ja nuoraide

• Buorre bibliotehkafálaldat sámi geavaheddjiide

• Sihkkarastit ahte sámi museat besset oassálastit museaođastusas

2.7.3 Strategiijat

• Váikkuhit sámi dáidda- ja kultureallima bisuheami ja viidáset ovddideami aktiivvalaš váikkuhangaskaomiid geavaheami bokte

• Váikkuhangaskaomiid aktiivvalaš geavaheami bokte ovddidit oktasaš sámi-kveana kulturdoaimmaid

• Nannet ja ovddidit ovttasbarggu aktevrraiguin mat barget sámi kulturovddidemiin

• Bisuhit ja ovddidit dialoga guovddáš, regionála ja báikkálaš eiseválddiiguin nannen dihte sámi kulturovdáneami rámmaeavttuid

• Sámedikki ja fylkkagielddaid gaskasaš ovttasbargošiehtadusaid bokte vel eanet geatnegahttit ovttas ovddidit sámi dáidda- ja kultureallima

• Dáiddáršiehtadusa bokte láhčit dili sámi dáidaga dahkamii ja gaskkusteapmái

• Veahkkin ásahit sámi dáiddamusea

• Bargat dan badjelii ahte duohtandahkat ođđa teáhtervistti Beaivváš Sámi Teáhterii

• Bargat vuoruhuvvon sámi kulturviesuid stuoridemiin

• Váikkuhit ahte sámi museat ožžot buriid rámmaeavttuid doaibmamii ja fágalaš ovddideapmái

2.7.4 Ovttasbargu iešguđetlágan aktevrraiguin

Sámediggi oaidná dárbbu dialogii guovddáš ja báikkálaš eiseválddiiguin barggus seailluhit ja nannet sámi kultuvrra.

Sámedikkis leat juohke jahkebeali oktavuođačoahkkimat Kulturdepartemeanttain, gos váldojuvvojit bušeahtta ja eará áigeguovdilis áššit guorahallamii. Ovdamearkka áššiin maid 2009 leat guorahallan lea Girjerádjosiid stuoradiggedieđáhus, mas Sámediggi lei mielde kvalitehtasihkkarastime loguid ja teavstta dieđáhusas. Leat leamaš konsultašuvnnat doaibmabijuid birra mat biddjojuvvojit johtui stuoradiggedieđáhusa vuođul.

Ráđđehus lea Stuoradiggedieđáhusas (2007 – 2008) no. 28 sámepolitihka birra evttohan ahte váldonjuolggadussan váldojuvvo viessoláigoruhtadanortnet atnui gos stáhta ruhtada ođđa kulturviesuid huksema. Sámediggi galgá vuoruhit ođđa kulturviesuid. Evttohus guoská buot ođđa huksenprošeavttaide maid Sámediggi mearrida. Sámediggi lea oppalohkái ovttamielas atnit dákkár viessoláigoruhtadeami ruhtadanmállen. Kulturdepartemeanta lea dieđihan Sámediggái ahte bohtet dollojuvvot konsultašuvnnat viessoláigoruhtadanortnega birra.

Sámedikkis leat dássidiid oktavuođačoahkkimat sámi kulturásahusaiguin ja -organisašuvnnaiguin mat ožžot doarjaga Sámedikki bušeahta bokte. Čoahkkimat leat arena gos lea goabbat guvlui diehtojuohkin ja fágalaš digaštallan, gos fáttát leat bušeahtta ja diehtojuohkin ja digaštallan áigeguovdilis áššiin.

2.7.5 Sámi kulturviesut

Várdobáiki lea čoahkkimisttis Sámedikkiin buktán ovdan dieđu ahte sii leat válbmasat álggahit ođđasisorganiserenproseassa čuovvoleapmin Sámedikki ásahusdieđáhusa. Várdobáikki mielas lea ođđasisorganiseren eaktun dasa ahte bargu hukset kulturviesu sáhttá álggahuvvot nu go plánejuvvon ásahusdieđáhusas. Proseassa galgá čađahuvvot buori áiggis ovdal ásahusvistti prošekterema mii ásahusdieđáhusas lea biddjon áigodahkii 2011 – 2012. Sámediggi lea addán dieđu Várdobáikái ahte lea sávahahtti ahte viessoláigoruhtadeapmi biddjo vuođđun huksemii.

