Sámedikki doaibma 2004

2.9 Rájáidrasttildeaddji ovttasbargu

2.9.1 Sámi parlamentáralaš ráđđi

Sámi parlamentáralaš ráđi váldoáŋgiruššansuorgin 2004:s lea leamaš sámi giela, oahpahusa, oahpponeavvuid buvttadeami, dásseárvvu ja nuoraidsearvama goziheapmi ja ovddideapmi sámi servodagas. Sámi parlamentáralaš ráđđi koordinere sámi jiena eará eamiálbmogiid ektui ja riikkaidgaskasaččat, earret eará eamiálbmotáššiid barggu bokte ásahuvvon forain nugo Barentsovttasbarggu, ON ja EU bokte.

Miessemánus 2004 válddii Sámediggi Ruoŧa bealde badjelasas presideantadoaimma ja ná maiddái SPR čállingoddedoaimma. SPR oaččui 300 000 ruvnno stáhtabušeahtas Norggas, ja ruđat sirdojuvvojedje Sámediggái Ruoŧa bealde dalán go dat válddii badjelasas jođiheami SPR:s. Ruoŧa Sámedikki vátna resursadili geažil lea Norgga Sámediggi veahkehan SPR áššiid meannudeames. Dát virgeresurssat gullet hálddahusa dábálaš bušehttii, muhto golut čoahkkimiidda, mas mielde dulkon, jorgaleapmi ja ovddasteapmi fertejit máksojuvvot sierra. Norgga Sámediggi lea máksán Ruošša beale sámiid searvama SPR ovttasbargui.

Sámi giellalávdegoddi lea Sámi parlamentáralaš ráđi giellaorgána ja lea sámi álbmoga mearrádusorgána oktasaš sámi giellaáššiin. Sámi giellalávdegotti ulbmilin lea gozihit ja ovddidit kulturárbbi mii čatnasa sámi gillii, ja dieinna lágiin doaibmat fága- ja áššedovdiorgánan, oktiiortnet ja heivehit doaimmaid sámi giela geavaheames ja dikšumis, čađahit gaskkusteami našuvnnalaš sámi giellaorgánaid gaskka ja koordineret sámi giellabarggu.

Hástalussan ovddosguvlui lea ain oččodit ruhtadeami SPR doibmii. SPR lea mearridan 2 405 196 ruvdnosaš bušeahta jahkásaš doibmii. SPR lea bivdán ráđđehusaid Suomas, Norggas ja Ruoŧas ruhtadit SPR doaimma. Muhto ain fertejit sámedikkit ieža ruhtadit doaimma.

2.9.2 Interreg-prográmmat

Interreg III A guoská buot servodatsurggiide; ealáhusaide, kultuvrii, oahpahussii, gillii jna. Interreg III A-prográmmaid váldoulbmilin lea ahte galget leat nana, ealli sámi servodagat, ealli kultuvra, nana sámi giella ja ahte fierpmádat sámiid gaskka galgá nannejuvvot ja ovddiduvvot. Ulbmil dávista Sámedikki mihttomeriide oktiibuot. Go lea dakkár ovddidanprográmma mas leat nu ollu seammalágan árvvut go Sámedikkis, de lea dat dakkár gaskaoapmi maid sáhttá geavahit bargat surggiiguin maidda dábálaččat eai livčče resurssat maid bidjat.

Interreg III A-prográmmaáidogat lea 2000–2006. Prográmmaid álgu maŋŋonii dan geažil go prográmmadokumeanttat eai dohkkehuvvon Brusselis ovdalgo 2001:s. Dasto addojuvvui Sámediggái čállingoddeovddasvástádus Norgga bealde goappašiid sámi oasseprográmmaid ovddas, mii buvttii liigedoaimmaid maidda hálddahusas eai lean resurssat. Prográmmaid hálddahuslaš golut eai máksojuvvon teknihkalaš veahki ovddas, man geažil Sámediggi ii leat šat váldán čállingoddeovddasvástádusa.

