Sámepolitihkka

6 Suohkaniid ja fylkkasuohkaniid sámepolitihkka

Mearrádusat ja politihkka maid fylkkasuohkanat fievrredit, lea mearrideaddjin dasa makkár dásis sámegiella, kultuvra, ealáhusat ja servodateallin sáhttá ovdánit buori vuogi mielde. Suohkanat leat njunnošis láhčime olbmuide buresbirgejeaddji dili ja ráđđehus dáhttu ahte sámi álbmogis galget leat seammadássásaš fálaldagat go earáin, main ere­noamáš giella- ja kulturdárbbut vuhtiiváldojuvvojit. Fylkkasuohkaniin lea erenoamáš ovddasvástádus ovddidit guovlluid viiddis ipmárdusas. Jus sámi guovlluid regiuvnnat barget albma bures, de sihkkarastet ahte sámi servodateallin ovdána ráđđehusa politihka mielde.

Duohtavuođas lea sihke suohkaniid ja fylkka­suohkaniid eiseválddiin seamma geatnegasvuohta go stáhta eiseválddiin čuovvut riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid ja našuvnnalaš rievtti sápmelaččaid ektui Norggas. Ii stáhta sáhte gozihit iežas riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid maidda Norga lea iežas čatnan, jus dat eai čuvvojuvvo beaivválaš politihkas ja beaivválaš doaimmain sihke báikkálaččat ja iešguđet regiovnnain. Stáhta ovddasvástádus lea ahte gávdnojit rámmaeavttut mat dahket vejolažžan dán ovddasvástádusa duohtandahkat. Stáhtas lea maid ovddasvástádus raporteret movt stáhta meannuda sápmelaččaiguin Norggas riik­kaidgaskasaš konvešuvnnaid ektui. Dát gáibida ahte stáhtas leat dieđut dan birra movt sámepolitihkka čađahuvvo báikkálaččat ja regiovnnaid dásis.

Sápmelaččat leat eanaš suohkaniin unnitlogus, earret muhtun moatti suohkanis. Dát lea hástalus suohkaniidda go lea sáhka das ahte politihkalaš eanetlogu mearridemiin maiddái galget vujtiiváldit sámi beroštumiid.

Nordlánddas ja Davvi-Trøndelágas leat 13 suoh-kanis eanet go logis čálihan iežaset sámi jienstus­lohkui. Kárten maid Snoasa suohkan lea čađahan muhtun álggahuvvon prošeavtta oktavuođas, čájeha ahte dušše okta suohkaniin válddahallá sámi geavaheaddjiid iežas plánain dearvvašvuođa ja sosiálabálvalusaid 1 linnjá dásis. 1

Sámi kultuvra ja ealáhusat leat máŋgga ládje garra deattu vuolde Norgga stuoraservodagas, muhto suohkanat ja fylkkasuohkanat sáhttet daid áššiid áimmahuššat ja ovddidit ávkkálaš dihtomie-lalaš plánemiin. Plána- ja huksenlága njuolggadusain, ja das movt láhka adnojuvvo, lea stuora mearkkašupmi dasa movt sámi beroštumit vuhtiiváldojuvvojit, geahča kap. 20.2.1.

6.1 Suohkaniid iešstivren ja sámepolitihkka

Stáhta vuhtiiváldá suohkaniid iešstivrejumi ja sámi servodaga regiovnnaid stuora girjáivuođa, ja lea ge danin leamaš várrogas geatnegahttit báikkálaš ja regiovnnaid álbmotválljen eiseválddiid váldit badjelasaset erenoamáš sámepolitihkalaš bargguid. Muhto stáhtas lea gal ovddasvástádus gozihit ahte sápmelaččat ja iešguđet guovlluid sámi servodagat duođas besset oažžut buori ávkki dan ovdáneamis mii maŋimus logenar jagiin lea dáhpáhuvvan sámepolitihkas ja sámiid riektediliin. Maiddái Sámedikkis lea dát ovddasvástádus, danin go diggi lea njunuš orgána mii galgá árvvoštallat movt almmolaš politihkka váikkuha sápmelaččaide.

Báikkálaš iešstivren adnojuvvo hui árvvusin Norggas. Suohkanláhka addá nanu suodjalusa dan vuostá ahte stáhta ii galgga suohkana bajábealde viggat stivret go guoská suohkana siskkáldas áššiid čoavdimii. Ja go suohkanat ieža šaddet máksit rehkega daid válljemiid ovddas maid ieža dahket, de dákkár iešstivren doaibmá nu ahte čađat fertejit ohcat hálbbimus buresdoaibmi jođihanmálle. Suohkaniin ja fylkasuohkaniin lea alddineaset ovddasvástádus gozihit iežaset resurssaid geavaheami ja fertejit ieža válljet makkár doaimmaide dietnasiid geavahit. Ráđđehus ges galgá bealistis sihkkarastit ahte barggut čađahuvvojit ruhtarámmaid siskkobealde. Stáhta stivre ge dasto suohkaniid ja fylkasuohkaniid vuosttažettiin lágaid mearrideami, bušeahttamearrádusaid, gulahallamiid ja ráđđádallamiid bokte.

