Sámepolitihka birra

9.1 Oktilis ja bálddalastojuvvon mánáid- ja nuoraidpolitihkka

9.1.1 ON:a konvenšuvdna máná vuoigatvuođaid birra

ON:a konvenšuvdna máná vuoigatvuođaid birra vuođđuduvvá vuđolaš dovddasteapmái ahte mánát dárbbašit vásedin suodjalusa, ja siskkilda siviila, politihkalaš, ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid. Ráđđehus bargá árjjálaččat dan beales ahte mánáid vuoigatvuođaid ovddiduvvojit dán konvenšuvnna mielde.

Konvenšuvdna atná ee. deastta mearkkašumis mii juohke álbmotjoavkku árbevieruin ja kultuvrralaš árvvuin lea máná várjalussii ja su harmonalaš ahtanuššamii. Muhtun artihkkaliin lea erenoamáš čuožžovašvuohta sámi mánáid vuoigatvuođaide. Artihkal 30 addá čuovvovaš oppalaš prinsihpa:

«Riikkain gos gávdnojit čearddalaš, oskkoldatlaš ja gielalaš veahádagat dahje eamiálbmogat, ii galgga mánná gii gullá diekkár veahádahkii dahje eamiálbmogii, gildojuvvot oažžumis vuoigatvuođa ovttas iežas joavkku eará miellahtuiguin návddašit iežas kultuvrra buriid, dovddastit ja atnit iežas oskkoldaga dahje geavahit iežas giela.»

Riikkaidgaskasaš geatnegasvuođain mat dás lea vuođđuduvvon, lea mearkkašupmi norgalaš eiseválddiid politihkkii máŋgga suorggis mat gusket sámi mánáid bajásšaddaneavttuide. Dat gustojit duovdagiidda nugo mánáidgárdái, vuođđoskuvlii, joatkkaskuvlii, mediaide ja eará duovdagiidda eallimis main almmolaš eiseválddiin lea meroštallojuvvon leat ovddasvástádus. Gielddain lea erenoamáš ovddasvástádus váfisit sámi mánáid ja nuoraid bajásšaddama nu ahte ožžot nannejuvvot iežaset identitehta ja iežaset gullevašvuođa sámi servodahkii.

9.1.2 Mánáidáittardeaddji

Mánáidáittardeaddjis váilu dál sámi giella- ja kulturgelbbolašvuohta, juoga man maiddái Sámediggi lea čujuhan ja oaivvilda Mánáidáittardeaddji galgat háhkat. Sámediggi oaivvilda velá ahte boahtteáiggis ferte ásahuvvot sierra sámi mánáidáittardeaddji.

Ráđđehus oaivvilda eanemus ulbmillažžan ahte lea okta mánáidáittardeaddji Norggas. Mánáidáittardeaddji galgá diehttelasat áimmahuššat sámi mánáid. Ráđđehus lea danne ovttaoaivilis ahte Mánáidáittardeaddjis berre leat sámi giella- ja kulturgelbbolašvuohta ja gelbbolašvuohta sámi mánáid ja nuoraid birra. Dát lea deaŧalaš vai sáhttá váldit vuostá sámi mánáid ja nuoraid geat váldet oktavuođa ja vai eambbo sáhttá guovdilastit ja dahkat oinnolažžan sámi mánáid ja nuoraid. Ráđđehus čujuha ahte Mánáidáittardeaddji lea lága bokte skihkkejuvvon 1 atnit riikkagottálaš ovddasvástádusa buot mánáin Norggas.

Ráđđehus áigu váfistit ahte Mánáidáittardeaddji oažžu sámi giela ja kultuvrra gelbbolašvuođa.

9.1.3 Gielddalaš mánáid- ja nuoraidpolitihkka

Go sámi giella ja kultuvra lea unnán oinnolaš ja dábuheamis bearašeallimis, bajásšaddaninstitušuvnnain, lagasbirrasis, gielddalaš fálaldagain ja mediain, de lea váttis gárgedit sámi identitehta ja gullevašvuođa. Stuorraservodaga kultuvrra váikkuhus ferte čađat bajásšattadettiin ovddaldastojuvvot sámi kultuvrra sisdoaluin. Mánáid- ja nuoraidpolitihka hábmema ja čuovvoleami juksanmearrin ferte leat ráhkadit bajásšaddanbirrasiid mánáide gos sámi ja dáža kultuvrras nu eatnat go vejolaš lea okta stáhtus ja vásihuvvojit ovttaárvosažžan.