Sámediggi lea okta osolaččain easka álggahuvvon searvvis Senter for Nordlige folk AS, Davviriikkaid Álbmoga Guovddáš OS. Searvvi doaibma lea Ájas, Gáivuona suohkanis. Searvvi mihttu lea buktit lassi dieđuid ja beroštumi iešguđetlágan álbmogiid birra davviguovlluin. Fokus galgá leat davviguovlluid olbmuide, ja de erenoamážit mearrasámi kultuvrii. Eará osolaččat leat Romssa fylkkasuohkan, Riddu Riđđu Searvi, Gáivuona suohkan ja ovddeš osolaččat.

Álttá Siida sávvá kulturviessostahtusa Sámedikki bušeahtas. Sámediggi lea dása bidjan eaktun ahte oktii organiserejit iežaset Álttá sámi giellaguovddážiin, ja ahte organisašuvdnahápmi lea vuođđudus mas Sámediggi lea okta eaiggádiin dahje vuođđudeddjiin. Álttá Siida bargá ođđaorganiseremiin.

2.7.6 Sámi festiválat

Márkomeanus leat eanas leamaš eaktodáhtolaš bargit, ja lea dál proseassas veardádallame festivála boahtteáiggi. Festivála lea šaddan nu stuoris ahte lea dárbu ovtta buvttadeaddjivirgái. Sámediggi lea ávžžuhan lagat ovttasbarggu gaskkal Várdobáikki ja Márkomeanu, dása lea Márkomeannu mieđihan. Sámediggi áigu ovttasbargat Romssa ja Nordlándda fylkkasuohkaniiguin ruhtadit ovtta buvttadeaddjivirggi 2010 festiválii.

2.7.7 Sámi valáštallan

Sámediggi lea 2009:s álgán bargguin gos geahččalit oažžut eambbogiid searvat sámi valáštallanlihkadussii. Sámediggi lea nannen sámi nissonspábbačiekčama go lea juolludan ruđaid sámi nissoniid spábbačiekčanjovkui. Maŋŋil dialoga ođđa heargevuodjinservviin, Sámi Heargevuodjinsearvi, lea dát searvi váldojuvvon mielde oažžut fásta doaibmadoarjaga 2010:s.

Sámediggi lea juolludan Sámi valáštallanlihttui – Norga spealloruđaid sámi valáštallamii. Ulbmil doarjagiin lea doarjut bisuheami ja ovdánahttima erenoamáš sámi valáštallandoaimmain mat leat oassin árbevirolaš sámi kultuvrras. Okta mihttomearri lea maid ahte ruđat galget váikkuhit dasa ahte olbmuid valáštallan ja lihkadeapmi lassána, erenoamážit mánáid ja nuoraid gaskkas. Sámi valáštallanlihttu lea geavahan ruđaid earret eará rekrutteret heargegilvovuodjimii guovlluin olggobealde Finnmárkku, ja láhčit čuoigamiid maid ovttastahttá njoarostemiin.

2.7.8 Sámi teáhterat

Sámedikki mielas lea dehálaš ahte sámi teáhteriin galget leat doarvái ekonomalaš rámmaeavttut, ja lea dáinna bargan dialogas teáhteriiguin. Sámediggi lea bovden Kulturdepartemeantta čoahkkimii politihkalaš dásis, gosa maid Beaivváš Sámi Teáhter lea bovdejuvvon. Sámediggi ii nagot addit teáhterii seamma buriid ovdánahttineavttuid go mat eará teáhteriin leat maid regionálalaš ja stáhtalaš eiseválddit hálddašit. Lassin dasa ahte Beaivváš Sámi Našunálateáhteris ja Åarjelhsaemien Teatere:s ráhkaduvvojit teáhterat sámiin sámiid várás, de sii maid ovdánahttet sámi giela iežaset dáiddalaš doaimmas.

Lea guhkit áigge čađa bargojuvvon ásahit sierra teáhtervistti Guovdageidnui Beaivváš Sámi Našunálateáhterii. Teáhter láigoha čájálmaslanjaid, kantuvrraid ja eará lanjaid kulturviesus Guovdageainnu suohkanis. Teáhtera lanjat muđui eai leat doarvái buorit otná standárdda ja dárbbuid ektui. Sámediggi doarju jurdaga ásahit ođđa teáhtervistti ja juogada teáhtera sávaldagaid oažžut dán ollašuvvat ovdal manná beare guhkes áigi.