Buorre báikkálaš stivrenvuogi oažžu go suohkaniidda addojuvvo duohta doaibmanvejolašvuohta. Ráđđehus dáhttu unnimus lági mielde seaguhit iežas suohkaniid siskkáldas stivremii, ja dáhttu baicca nu guhkás go lea vejolaš stivret rámmaeavttuiguin, sihke ekonomiija ja njuolggadusaid dáfus. Stáhta ferte stivret suohkansuorggi dan láhkái ahte das vuhtiiváldo sihke seammadássásaš bálvalusfálaldagaid dárbu, beroškeahttá guđe suoh­kanis ássá, ja guđege suohkana ja fylkasuohkana dáhttu fállat bálvalusaid suohkanássiid sávaldagaid ja dárbbuid mielde. Dát guoská maid sámi álbmogii gullevaš bálvalusaide.

Vaikko suohkaniin ja fylkkasuohkaniin lea dehálaš ovddasvástadus doaimmahit našuvnnalaš buresbirjejeaddji servodaga fálaldagaid nugo mánáidgárddiid, vuođđoskuvlla, joatkkaoahpahusa ja dikšun-ja fuolahusbálvalusa, de lea lunddolaš ahte riikka eiseválddit sáhttet ásahit nuppástusaid ja stuorát nannenbargguid dieid surggiid siskko­bealde. Našuvnnalaš nuppástusat ja stuorát nannenbarggut leat dávjá ruhtaduvvon olggobealde rámmaruhtadansystema, dakko bokte ahte leat ásahuvvon sierra mearreáigásaš doarjjaortnegat mat huksenbaji ruhtadit jođihan- ja oastingoluid.

6.1.1 Bearráigeahčču, bagadallan ja raporten suohkansuorggis

Ráđđehusa mielas leat fylkasuohkaniid sámi gažaldagaide gullevaš barggut ovdánan bures. Dat mii buoremusat lea váikkuhan dán buori ovdáneapmái, leat ovttasbargošoahpamušat gaskal Sáme­dikki ja guovddáš sámi guovlluid fylkkasuohkaniid, gč. kap 7.3.1.

Maiddái ollu suohkanat leat ovddidan sámi doaimmaid iežaset ovddasvástádussurggiin. Dat guoská erenoamážit suohkaniidda mat leat sámi giellalága doaibmaguovllus. Liikká ballá ráđđehus ahte máŋgga suohkanis vel eai váldde doarvái bures vuhtii sámi álbmoga beroštumiid ja dárbbuid. Máŋgga oktavuođas sáhttá sivvan váilevaš čuovvoleapmái leat dat ahte eai dovdda doarvái bures sámepolitihka ovdáneami. Sámedikkis lea dušše muhtun muddui leamaš dilli ja návccat gozihit ovttasbarggu suohkaniiguin seamma ládje go leat bargan fylkasuohkaniiguin, gč. kap. 7.3.

Otná dilis eai gávdno makkárge systemáhtalaš čállosat dahje raporttat mat čájehivčče movt suohkansuorggis gozihit sámepolitihkalaš doaimmaid. Danin áigu ge Bargo- ja searvadahttindeparte­meanta, ovttasráđiid eará departemeanttaiguin maidda ášši guoská, geahččat dárkileappot movt sáhtášii fylkkamánne geassit eanet mielde dán bargui. Seammás galgat árvvoštallat movt sáhttá buoridit fylkamánne bagadallandoaimma suohkaniid ektui. Davviguovlluid fylkkamánnet leat vásihan ahte leamaš ávki ásahit sierra virggiid main lea erenoamáš ovddasvástádus gozihit sámi gažaldagaid ovttastahttimiin, plánabargguin, ovdánahttinbargguin ja ovttasdoaimmaid bokte. Ráđđehus áigu geahčadit fylkamánne doaibmannávccaid mat gusket sámi gažaldagaide, go lea sáhka suohkan­suorggi bagadallan- ja ovddidanbargguin. Bargo – ja searvadahttindepartementa áigu maid bivdit KSa ja Sámedikki lagat ovttasbargui geahčadit ­suohkaniid barggu sámi áššiiguin. Dan oktavuođas lea heivvolaš čađahit kártema, omd. das, man muddui suohkanat váldet sámi čuolbmaáššiid iezaset plánadokumeanttaide.

