7.8 Informašuvdna- ja kommunikašuvdnateknologiija
(IKT)
Ráđđehusa juksanmearrin
lea vejolažžan dahkat sámegiela geavaheami
buot IKT-oktavuođain. IKT addá veahádatgielaide
ođđa vejolašvuođaid
rievddalmas globaliserendilálašvuođas.
Interneahta bokte rahpasa vejolašvuohta gaskkustit
sámegielat teavsttaid geavaheddjiide miehtá máilmmi.
Mánát ja nuorat geavahit dávjá «ođđa» media,
ovdamearkka dihtii interneahta, viežžat informašuvnna
ja dieđu ja máhtu. Mánát
ja nuorat maiddái geavahit giehtatelefovnnaid ollu. Dákkár
oktavuođain lea deaŧalaš sámegiela
beassat geavahit, vai sámegiella bissu ain ealli giellan maiddái
informašuvdnaservodagas. Ráđđehusa
oaidnu lea ahte ođđa informašuvdnateknologiija
doaibmevaččat galgá váldojuvvot
atnui mánáid ja nuoraid ektui, earret eará gaskkustit
informašuvnna ja addit máhtu vuostáduddjot
ovdagáttuid. Mánát ja nuorat galget ieža
váldojuvvot informašuvdnafálaldagaid
hábmemii dáin guovlluin.
7.8.1 Sámi čálamearkačohkiid
geavaheapmi IKT-oktavuođas
Davvisámegiela alfabehtas leat čieža
bustáva mat eai gávdno dáru alfabehtas.
Dát bustávat leat a, č, đ, ŋ, š, ŧ ja ž.
Dássážii leat geavahuvvon sierraprográmmat
maiguin sáhttá čállit sámi čálamearkačohkiid
dihtoriin. Dát sierraprográmmat sihke mákset
hui ollu ja leat teknihkalaččat váddásat sámi
dihtorgeavaheddjiide. —ovdosat eaige leat dássážii
doaibman dohkkehahtti láhkai dieđuid lonohallamii
prográmmaid gaskka ja iešguđetlágan
geavaheddjiid gaskka. Daid eaktun lea leamaš ahte
sámegielat elektrovnnalaš áššegirjjiid
vuostáváldimii fertejit leat seammalágan
sierraprográmmat bijahuvvon vuostáváldi mašiidnii.
Gitta dá gieskadii ii leat leamaš vejolaš geavahit
sámegiela interneahtas ja e-poasttas.
—állingielain, main eai leat eŋgelasalfabehta bustávat,
leat gillán bárttiid juo dalá rájes
go čállinmašiidna geavahuvvogođii,
bárttit mat eai nohkan go EDG
1
sisafievrriduvvui. Dan duogážin lea
go ii leat leamaš teknihkalaččat
vejolaš buot eurohpalaš bustávaid
ja mearkkaid sisagođđit
ovtta standárdii. Leat ferten geavahit ovttalágan
standárdda iešguđetlágan
gielaide, mii dagahii váttis dili smávva gielaide
main leat sin sierra bustávat/mearkkat.
Dán čoavdimii lea The International Organization
for Standardization (ISO) ráhkadan ođđa standárdda,
gohčoduvvon Unicode 10646. ISO lea máilmmeviidosaš standáriserenorganisašuvdna
mas leat miellahtut 130 riikkas, okta guđege
riikkas. Dát mearkkaša ahte Unicode-standárda
ii gula ovttaskas kommersiála fitnodahkii, muhto lea standárda
man buohkat sáhttet geavahit.
Mearkkat mat geavahuvvojit sámi alfabehtas leat Unicodes
siste. Unicode lea dál sisagođđojuvvon
daidda buot eanemusviidánan prográmmagálvvuide.
Dát mearkkaša ahte álgosaččat
galgá sáhttit gulahallat sámi čálamearkačohkiiguin
almmá
váttisvuođaidhaga.
Dát
ádjána
veaháš áiggi ovdal go Unicode
lea dievvasii viidánan. Danne sáhttet ain čuožžilit
bárttit sámi čálamearkačohkiiguin,
erenoamážit boares dihtorávdnasiid ja
boares prográmmaid dáfus.
IT-suorgádaga teknologalaš ovdáneapmi
lea dan šlájat váttisvuohta
sámi čálamearkačohkiid oktavuođas
ahte IT veadjá čoavdásit almmá stáhtalaš mieldeváikkuheamihaga.
7.8.2 Sámegiela almmolaš geavaheapmi
IKT-oktavuođas – «
e
Norge» ja «ODIN»
«
e
Norge» lea ráđđehusa
ollislaš plána mainna bidjá vuđđosa
gárgedit informašuvdna- ja diehtoservodaga
Norggas. Plána juksanmearrin lea ee.:
– Almmusis lanjat galget
váldojuvvot atnui vai buohkaide lea informašuvdna-
ja kommunikašuvdnateknologiija olámuttus,
beroškeahttá gos sii orošežžet,
makkár sin ahki, ekonomiija ja oahppu lea.
– IKT galgá boahtit ávkin vai
bevttolaččabut doaibmá beassanláhki
daidda diehtovalljodagaide ja muosáhanvalljodagaide maid
min kulturinstitušuvnnat ja šáhkkemediat
2
hálddahit.
– Bistevaš diehtoservodahkii
galgá hábmejuvvot ollislaš politihkka,
mii vuođđuduvvá birasinformašuvdnii,
lasihuvvon telekommunikašuvnna geavaheapmái
dan sadjái go juođaheapmái,
ruoná buvttapolitihkkii ja ruoná almmolaš sisaoastimiidda.