Sámi mánát ja nuorat eai leat lágáš joavku, eai ássanbáikki eaige dovddiidusduogáža dáfus. Sámi kultuvrra olggosbuktimis leat sakka iešguđetlágan eavttut mat leat das gitta gos mánát ásset. Muhtun báikkiin leat sámit eanetlogus ja dainna oinnolaččat servodagas, ja eará báikkiin leat sámit unnitlogus ja eaige vel nu oinnolaččat almmolaš oktavuođain.

Riikkapolitihkalaš njuolggadusaid mielde mánáid ja nuoraid beroštusaid nannema várás galget gielddat oppalaččat árvvoštallat mánáid ja nuoraid bajásšaddanbirrasiid vai juksanmearit ja doaibmabijut laktojuvvojit gielddaplánabargui. Maid lea dárbbašlaš bargat vai sámi mánáid ja nuoraid identitehtta ja gullevašvuohta sámi servodahkii nannejuvvo, molsašuvvá gielddas gildii. Muhtun gielddain sáhttet sámi giela oahpaheapmi ja sámi kulturárbevieruid joatkinvejolašvuođat leat buot hohpolaččamusat. Eará gielddain lea sáhka oažžut johtui sámi mánáidgárddi ja sámi skuvlafálaldaga. Gielddain mat árbevirolaččat adnojuvvojit sámi gieldan, sáhttet nuoraid boahtteáiggevejolašvuođat, oahppu ja boahttevaš bargovejolašvuođat leat deaŧalaččamus rahčamušsuorgi.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta ja Sámediggi áigot 2001 mielde almmuhit gihppaga mii addá sámi mánáid ja nuoraid iešguđetlágan fálaldagaid oppalašgeahčaldaga. Iešguđet gieldda ovdamearkkat galget arvvosmahttit nuppiid gielddaid garraseappot vuoruhit sámi mánáid ja nuoraid. Gihpa čilge vuoigatvuođaid lágain ja konvenšuvnnain, ovdamearkkaid gielddalaš plánemis sámi mánáid ja nuoraid várás ja singuin ovttas, ja dasto ovdamearkkaid mat čájehit fálaldagaid mat addojuvvojit mánáide das rájes go leat unnit dearvvašdivššohagas ja mánáidgárddis, skuvla- ja astoáigefálaldagaid, ja fálaldagaid nuoraide geat leat oahpus ja nuoraidinformašuvnna ja davviriikkalaš ja riikkaidgaskasaš ovttasbarggu vejolašvuođaid.

9.1.4 Erenoamáš rahčamušsuorggit

Mánáid ja nuoraid váikkuhanfámu nannen lea ráđđehusa guovdilis juksanmearri. Riikkapolitihkalaš njuolggadusaid mielde mánáid ja nuoraid beroštusaid nannema várás plánemis galget gielddat organiseret plánenproseassa nu ahte oainnut mat gustojit mánáide guoskkahuvvon áššeoasálažžan, bohtet ovdan, ja nu ahte iešguđetlágan mánáid ja nuoraid joavkkut ožžot vejolašvuođa ieža oassálastit. ON:a konvenšuvdna máná vuoigatvuođaid birra nanne ahte mánáin lea vuoigatvuohta cealkit oaivila áššiin mat gusket sidjiide ja ahte sin oaivilat galget adnojuvvot dettolažžan.

2001 mielde leat badjel bealli riikka gielddain álggahan mánáid- ja nuoraidráđi dahje sullasaš mánáid ja nuoraid váikkuhanfápmoorgána. Gielddain gos lea sámi veahkadat šaddá diekkár orgána deaŧalažžan oinnolažžan dahkat sámi mánáid ja nuoraid iežaset beroštusaid ja dárbbuid. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu ain arvvosmahttit jurdda- ja dovddiiduslonohallama ja bargat váfistit ahte buot mánáid ja nuoraid joavkkut besset oassálastit gielddalaš plánen- ja mearridanproseassaide, ja áigu ovttasbargat Sámedikkiin ovdamearkkaid hárrái mat čájehit gielddain gos leat sámi mánát ja nuorat.