6.2 Hálddahusođastus ja sámit

Hálddašannuppástus sisttisdoallá dan ahte leat sirdojuvvon doaimmat stáhtas regiovnnaid álbmotválljen ásahusaid dássái. Ja lea áibbas čielggas ahte hálddašannuppástus boahtá čuohcit sámi ássan­guovllu sápmelaččaide je sámi beroštumiide.

Go doaimmat ja váldi sirdojuvvojit regiovnnaide, de dan barggus lea ráđđehusa bealis dehálaš muitit ahte ain galgá vuhtiiváldit sámi beroštumiid buori vuogi mielde. Ii leat sávahahtti ovdáneapmi jus Sámediggi ja sámi beroštumit ožžot unnit dadjamuša ja váikkuhanfámu go sis dál lea daid guoskevaš áššiin/válddis, dan geažil go doaimmat sirdojuvvojit stáhtas regiovnnaid dássái. Dát lea erenoamáš áigeguovdil go guoská stáhta doaimmaide ja bálvalusaide mat ovdal regiovnnaide sirdima guske Sámedikki ja stáhta ráđđádallansoahpamuššii. Danin lea ge ráđđehusa áigumuš ahte sámi váikkuheapmi ja mieldemearridanvejolašvuohta ii galgga šaddat heajut daid áššesurggiin mat sirdojuvvojit stáhtas regiovnnaide.

Sámediggi lea dievasčoahkkinmearrádusas cealkán hálddašannuppástusa áššis (ášši 36/06) ahte sii dáhttot «duođalaš ja buresdoaibmi golmmabealát šiehtadallamiid (stáhta-regiovnnat- Sámediggi) sihkkarastin dihtii ahte Norga doallá álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid sápmelaččaid ektui, maid lea geatnegahttojuvvon čuovvut.» Ii leat duođi dárkileappot namuhuvvon movt diekkár golmmabealát šiehtadallamat galggaše huksejuvvot. Ráđđehusa mielas ii leat vuos áigi dievvan bargat viidáseappot diekkár čovdosiin.

Ráđđehus lea gulaskuddančállosis Gielda- ja guovlodepartementii – mii lea dan birra go ođđa doaimmat galget sirdojuvvot regiovnnaid álbmotválljen orgánaide guovvamánus 2008 – guorahallan vejolaš čovdosiid movt sáhtášii áimmahuššat sámi beroštumiid fylkasuohkaniin dain áššesurggiin mat sirdojuvvojit stáhtas, vai sihkkarastá sámi váikkuhanvejolašvuođa ja mieldemearrideami, masa maid gullá dat ahte áimmahušsat ráđđádallansoahpamuša.

6.2.1 Molssaeavttot vuogit mo fuolahit sámi beroštumiid regiovnnain

Sáhttá jurddašit máŋga vuogi movt sihkkarastit sámi beroštumiid regiovnnaid doaimmain. Vuosttažettiin ferte ráđđehus bealistis vuordit ahte regiovnnat áimmahuššet sámi beroštumiid dan láhkái ahte vuhtiiváldet stáhta ja Sámedikki ráđđádallansoahpamuša, masa gusket riikkaidgaskasaš geatnegasvuođat. Ja ahte regiovnnat dahket dan iešalddis, suohkana iešmearridanvuođđojurdaga vuođul, nu ahte eai dárbbaš lágat ja láhka­njuolggadusat bidjat sin dan dahkat. Lea gal regiovn­naid duohken čilget makkár dohkálaš standárdda sii bidjet dáid iešguđet ovddasvástádussurggiide. Dákkár dilli, mas regiovnnat iehčanassii čilgejedje sámepolitihkalaš standárddaid, lei dábálaš dilli ovdal, gitta dassážii Sámediggi ásahuvvui.

Nubbe vejolašvuohta lea ahte Sámediggái addojuvvo vejolašvuohta váikkuhit sámi áššiid proseassain regiovnna dásis. Dákkár dillái leat mii dál lahkoneamen. Fylkkasuohkaniid ja Sámedikki ovttasbargosoahpamušain vuhtiiváldet sihke suohkaniid iešstivrejumi ja maiddái sámelága, mii dadjá ahte Sámediggi ieš sáhttá ovddidit áššiid mat dikki mielas orrot dehálaččat. Ovttasbargosoahpamušat leat huksejuvvon konsensusjurdagii, mii mearkkaša dan ahte dat gii «unnimus hálida» mearrida man guhkás bealálaččat galget mannat guđege suorggi áššiiguin. Muhto goabbáge bealli soahpamušas sáhttá oalle oanehis áiggis geassit iežas eret soahpamušas, ovdamearkka dihte jus politihkalaš eanetlohku rievdá. Hástalus dákkár ovttasbargomálliin lea ahte dat ii sihkkarastte sámi váikkuheami ja mieldemearrideami guhkit áiggi vuollái dain áššesurggiin mat sirdojuvvojit stáhtas regiovnnaide, namalassii dain áššesurggiin mat dál gullet Sámedikki ja stáhta eiseválddiid ráđđádallansoahpamuššii.