Åarjelhsaemien Teatere lea mearridan ođđasisorganiseret ja álggahit vuođđudusa, ja dát proseassa lea álggahuvvon.

2.7.9 Sámi museat

Sámedikki oasseguorahallama čuovvoleapmi sámi museadoaimmain Davit- Nordlánddas ja Romssas lea čađahuvvon. Árran Julevsámi guovddáš lea geigen Plána museadoaimmaid ásaheapmái Bihtánsámi guovllus, Várdobáiki sámi guovddáš lea geigen Plána museadoaimmaid ásaheapmái Várdobáiki sámi guovddážis- museadoaimmat márkosámi guovllus ja Lofuohtas ja Viestterállasis, ja Ája sámi guovddáš lea geigen Plána sámi museadoaimmain davit Gaska- Romssas ja Davvi- Romssas. Ája sámi musea 2010 – 2015. Guovddážat leat ožžon doarjaga ásahit museasiiddaid nu go oasseguorahallamis boahtá ovdan. Álggahanáigodagas leat Sámediggi ja Nordlándda ja Romssa fylkkasuohkanat ruhtadan prošeavttaid. Dat golbma ođđa museaovttadaga leat mielde Sámedikki bušeahtas sámi museaid oasis 2010 rájis. Lea biddjon johtui proseassa vai Nordlándda ja Romssa fylkkasuohkanat juolludit doaibmadoarjaga museaovttadagaide, nu go lea Finnmárkku sámi museain.

Vuođđudus Deanu ja Várjjat museasiida lea álggahuvvome. Vuođđudus lea doaibmaovttastupmi Várjjat Sámi Musea, Deanu musea, Saviomusea ja Nuortasámi musea/Ä‘vv – Saa’mi mu’zei gaskka. Siida galgá plána mielde eaiggádit Ä‘vv, mii rahppo 2010 čavčča.

Sámediggi lea sádden reivve Statsbyggii barggu birra hukset sámi dáiddamusea gitta RiddoDuottarMuseai. Sámediggi bivdá Statsbygga plánet ođđa vistti ja dárbbašlaš divodemiid ja heivehemiid Sámi Vuorká- Dávviriid visttis mii juo gávdno. Sámediggi lea juolludan 850 000 ru ovdaprošekteremii. Dán ruđa sáhttá Statsbygg geavahit. Statsbyggas lea oktavuohta RiddoDuottarMuseain.

Álttá- Guovdageainnu ášši lea guovddáš sámi historjjás. Áššis ii leat goasse čađahuvvon plánejuvvon duođaštanbargu. Sámediggi lea 2009 reviderejuvvon bušeahtas juolludan ovdaprošeaktaruđaid RiddoDuottarMuseai ásahit duođaštusguovddáža Álttá- Guovdageainnu ášši várás.

Saemien Sijte lea álgime hukset ođđa vistti ásahussii. Dan sivas lea dát leamaš fáddán gulahallamis gaskal Sámedikki ja Saemien sijte, lassin Saemien sijte ruhtadillái ja ovdánahttinplánaide boahtteáiggis.

Primus lea museačoakkáldagaid hálddašeami vuogádat mii gieđahallá iešguđet lágan museadávviriid seamma vuogádagas. Ollu museat geavahit Primus- nammasaš katalogiserenreaiddu. Hástalus sámi museaide lea go Primus ii hálddaš sámegielbustávaid. Sámediggi, ABM- utvikling ja KulturIT leat nammadan bargojoavkku mii galgá oččodit sámegielbustávaid Primusii 2010 jagi mielde.

Gaskkal Norgga Álbmotmusea ja Sámedikki lea álggahuvvon proseassa gos geahčadit vejolašvuođaid máhcahit ruovttoluotta sámi museadávviriid ovtta dahje eanet sámi museaide. Duogážin dán álggahuvvon prosessii lea álbmotmusea stivramearrádus mii guoská máhcaheapmái. Okta bargojoavku lea nammaduvvon mii galgá bargat viidáseappot dáinna čuolbmačilgehusain. Joavkkus leat ovddasteaddjit Sámedikkis, Norgga Álbmotmuseas ja Sámi museasearvvis.