Oassin barggus buoridit mánáid ja nuoraid bajásšaddan- ja eallineavttuid lea ráđđehus álggahan bajásšaddanbirrasa nannema gárgedanprográmma. Prográmma álggii 1998 ja bistá máŋga jagi. Juksanmearrin lea nannet ja viidáseappot gárgedit báikkálaš bajásšaddanbirrasiid almmolaš ja eaktodáhtolaš fámuid viiddis ovttasbarggu bokte. Mánáid ja nuoraid oassálastima, mieldedoaibmama ja nákcema vejolašvuođaid buorideapmi leat guoddážis. Seammás galget veahkaválddi, givssideami, gárrenrihkolašvuođa ja nállevealaheami vuostálastima árjjat mánáid- ja nuoraidbirrasiin nannejuvvot.

Deanu gielda lei logi vuosttamuš gieldda searvvis mat ledje bajásšaddanbirrasa nannema gárgedanprográmmas mielde. 2001 mielde galget válljejuvvot 10 ođđa gieldda. Áigeguovdilin lea válljet ovtta gieldda sámi giela hálddahanguovllus.

9.1.5 Sámi mánáid- ja nuoraid organisašuvnnat

Mánáid- ja nuoraidorganisašuvnnat leat deaŧalaččat dynamalaš ja demokráhtalaš servodaga gárgedeapmái. Organisašuvnnaid bargu lea maiddái deaŧalaš oaččuhit mánáid ja nuoraid mielde servodaga hábmemii sin iežaset eavttuid ja iešguđetlágan ideologalaš vuđđosa alde. Ráđđehus áigu danne ain doarjut eaktodáhtolaš mánáid- ja nuoraidorganisašuvnnaid doaimma máŋggadáfotvuođa. Okta doarjjadoaibmabidju lea addit doaibmadoarjaga organisašuvnnaide.

Sámi nuoraidorganisašuvnnat, nugo NSR:a nuoraidlávdegoddi ja Davvi Nuorra leat ožžon doarjaga doibmii, projeavttaide ja riikkaidgaskasaš doaimmaide. Organisašuvnnat gáibiduvvojit leat dihto sturrodagas ja viidodagas, muhto lea maiddái adnojuvvon deasta dilálašvuođain ja vejolašvuođain mat leat sámi organisašuvnnain. Dárbu lea positiivvalaččat earuhit norgalaš sámepolitihka mielde.

Sámi nuoraidorganisašuvnnain šaddá guovdilis rolla Barentsguovllu nuoraidbarggu gárgedeamis. Barents Regional Youth Forum:s (BRYF) leat eamiálbmotnuoraid ovddasteaddjit. Forum oažžu rolla ovddasduvdin ja álggadahkkin guovllu ovttasbarggu viidáseappot gárgedeamis.

9.2 Mánáidgárdesuorgi

Ráđđehusas lea juksanemearrin láhčit dilálašvuođaid bajásšaddamii mas guokte giela ja guokte kultuvrra sáhttet leat riggodahkan sámi mánáide. Mánáidgárdi galgá leat mielde addimin mánáide oadjebas vuđđosa sin iežaset kultuvrras ja mánáidgárddis lea guovdilis rolla giela ja identitehta gárgedeami dáhpáhusguovddážin. Sámi giela dilli lea iešguđetlágan iešguđet guovllus, ja sámi giela geavaheapmi mánáidgárddis lea danne sorjavaš das leago mánáidgárddis sámegiella vai dárogiella váldogiellan. Molsašuvvamat das makkár mánáidgárdefálaldat addojuvvo sámi mánáide leat stuorrát; sámi mánáid rájes geain lea fálaldat sámi mánáidgárddiin main lea sámegiella váldogiellan dárogielat sámemánáid rádjai geat ožžot fálaldaga dáža mánáidgárddiin. Gávdnojit maiddái ovdamearkkat mat čájehit váhnemiid geain ii leat sámi duogáš geat háliidit ahte mánát galget oažžut sámi kultur- ja giellafálaldaga mánáidgárddis. Mánáidgárddiid rámmaplána nanne ahte juohke okta mánná galgá oažžut mánáidgárdefálaldaga mii lea heivehuvon máná gielladillái.