Dán ovttasbargosoahpamušmálle sáhtášii ovddidit dan láhkái ahte ovttasbargosoahpamuša jahkásaš raporttat, maid fylkadikkit ja Sámediggi meannudit jahkásaččat, čuvvot Sámedikki jahkedieđáhusa mielddusin. Dáinna lágiin sáhttá áimmahuššat raporterendárbbu ja nu oččošii ráđđehus vejolašvuođa jahkásaččat árvvoštallat guđege regiovnna sámepolitihkalaš ovdáneami. Sámedikki jahkedieđáhus meannuduvvo maid Stuo­radikkis. Dán málle sáhttá vel eanet buoridit, ­namalassii nu ahte regiovnnat ráhkadit iežaset ráđđádallansoahpamuša Sámedikkiin. Dat sáhttet leat juogo oassin daid ovttasbargosoahpamušain mat juo leat, dahje sáhttet ráhkaduvvot sierra soahpamuššan. Regiovnnaid vejolaš ráđđádallansoahpamušat sáhtáše huksejuvvot seamma dási eaktodáhtolašvuhtii go dálá ovttasbargosoahpamušat. Jus ii ráhkat eaktodáhtolaš soahpamuša, de lea eará vejolašvuohta ahte lága bokte geatnegahttit ráhkadit diekkár soahpamušaid. Dán geatnegasvuhtii gulaše de maid dat eará doaimmat ja váldi mat fylkkasuohkaniin dál leat.

Goalmmát málle livččii ahte Sámedikki ja stáhta eiseválddiid ráđđádallansoahpamuš mearriduvvo maid guoskat daid ođđa regiovnnaide sámi guovlluin dain áššesurggiin maid stáhta dál sirdá regiovnnaide, mat dál gullet Sámedikki ja stáhta eiseválddiid ráđđádallansoahpamuša vuollái. Dát sihkkarasttášii sámi mieldemearrideami guhkit áigái áššesurggiin mat dál gullet Sámedikki ja stáhta eiseválddiid ráđđádallansoahpamuša vuollái.

Ráđđehus áigu bargat ráhkadit oktasaš proposišuvnna Stuoradiggái doaimmaid ja vejolaš juoh­kinrievdadusaid birra 2008 čavčča, mas maiddái boahtit gieđahallat gažaldagaid mat gusket sámi beroštumiide. Dán barggus galgat gulahallat Sámedikkiin. Geahča muđui Sámedikki 2007 jahke­dieđáhusa čuoggá 2.1.

6.3 Strategiijat ja doaibmabijut

Suohkaniin main orrot ollu sápmelaččat, berre suohkanplánain duođalaččat bargat dan badjelii ahte láhčit dili nu ahte sámi kultuvra, ealáhusat ja servodateallin suodjaluvvo ja oažžu ovdánanvejolašvuođaid. Seamma ládje berre dieid gažaldagaid dikšut maiddái regionála plánenbargguin. Sámi beroštumiid áimmahuššama galgá plánenbargguin sáhttit dikšut seamma ládje go eará dehálaš našuvnnalaš ja regionála beroštumiid.

Mearrádusat maid dahket suohkaniin ja fylkadásis, ja politihkka maid jođihit, lea mearrideaddjin dasa movt sámegiella, kultuvra, ealáhusat ja servodateallin lihkostuvvet ovdánit buori lági mielde. Lea hui dehálaš ahte suohkanat láhčet dili nu ahte sámi kultuvra ja giella galgá suodjaluvvot ja ovddiduvvot maiddái gávpogiin ja stuorát báikkiin gos orrot ollu sápmelaččat. Dan sáhttá bargat go láhčá sámi fálaldagaid mánáidgárddiide, láhčá sámegieloahpaheami, dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa, boarrásiidfuolahusa ja go ásaha báikkiid gos sápmelaččat sáhttet ovddidahttet sámegiela ja kultuvrra.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta bovde KSa ja Sámedikki lagat ovttasbargui mas guorahallat suohkaniid bargguid sámiide gullevaš áššiin. Dán oktavuođas lea dárbu čađahit kártenbarggu.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu ovttas eará departemeanttaiguin maidda áššit gusket, árvvoštallat movt fylkkamánne bagadallandoaibma suohkaniid ektui sáhttá ovddiduvvot sámiide guoskevaš áššiid oktavuođas.

Ráđđehus áigu áimmahuššat sámi beroštumiid hálddanšansirdima nuppástusas.