2.7.10 UNESCO konvenšuvnna čuovvoleapmi ávnnaskeahtes kulturárbbi gáhttemis

Stáhta arkiivva-, girjerádjosa- ja museaguovddáš lea ožžon bargun Kulturdepartemeanttas hábmet gova johtuibidjamis ávnnaskeahtes kulturárbbi gáhttema konvenšuvnnain ja lea dán hábmema oktavuođas bivdán vejolaš ovttasbarggu Sámedikkiin. Ollislaš visogovva galgá geigejuvvot departementii 2010 čavčča. Okta referánsajoavku lea nammaduvvon mii galgá čuovvut barggu. RiddoDuottarMuseat lea referánsajoavkkus mielde.

2.7.11 Girjjálašvuohta

Sámi Girječálliidsearvvi 30 jagi ávvudeami oktavuođas bovdii Sámediggi, Sámi Girječálliidsearvi ja Davvi- Norgga Girjebeaivvit girjjálašvuođa riemuide Sámedikkis.

Sámediggi lea ovttasbarggus dáiddárorganisašuvnnaiguin guorahallan sisaoastinortnega sámi čáppagirjjálašvuhtii ja musihkkii/luohtái. Sámediggi lea mearridan ahte sisaoastinortnet sámi čáppagirjjálašvuhtii ja musihkkii/luohtái biddjojuvvo johtui geahččalanortnegiin mii bistá 3 jagi. Bargu hábmet njuolggadusaid dán ortnegii álggahuvvo 2010, ja sáddejuvvo gulaskuddamii dáiddárorganisašuvnnaide.

2.7.12 Govvadáidda ja dáiddaduodji

Sámi Dáiddárčehpiid Searvi lea nammadan golbma áirasa Sámedikki sisaoastinkomiteai dálááiggi dáidagii ja dáiddaduodjái. Sisaoastinkomitea doaibmá olggos 2011.

2.7.13 Dáiddáršiehtadus

Dáiddáršiehtadus masa Sámediggi searvvai 2004:s lea ovttasbargošiehtadus Sámi Dáiddárráđiin (SDR). Sámediggi ja Sámi Dáiddárráđđi šiehtaiga ekonomalaš rámma juolludemiide Sámedikki bušeahta bokte 2010 Dáiddáršiehtadussii mii lea 5 515 000 ru. Dát mielddisbuktá ahte lea lassáneapmi 365 000 ru mearriduvvon 2009 dáiddáršiehtadusa ektui.

2.7.14 Sámi filbma

Riikkaidgaskasaš sámi filbmaguovddáš Guovdageainnus lea ožžon doarjaga álggaheapmái Sámedikkis, Finnmárkku fylkkasuohkanis, Guovdageainnu suohkanis ja Kultur- ja Girkodepartemeanttas. Sámediggi háliida ahte dát guovddážis galgá leat nu go eará buohtastahtti guovddážiin lea, almmolaš eaiggádat ja huksejuvvot almmolaš ruhtademiin. Riikkaidgaskasaš sámi filbmaguovddáš lea álgán dáinna bargguin ja bargguin ordnet formálalaš beliid filbmafoandda álggaheamis.

2.7.15 Musihkka

Sámediggi ja Finnmárkku fylkkasuohkan leaba ruhtadan ovdaprošeavtta álggahit etnomusihkkaguovddáža Kárášjohkii. Prošeavtta álggaheaddji lei Kárášjoga gielda mii maid lea ekonomalaččat dorjon dán prošeavtta.

2.7.16 Lullisámi mediafálaldat

Sámediggi álggahii 2009:s barggu čielggadit lullisámegielat mediafálaldaga dárbbu. Ulbmil lei earret eará čájehit lullisámegielat dálá mediafálaldaga ja evttohit doaibmabijuid buoridan dihte dán fálaldaga.

2.7.17 Sámi girkoáššit

Sámediggi oassálasttii konferánssas Parliament of World Religion’s Australias, oassin ovttasbargoprošeavttas Sámi girkoráđiin, mas Sámi ráđđi Ruoŧa Girkus lea mielde. Prošeavtta ulbmil lea váikkuhit prosessii árbevirolaš vuoiŋŋalaš árvvuid rolla birra dálá Sámis. Earret eará guoská dát dasa movt miššuvdna, dáruiduhttin, ođasmahttin ja globaliseren leat váikkuhan vuoiŋŋalaš árvvuid sadjái sámi servodagas.

