Sámedikke doaimma birra 2005

3.8 Mánáidgárddit, oahpahus ja dutkan

3.8.1 Mánáidgárddit

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.8.1 kap.

Sámediggái juolluduvvo doarjjaruhta sámi mánáidgárddiide, giellaoahpahussii ja diehtojuohkin-, ovddidan- ja oaivadanbargui sámi mánáidgárddiin ja mánáidgárddiin main leat sámi mánát. 2005 ožžo 47 mánáidgárddi (915 máná) sierra doarjaga sámi mánáidgárddiide. 18 mánáidgárddi (25 máná) ožžo sámegieloahpu mánáidgárddis, ja 4 mánáidgárddi ožžo prošeaktaruđa.

Ođđa mánáidgárdeláhka (láhka geassemánu 17.b. 2005) bođii fápmui ođđajagimánu 1.b. 2006. 2 § njealját lađđasis mánáidgárddi sisdoalu birra celko ahte Mánáidgárdi galgá váldit vuhtii máná agi, funkšundási, sohkabeali, sosiála, čearddalaš ja kultuvrralaš duogáža, das maiddái sámemánáid giela ja kultuvrra.

Gieldda ovddasvástádus lea aiddostahtton lága 8 § goalmmát lađđasis : Gielda ovddasvástida ahte mánáidgárdefálaldat sámemánáide sámeguovlluin lea vuođđuduvvon sámegillii ja -kultuvrii. Eará gielddain galgá láhčit dilálašvuođa nu ahte sámemánát sáhttet sihkarastit ja ovddidit gielaset ja kultuvrraset.

Mánáidgárddi sisdoalu ja doaimmaid ođđa rámmaplána dohkkehuvvui njukčamánu 1.b. 2006 ja bođii fápmui borgemánu 1.b. 2006. Sámi perspektiiva lea rámmaplána ovttaidahtton oassin. Sámediggi lea muđui oassálastán bargojoavkkus mii evttohii mánáidgárddi rámmaplána ođasmahttima. Sámediggi ráhkada 2006 giđa oaivadanávdnasiid rámmaplánii.

Sihke ođđa mánáidgárdelága ja mánáidgárddi sisdoalu ja doaimmaid rámmaplána leat jorgalahttimin sámegillii.

Máhttodepartemeanta galgá 2006 áigge álggahit mánáidgárdesuorgái gealboplána. Dehálaš hástalus sámi mánáidgárdesuorggis lea mánáidgárdebargiid máhttu sámegielas ja – kultuvrras. Čehppodat lea mearrideaddji eaktun vai mánát sámi mánáidgárddiin galget nannet ja ovddidit gielaset ja identitehtaset. Departemeantta mánáidgárdesuorggi gealboplánas deattuhuvvo lagaš ovttasbargu Sámedikkiin strategiijaid ja doaibmabijuid hábmedettiin.

Máhttodepartemeanta čoahkkinastá jeavddalaččat Sámedikkiin hálddahuslaš dásis digaštallan dihtii oktasaš doaibmabijuid ja hástalusaid.

3.8.2 Vuođđooahpahus

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.8.2 kap.

Máhttodepartemeanta, Oahpahusdirektoráhta ja Sámediggi leat ovttasbargan Máhttoloktema Sámi oahppoplána ráhkadeamis. Oahppoplánabarggus leat direktoráhta ja Sámediggi ovttasbargan, ja Sámediggái lea sirdon ruhta direktoráhtas dán bargui. Sámediggi ja departemeanta leat ovttasbargan vuođđooahpahusa fága- ja diibmojuohkimis.

Fága- ja diibmojuohkin daid oahppiide geain lea sámegieloahpahus lakto Máhttoloktema dábálaš oahppoplánii, álkidan dihtii skuvlaoamasteaddjiide olggobealde hálddašanguovlluid láhčit dili oahppiide geain lea vuoigatvuohta sámegieloahpahussii.

Oahpahuslága nuppástuhttimis sáhttá ráhkadit seammaárvosaš buohtalas oahppoplánaid joatkkaoahpahusa fágaide. Máhttodepartemeanta berošta das ahte dáid atnigohtet nu olu joatkkaskuvllain go vejolaš dain guovlluin gos dat lea lunddolaš. Máhttodepartemeantta ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallamat leat čađahuvvon Máhttoloktema oahppoplánaid ektui.

Dál lea ráhkadeamen boahttevaš oamastan- ja jođihanmálle dan guovtti sámi joatkkaskuvllaide Kárášjogas ja Guovdageainnus. Ášši máinnašuvvo 2007 stáhtabušeahtas.

Gáiddusoahpahus lea eaktun dasa ahte sámi oahppit geat ásset olggobealde hálddašanguovlluid galget oažžut giellaoahpahusa vuoigatvuođaideaset devdot. Sierranas gáiddusoahpahusa prošeavttaid vuođul sámegielas lea Oahpahusdirektoráhta ožžon dahkamuššan ráhkadit ortnegiid mo bissovaččat jođihit gáiddusoahpahusa daid oahppiide geain lea sámegieloahpahussii vuoigatvuohta.