Jagi 2001 rájes leat prográmmat ruhtadan 23 prošeavtta surggiin nugo giella, mánát ja nuorat, kultuvra ja ealáhusat jna. Okta ovdamearka prošeavttain mat leat ruhtaduvvon lea Lulli-Trøndelága fylkkabibliotehka prošeakta «kulturbuss uten grenser». Dát lea girjebusseprošeakta, mas maiddái kulturgaskkusteapmi lassin girjjálašvuhtii, lea deaŧalaš bealli. Girjebusse galgá vuodjit oarjelsámi guovllus gávcci gearddi jagis ja dát prošeakta galgá bistit jagi 2005 lohppii. Geahča maiddái kapihttala Ealáhusat ja kultuvra. Dasto lea álggahuvvon sámi koara Sámi Jienaid prošeakta man namma lea «koarralávlun», mas kulturgaskkusteapmi lávluma/juoigama bokte ja fierpmádathuksen riikkarájiid rastá lea váldomihttomearrin.

Sámi servodaga birasjurddašeapmi ja dásseárvu sohkabeliid gaskka lea Interreg-oktavuođas biddjojuvvon ollislaš jurddašeapmái. Dát mearkkaša dan ahte prošeavttain main lea lunddolaš, galget biras ja dásseárvu leat oassin prošeavtta barggus, álggu rájes gitta lohppii, maiddái go prošeavtta boađus galgá dovddusin dahkkojuvvot.

Oktiibuot lea juolluduvvon 6 600 000 ruvnno sámi Interreg-prográmmaide stáhtabušeahtas áigodagas 2002–2004. Ohcamiid lohku lea birrasii guđa geardde stuorát, nu ahte fertet vuoruhit ohcciid gaskka. Buohkanassii leat Interreg sámi oasseprográmmain deaŧalaš váikkuhus guovllulaš ja erenoamážit rádjaguovlluid ovdánahttimii.

2.9.3 Eamiálbmotjietna našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš forain

Dán oktavuođas lea Sámediggi 2004:s válljen bargat válljejuvvon ON-orgánaid ektui, ja dasto davviguovlluid ovttasbarggu ja EU ektui.

Eamiálbmotáššiid Bissovaš Forum doalai goalmmát sešuvnna New Yorkas miessemánus, ja Sámediggi lei mielde Norgga sáttagottis. Sámediggi juolludii 2004:s 250 000 ruvnno Bissovaš Foruma bargui ja attii Sámi Nisson-Forumii 20 000 ruvnno mátkedoarjjan searvat eamiálbmotsešuvdnii New Yorkas.

Barggus ON eamiálbmotjulggaštusain lea Sámediggi searvan Norgga sáttagottis bargojoavkku 10. sešuvdnii Genevas. Bargojoavkku mandáhttan lea hábmet ON máilmmeviidosaš eamiálbmotjulggaštusárvalusa. Julggaštusain galgá biddjojuvvot unnimusstandárda dasa makkár vuoigatvuođat eamiálbmogiin galggašedje leat riikkain gos ásset. Bargojoavkkus lea mielde stáhta- ja eamiálbmotdelegáhtat miehtá máilmmi. Áigumuššan lea ahte mearriduvvo julggaštus ovdal go ON eamiálbmotlogijahki nohká 2004:s. Dán bargui lea Sámediggi ožžon doarjaga Olgoriikadepartemeanttas.

Sámi parlamentáralaš ráđđi (SPR) nammada Suoma, Ruoŧa ja Norgga ovddas oktasaš sámiid ovddasteaddji Barentsovttasbarggu orgánaide. Áigodagas 2004–2005 ovddasta Ruoŧa beale sápmelaš sámiid eamiálbmogiid Guovlluráđis. Norgga Sámediggi lea earret eará searvan hálddahuslaš Guovllukomiteai. Sámedikki searvamii Barentsovttasbarggus eai leat juolluduvvon sierra resurssat. Vátna ekonomalaš resurssaid geažil lea dattetge leamaš positiivvalaš ovdáneapmi mii guoská eamiálbmotovttasbargui Barentsovttasbarggu oktavuođas. Norgga Sámedikki ja Barentsovttasbarggu bargojoavkku álgaga vuođul lea ásahuvvon bissovaš eamiálbmotkantuvra Murmánskii. 2004:s lea Sámediggi máksán kantuvrra doaibmagoluid 150 000 ruvnno ovddas. Dasto lea juolluduvvon 50 000 ruvnno interneahttasiiddu ásaheapmái eamiálbmotkantuvrra/eamiálbmotovttasbarggu váste ja 50 000 ruvnno iešguđet prošeaktaulbmiliidda.