Dađistaga lea eambbot eambbo bálvalusaide beassanláhki
digitálalaččat. Vai nu ollugat go vejolaš galget
sáhttit ávkki oažžut teknologiijas, galgá váfistuvvot
gelbbolašvuođafálaldat
báikkálaččat, ja ođđa
buktagiid gárgedeami galgá váikkuhit
dan guvlui ahte dat leat álkidahttojuvvon ja geavaheaddji
ektui álkibut. Ođđa
sosiála čuolddašeamit sin
gaskkas geain lea ja sin geain ii leat beassanláhki teknologiijii,
galget garvojuvvot. Danne lea maiddái deaŧalaš ahte
sámegielat fálaldagat gárgeduvvojit.
Ráđđehusas lea
vásedin ovddasvástádus láhčit
dili dasa ahte sámegiella suodjaluvvo ja gárgeduvvo.
IKT-oktavuođas deaivvada sámegiella hástalusaiguin,
muhto maiddái vejolašvuođaiguin.
Dárbbašuvvo buohtalas nannen váfistan
dihtii vai sámegiella doaibmagoahtá digitála
medias. Dás gáibiduvvo ahte erenoamážit čohkke
fuomášumi daidda váttisvuođaide
maid sámi čálamearkačohkiid
bohciidahttet prográmmagálvvuid geavaheamis.
Gielda- ja guovlodepartemeanta dieđihii st.meld.
nr. 1 (2000–2001) bokte ahte ceggejuvvo bargojoavku,
mii
e
Norge vuođul
galggai kártet dárbbuid, váttisvuođaid
ja hehttehusaid sámi čálamearkačohkiid
geavaheamis IT-oktavuođas.
Bargojoavku geahčadii dárkileappot stáhtalaš eiseválddiid
iežaset sámegielageavaheami IKT-oktavuođas.
Guovdilis čuolbman lea sámegiela geavahus almmolaš registariin,
omd Brønnøysundregistariin. Go muhtun báikenama čállinvuohki
lea mearriduvvon báikenammalága vuođul
ja sisafievrriduvvon báikenammaregistarii, galget dasto
almmolaš orgánat geavahit dán čállinvuogi. Go
dát ii leat ovdal dahkkojuvvon, leat teknihkalaš hehttehusat
duogážin dasa.
Bargojoavku ávžžuha ahte stáhtalaš sisaoastinšiehtadusaide
sisafievrriduvvo gáibádus ahte prográmmagálvolágideddjiid
prográmmagálvvut galget Unicode doarjut. Go Unicode
viidána, de eai leat šat teknihkalaš hehttehusat
almmolaš orgánaide mat eastadit sámi čálamearkačohkiid geavaheami
ovdamearkka dihtii registariin. Viidáseappot ávžžuha
joavku ráđđehusa
interneahttasiidui ODIN:i álggahit sámi giellaválljema,
vai stuorradiggedieđáhusat, proposišuvnnat, lágat,
láhkaásahusat ja eará áššegirjjit
mat leat gávdnamis sámegillii, láhččojuvvojit
vai daidda lea beassanláhki interneahta bokte. Bargojoavkku evttohus
sisagorrojuvvo
e
Norge-plánii.
Ráđđehus čuovvola
bargojoavkku evttohusa ásahit sámi giellaválljema
ODIN:i. Ráđđehusa
juksanmearrin lea ahte stáhtalaš orgánat
geavahišgohtet sámi čálamearkačohkiid farggamusat,
ja dahket sámegielat almmolaš informašuvnna,
njuolggadusaid jna. dábuhahttin, interneahta bokte.
Oktasaš webčoavddus fylkkamánniámmáhiin,
fylkesmannen.no, dovddusindahkkojuvvo jagis 2001.
Das bargojuvvo dan guvlui ahte informašuvdna
lebbejuvvo maiddái sámegillii.
7.8.3 Govdabáddekommunikašuvdna
Ráđđehus bargá dan
ala ahte buohkat galget sáhttit oassálastit diehtoservodahkii.
Dát sisdoallá ahte buohkat, maiddái sámi
guovllut, galget oažžut oasi govdabáddekommunikašuvnnas. Ráđđehus áigu
ovddidit johtilis govdabáddehuksema miehtá riikka.
Ráđđehusa juksanmearrin
lea váfistit vuođđo-
ja joatkkaskuvllaid, álbmotgirjerájuid, buohcceviesuid
ja gieldahálddahusaid fálaldagaid vai dat čatnasuvvet
govdabáddefierbmái go jahki 2002 manná lohppii.
Veahkadaga vejolašvuohta čatnasit govdabáddefierbmái
galgá váfistuvvot jagi 2004 lohppii. Ráđđehus áigu dasa
lassin viidáset gárgedit infrastruktuvraprográmma árvvoštallan
dihtii doaimmaid maiguin gokčá guovlluid riikkas
dahje joavkkuid álbmogis geat eai sáhte ohcalit
govdabátti kommersiála vuđđosa
alde. Lea eahpedieđus man muddui bieđgguid
huksejuvvon guovllut Davvi-Norggas sáhttet fátmmastuvvot
dákkár vuođuin. Sámi guovlluide
lea earret eará boahtteáiggis miellagiddevaš oažžut
govdabáddekommunikašuvnna nuppiide
riikkaide.