Giellamovttiidahttinprošeavtta Elgå bajásšaddanguovddážis lea Sámediggi ruhtadan 2001/2002 skuvlajagi rájes mii loahpahuvvo 2006 giđa. Prošeavtta ulbmilin lea leamaš ahte mánát galge oahppat hállat oarjelsámegiela, ja ahte galget leat nu nannosat gielas ahte sáhttet čuovvut oahpahusa oarjelsámegielas. Iskkadeamit čájehit ahte bajásšaddanguovddáža oahpahusa geažil áddejit mánát dál oarjelsámegiela beaivválaš giela, ja ahte sii muhtin muddui sáhttet searvat oarjelsámegiel beaivválaš hállamii. Dat buorit bohtosat leat earret eará danne go Elgå lea uhca ja oadjebas oahppobiras, 50 pst sámegiel ja 50 pst eai sámegiel oahppiiguin. Máhttodepartemeanta Oahpahusdirektoráhta bokte lea ovttas Bargo- ja searvadahttindepartemeanttain ja Gielda- ja guovlodepartemeanttain juolludan ruđa vai prošeakta galgá joatkkašuvvot 2006/2007 skuvlajagi.

Lea álggahuvvon ovttasbargu gaskal Máhttodepartemeantta ja ruoŧa skuvlaeiseválddiid iskan dihtii sáhttá go riikkarájáid rastá fállat vuođđoskuvlaoahpahusa, erenomážit oarjelsámi guovlluin.

3.8.3 Alit oahppu

Gielda- ja hálddašanlávdegotti eanetlohku čujuha ahte lea buorre go ođđa dieđavisti ceggejuvvo Guovdageainnus, ja ahte guhká lea leamaš dáhttu seamma vistái čohkket máŋga guovddáš sámi ásahusa ja dán láhkai sáhttit ásahit čohkkejuvvon gealboguovddáža stuorát birrasis (Árvalus S.nr.92 (2005 – 2006). 2006 stáhtabušeahtas lea ráđđehus liigudan 10 milj. kr álggahanmearreruhtan ođđa dieđavistái. Ruhta lea juolluduvvon Ođasmahttin- ja hálddašandepartemeantta bušeahtas.

Vai Sámi allaskuvla galggašii šaddat dieđalaš allaskuvlan ferte ásahus akkrediterejuvvot universitehta- ja allaskuvlalága njuolggadusaid mielde akkrediterema hárrái dieđalaš allaskuvlii.

3.8.4 Sámi dutkan ja statistihkka

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.8.4 kap.

Dutkanráđđi doaimmaha dutkanpolitihka ja –hálddašeami stáhta eiseválddiid ovddas. Dát guoská sámi dutkamii ge. Dehálaš rámmaeavttut leat addon Vuođđolágas 110a §, ILO-konvenšuvnnas nr. 169, erenomážit 6 ja 7 artihkkaliin, ja šiehtadusas ráđđádallat Sámedikkiin. Norgga Dutkanráđi «Sámi dutkama prográmmas» (2001 – 2005) ledje 8,2 milj. ruvnno 2005 atnui. Prográmma čoahkkáigessui konferánssas Romssas guovvamánus 2006 earret eará prográmmastivrra prográmma iežas árvvoštallama vuođul.

Dasa lassin lea Dearvvasvuođa- ja fuolahusdepartemeanta ruhtadan Sámi dearvvasvuođadutkama guovddáža mii ovttasbargá Tromssa Universitehtain, ja mas hálddahus lea Kárášjogas. Guovddážis dutkojuvvo sámeálbmoga dearvvasvuođa, dávddaid ja eallindili dilálašvuođain. Guovddáš oaččui 2006:s liiguduvvot 4,6 milj. kr Dearvvasvuođa- ja fuolahusdepartemeantta bušeahtas.

Dutkanráđđi lea ásahan oktavuođa ja dialoga Sámedikkiin das makkár profiila ja hápmi prográmmas galgá leat boahttevaš jagiid. Sámi fága- ja dutkanbirrasiin ge lea váldon oktavuohta ja bovden sin buktit árvalusaid. Ráđđehus lea deattuhan ahte Dutkanráđđi ii galgga ráddjet sámi čuolmmaid dutkama dušše sierra sámi prográmmabidjosii. Dutkanráđđi lea geatnegas árvvoštallat lea go sámi čuolmmat áigeguovdilat dutkat, ja ruhtadit, Dutkanráđi eará bidjosiid ja prográmmaid meriid siskkobealde.

Norgga dutkanráđđi áigu ovttas Sámedikkiin álggahit čielggadeami mii galgá árvvoštallat ásahit oktasaš sámi dutkanlávdegotti Norgga, Ruoŧa ja Suoma várás, vrd. Sd. dieđ. nr. 20 (2004 – 2005) Vilje til forskning (geahča Árvalusa S. nr. 92 (2005 – 2006) ja Sd. dieđ. nr. 44 (2004 – 2005). Oktasaš sámi dutkanlávdegoddi sáhtášii bidjat strategiijaid sámi dutkamii ja leat veahkkin buoridit resursageavaheami go davviriikkain oktiiheiveha dutkandoaimmaid. Dán oktavuođas galgá árvvoštallat dárbbašuvvo go ásahit sierra sámi etihkkalávdegotti.

Gielda- ja guovlodepartemeanta lea 2003 – 2005 jagiin liigudan oktiibuot 2,850 milj. kr Sámedikki ovddidanbargui áigumuššii čohkket ja systematiseret sámiguoski dieđuid statistihkka- ja dutkanulbmiliidda. Ovddidanbargu lea ovttas Sámi instituhtain ja Statistisk Sentralbyråain. 2006 álggus almmuhuvvui sámi statistihkalaš jahkegirji. Dutkanráđis lea jođus dutkanprográmma – (KUNSTI) – mas okta ulbmilin lea oažžut ovdan giellateknologalaš resurssaid ja reaidduid – ii dušše njálmmálaš ja čálalaš dárogillii, muhto sámegillii ge. Mihttomearrin lea ahte dutkiide galget leat fidnemis elektrovnnalaš reaiddut dárbbašlaš dieđuin beaktilis vuogi mielde ja IT-teknologalaš gielas mii áimmahuššá sámegiela ge.