Barents Guovlluráđđi lea julggaštan jagi 2005 Barentsovttasbarggu eamiálbmotjahkin. Dása eai leat várrejuvvon sierra ekonomalaš resurssat. Juohke regiovdna lea ávžžuhuvvon čađahit unnimusat ovtta doalu jagis. Eamiálbmot bargojoavku koordinere barggu. Sámediggi lea 2004:s addán 20 000 ruvnno koordinerenbargui.

Sámediggi searvá Ráđđehusa Eurohpapolitihkalaš Forumii. 2004:s lea dollojuvvon okta forum. Sámediggi searvá maiddái báikkálaš ja guovllulaš eiseválddiid hálddahuslaš oktavuohtajovkui Eurohpapolitihkalaš áššiid hárrái. Sámediggi oaččui 2003/2004:s ekonomalaš doarjaga dán bargui. Ruđat leat geavahuvvon Sámedikki searvamii Forumis ja oktavuohtajoavkkus.

Sámedikki mihttomearrin lea váikkuhit ahte eamiálbmotdimenšuvdna našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš forain gozihuvvo, ja ahte áššit main lea mearkkašupmi eamiálbmogiidda ovddiduvvojit sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat. Sámediggi bargá dihto válljejuvvon ON-orgánaid ektui ja davviguovlluid ovttasbarggu ja EU ektui. Sihke našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš proseassat bidjet eavttuid ja rámmaeavttuid sámiide álbmogin ja sámepolitihkalaš doibmii ollislaččat.

Áŋgiruššamiid mearri lea lassánan, mii maiddái leamaš ge Sámedikki ulbmilin. Dađistaga go Sámediggi lea boahtán eanet oidnosii, de oaidnit mii maiddái stuorát vuordámušaid Sámediggái oasálažžan. Fertet šállosit go mis eai leat dárbbašlaš resurssat dárbbu ektui. Dát buktá váttisvuođaid daid ulbmiliid ektui mat Sámedikkis leat dán barggus ja daid vuordámušaid ektui maiguin Sámediggi deaivida sámi servodaga beales ja mieldeoasálaččaid beales sihke našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis.

Sámediggi bidjá deattu aktiivvalaš searvamii sihke rájárastá ja riikkaidgaskasaš bargui eamiálbmotáššiiguin. Dán lágan bargu eaktuda ulbmillaš áŋgiruššamiid iešguđet proseassain ja prográmmain mat leat relevánta eamiálbmotdillái oppalaččat ja sámiid dillái erenoamážit. Sámediggái lea boahtteáiggis dárbu vel ain eanet fokuseret politihkalaš proseassaid EU politihkalaš orgánaid siste, ja maiddái dan mii dáhpáhuvvá EU byrokráhtalaš vuogádagaid siste. Erenoamáš gelbbolašvuođa dárbu EU/EEO ektui lassána dađistaga, ja Sámediggi ferte oažžut resurssaid deaividit dáiguin hástalusaiguin maiddái dán suorggis.

Sámedikki dábálaš bušeahttarámmas stáhtabušeahttakapihttalis 540 ii leat váldojuvvon vuhtii Sámedikki riikkaidgaskasaš áŋgiruššan. Lea eaktuduvvon ahte gokčat dušše sierra siskkáldas čoahkkindoaimma Sámedikki iežas bušeahtas nu ahte áŋgiruššamiid dien lassin ferte eará láhkai ruhtadit.

Sámediggi lea várren 500 000 ruvnno iežas riikkaidgaskasaš bargui lassin Interregii. 150 000 ruvnno dás lea merkejuvvon eamiálbmotkantuvrra doibmii Murmánskkas, 50 000 ruvnno prošeavttaide Barentsovttasbarggu oktavuođas mas mielde eamiálbmotjahki, ja 300 000 ruvnno ON Bissovaš Forumii. Dáláš bušeahtain eai leat Sámedikkis makkárge vejolašvuođat dahje leat gáržžes vejolašvuođat duohtandahkat ulbmila váikkuhit dan ahte eamiálbmotdimenšuvdna našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš forain gozihuvvo. Sámediggi dárbbaša, go galgá juksat dán ulbmila, ekonomalaš resurssaid.