Lágas mánáidgárddiid birra lea gieldda ovddasvástádus lágidit fálaldagaid sámi mánáide aiddostahttojuvvon: «Mánáidgárddit sámi mánáid várás galget vuođđuduvvat sámi gillii ja kultuvrii (§ 7, goalmmát lađas).» Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea mielas ovttasbargagoahtit Sámedikkiin árvvoštallat vejolašvuođa addit Sámediggái válddi addit ásahusaid Lága mánáidgárddiid birra láhkavuđđosiin. Ferte čielggaduvvot dárkileappot makkár mearrádusat mánáidgárdelágas sáhttet leat áigeguovdilat dán oktavuođas. Sámi mánáidgárddit leat mearkkašahtti láhkai lassánan maŋimuš logi jagis. Dát boahtá sihke das go mánáidgárdehuksen oppalaččat lea buorránan ja go lea čuovvoluvvon sámi váhnemiid garraset sávaldat ahte sii háliidit iežaset mánáide oažžut fálaldaga mánáidgárddis mii vuođđuduvvá sámi gillii ja kultuvrii. Jagis 1999 ledje 56 sámi mánáidgárddi mat adde fálaldaga badjelaš 1000 mánnái. Dáid gávdná Finnmárkku, Romssa, Nordlándda, Mátta-Trøndelága, Hedmárkku ja Oslo fylkkas.

9.2.1 Vásedin doarjja sámi mánáidgárddiide

Addojuvvo doarjja mánáidgárddiide main lea njuolggadusaid bokte mearriduvvon ahte dain lea sámi giella ja kultuvra vuođusin. Doarjaga háhkun lea gokčat liigegoluid maid sámi mánáidgárdefálaldat mielddisbuktá ja dainna váfistit ahte mánát dáid mánáidgárddiin ožžot gárgeduvvot ja nannejuvvot iežaset sámi giela ja iežaset kulturduogáža. Sámi mánáidgárddiid sierradoarjja sirdojuvvui Sámediggái ođđajagemánu 1. 2001. Sámediggi galgá ráhkadit ođđa njuolggadusaid doarjjaortnegii 2001 mielde.

Norgga gávpot- ja guovlodutkama instituhta (Norsk institutt for by- og regionforskning) (Eikeland/Krogh: Samiske barnehager, NIBR:1999) ráhkadan raporta čájeha ahte leat mearkkašahtti erohusat gielddaid ja mánáidgárddiid gaskkas doarjaga geavaheamis. Dát gusto erenoamážit gaskavuhtii eanemus mihtilmas sámi guovlluid ja guovlluid gaskkas mat leat ođđasislihkkanproseassas. Ovdehussan gárgedit mánáid identitehta sápmelažžan lea sorjavaš das makkár dilli sámegielas lea mánáidgárddi báikkálašservodagas.

Lea stuorra dárbu statistihkalaš čuvgehusaide sámi mánáidgárddiid birra. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu árvvoštallat sáhttetgo čuvgehusat sámi mánáidgárddiid birra laktojuvvot mánáidgárddi jahkedieđáhusskovvái. Departemeanta áigu viidáseappot, ovttasbarggus Sámedikkiin, árvvoštallat vejolaš guorahallama sámi váhnemiid mánáidgárdedárbbu birra. Erenoamážit dárbbašuvvo dát guovlluin mat leat sámi guovddášguovlluid olggobealde.