2.7.18 Váikkuhangaskaoamit – Kultuvra, njuolggo doarjagat

2.7.19 Váikkuhangaskaoamit – kultuvra, ohcanvuđot doarjagat

2.7.19.3 Čoahkkáigeassu, kulturovdánahttin, ohcanvuđot

Reviderejuvvon 2009 bušeahtas lei oktiibuot várrejuvvon 10 189 000 ru kulturovdánahttimii. Sámediggái bohte 255 ohcama, 28 550 000 ru ovddas, dáin ožžo 115 ohcama juolluduvvot doarjaga, oktiibuot 10 671 300 ru ovddas vuoruhemiid siskkobealde. Kulturovdánahttima vuoruheapmi lea leamaš sivvan liigegeavaheapmái, ja lea gokčojuvvon eará sajis unnit geavaheami bokte ja go geavatkeahtes doarjjalohpádusat leat ruovttoluotta máhcahuvvon.

Vuolábealde govvosis čájehuvvo movt kulturovdánahttima doarjagat leat juolluduvvon fylkkaid mielde. Stoalpu mii čájeha ollislaš doarjjajuolludeami čájeha ahte Finnmárku lea ožžon ollu dáin doarjagiin. Dása lea sivvan earret eará dat go Finnmárkkus leat máŋga lágádusa ja eará olggosaddit main lea iežas fitnodat, mat ožžot girjjálašvuođa- musihkkaalmmuheami- ja sámegielat govvasárggusráidduid doarjagiid. Stoalpu mas oaidnit dušše doarjagiid eará kulturdoaimmaide ja kulturdoaimmaide mánáid ja nuoraid várás, čájeha fas eará gova.

Govus 2.5 Juolluduvvon ruhtadoarjagat kulturovddideapmái fylkkaid mielde.

2.7.20 Sámi lágádusat

Doarjjaortnega mihttomearri:

• Bisuhit ja ovddidit sámi lágádusaid doaimma

Vuoruheamit 2009:s:

• Ásahuvvon sámi lágádusat mat ollašuhttet juolludaneavttuid

2009 bušeahtas lei várrejuvvon 2 682 000 ru sámi lágádusaide. 2 682 000 ru juolluduvvui 6 lágádussii mearriduvvon vuoruhemiid siskkobealde.

2.7.21 Sámi deaivvadansajit

Doarjjaortnega mihttomearri:

• Bisuhit ja ovddidit sámi deaivvadansajiid doaimma

Doarjjaortnega olahusjoavku:

• Doaimmat mat leat definerejuvvon sámi deaivvadansadjin, ja oktasaš duodjebajit Reais(a)- vuonas Mátta- Várjjagis, Billávuona duodjedállu Porsáŋggus, Duojáriid dállu Unjárggas ja Stuorrnjarga Sámiid Duodji Skániin, sámediggeráđi dieđáhusas sámi ásahusovddideami birra.

2009 bušeahtas lei várrejuvvon 700 000 ru sámi deaivvadansajiide. 700 000 ru juolluduvvui 4 deaivvadansadjái.

2.7.22 Sámi dáiddáršiehtadus

Borgemánu 19. b. 2004-mannosaš Dáiddáršiehtadusa váldošiehtadusa vuođul leaba Sámediggi ja Sámi dáiddárráđđi šiehtadallan jagi 2009 dáiddáršiehtadusa. Sámediggi ja Sámi dáiddárráđđi leat soahpan 5 150 000 ruvdnosaš juolludemiid ekonomalaš rámma Sámedikki bušeahta bokte jagi 2009 dáiddáršiehtadussii. Dát mearkkaša 800 000 ruvdnosaš lassáneami jagi 2008 dohkkehuvvon dáiddáršiehtadusa ektui.

Šiehtadussii gullet čuovvovaš doaimmat:

• Dáiddárfoanda 700 000 ru.

• Stipeanda sámi dáiddáriidda 2 100 000 ru.

• Doaibmadoarjja sámi dáiddárorganisašuvnnaide ja Sámi Dáiddárráđđái 1 750 000 ru.

• Sisaoastinortnet sámi govvadáidagii ja dáiddaduodjái 350 000 ru.

• Fágalaš bagadeapmi 250 000 ru.

Sámi dáiddárráđđi hálddaša šiehtadusa várrejumiid earret sisaoastinortnega ruđaid govvadáidagiidda ja dáiddaduodjái. Dáid ruđaid hálddaša RiddoDuottarMuseat.