2.2.8 Dásseárvu
Okta dain stuorámus hástalusain Sámedikkis
lea nissonovddastusa njiedjan Sámedikkis.
Sámediggi lea bivdán Stuorradikki
váldit atnui dievadasmandáhtaid
main sáhtášii leat ávki unnánovddastuvvon
sohkabeallái. Dán ii leat Ráđđehus čuovvolan,
muhto lea árvalan njeallje dievadasmandáhta
mat juogaduvvojit njeallje válgabiire gaskka mat
ožžot eanemus dohkkehuvvon jienastagain
2005 válggas.
Sámediggi lea čađahan kampánjjaid
maiguin buoridit nissonoasi jienastuslogus ja maiguin buoridit nissonovddastusa
2005 sámediggeválggas, dassážii
go mihttomearri dássásaš
juohku nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskka, lea olahuvvon.
Oaidnit leaš juksat go mihttomeari ahte unnimusat
33 % lea nissonoassi Sámedikkis
válgaáigodagas 2005–2009.
Sohkabeal dutkanfáddán lea leamaš áddet
nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskasaš
oktavuođaid sámi servodagas. Guokte prošeavtta
leat gárvvistuvvon. Prošeavttas
Sámediggi dásseárvopolitihkalaš
arenan
, maid Norut NIBR Finnmark čađahii
ja maid Dutkanráđđi
ruhtadii, lei Sámediggi mielde referánsajoavkkus
1
.
Nuppi prošeavttas leat geahčaduvvon
nissonolbmuid vejolašvuođat váikkuhit mearrádusproseassaide guolástushálddašeames davviguovlluin,
geahča kapihttala guolástusaid birra.
Dán jagáš dásseárvobálkkašupmi
lei 50 000 ruvnno ja dat geigejuvvui guovvamánu
dievasčoahkkimis Gudrun E. Eriksen Lindii. Son oaččui
bálkkašumi go ollu jagiid lea áŋgiruššan dásseárvvuin
sámi servodagas.
Deaŧalaš lea joatkit ságastallama
dásseárvopolitihkalaš áššiid birra
sámi servodagas. Sámediggi áigu
bargat dan ala ahte sohkabealrollat šaddet fáddán,
erenoamážit dain surggiin maid oktavuođas
lea sáhka mánáid
bajásgeassimis. Maiddái sámi
almmáirolla lea deaŧalaš
deattuhit. Sámediggi áigu 2005:s
erenoamážit bargat dan ala ahte dásseárvu
ovttaidahttojuvvo buot áššesurggiide
maiguin mii bargat, go dieinna lágiin buorida dásseárvvu
nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskka sámi
servodagas.