9.2.2 Sámi mánáidgárddiid bargit

Bargiid sámi giela ja kultuvrra máhttu ja diehtu lea mearrideaddji ovdehussan go mánát sámi mánáidgárddiin galget oažžut nannejuvvot ja gárgeduvvot iežaset giela ja identitehta. Hástalussan lea váfistit sámegiela gelbbolaš bargiid bestema, erenoamážit pedagogalaš bargiid, muhto maiddái assisteanttaid. Dasto lea deaŧalaš bisuhit sin geat leat juo suorggis. Dárbu lasse- ja joatkkaohppui lea stuoris. Erenoamáš fuopmášumi ferte giddet dárbui mii lea sámi hálddahanguovllu olggobealde. NIBR-raporta čájeha ahte sámi mánáidgárddiin lea mearkkašahtti dárbu gielalaš gelbbolašvuođahuksemii.

Gielddain lea ovddasvástádus das ahte mánáidgárddiid bargiin lea dárbbašlaš gelbbolašvuohta. Máŋga gieldda leat virgádan sierra sámegiela giellamielbargiid geat oaivadit mánáidgárddiid ja skuvllaid rámmaplána ja oahppoplána sámi sisdoalu gárgedeamis. Kárášjoga gielda lea gárgedan guovttegielatvuođaplána mánáidgárddiidasas ja skuvllaidasas. Dan oktavuođas leat ráhkaduvvon lasseoahppoplánat mánáidgárdebargiide mat galget leat vuolggasadjin gárgedit heivvolaš organiserenhámiid, metodaid (ovdamearkka dihtii giellalávggu) ja strategiijaid pedagogalaš gárgedeapmái guovttegielat perspektiivvas.

Sámi allaskuvla Guovdageainnus lea áidna allaskuvla mii addá oahpu ovdaskuvlaoahpaheddjiide geain lea sámegiela gelbbolašvuohta. Sámi allaskuvllas ii leat buot jagiin leamaš doarvái ohccivuođus álggahit oahpu. Okta sivva lea leamaš ohcciid váilevaš lohkangelbbolašvuohta. Sámi allaskuvla bargá iešguđetlágan strategiijaiguin ovddaldastin dihtii dábálaš lohkangelbbolašvuođa dárbbu. Lassin árvvoštallojuvvojit iešguđetlágan lávdaduvvon fálaladatmállet ovdaskuvlaoahpaheaddjeohppui ja mánáidgárdebargiid iešguđetlágan lasseoahppofálaldagaide.

Muhtun gielddat leat addán stipeandda sámi studeanttaide geat váldet ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpu dainna eavttuin ahte čatnet iežaset bargat gielddas dihto áigodahkii. Lávdegoddi mii lea geahčadan sámi oahpaheaddjeoahpu (NA— 2000: 3 Sámi oahpaheaddjeoahppu) evttoha ahte álggahuvvojit vásedin stipeandaortnegat lasihan dihtii bestema sámi oahpaheaddjeohppui. Árta lea jáhkkit ahte stipeandaortnet arvvosmahttá eambbo nuoraid ohcat ovdaskuvlaoahpeaddjeohppui. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu, ovttasbarggus Sámedikkiin, čielggadit gažaldaga stipeanddas studeanttaide geat váldet sámi ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpu.

Vai sámi mánáidgárddit háhket, bisuhit ja viidásetgárgedit gelbbolašvuođa, de lea dárbu bidjat doibmii iešguđetlágan lasse- ja joatkkaoahppodoaibmabijuid. NA— 2000: 3 Sámi oahpaheaddjeoahppu evttoha gárgedit kulturfága oahppofálaldaga mas váldodeaddu lea árbevierrodieđus ja -máhtus. Dan lassin ahte lea oassin sihke dábálašoahpaheaddje- ja ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpus, de berre fága sáhttit fállojuvvot lasse- ja joatkkaoahppofálaldahkan. Deaŧalaš lea hukset diekkár gelbbolašvuođa buot dan golmma sámi giellaguovllu sámi mánáidgárddiid mánáidgárdebargiide. Erenoamáš dárbbašlaš lea arvvosmahttit doaibmabijuid gielddain mat leat sámi hálddahanguovllu olggobealde ja mat leat ođđasislihkkanproseassas. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu čielggadit lasse- ja joatkkaoahppofálaldagaid dárbbu, ovttasbarggus Sámedikkiin ja guoskevaš fylkkamánniiguin.

Doaibmabijut mat leat namahuvvon bajábealde gehččojuvvojit Mánáid- ja bearašdepartemeantta mánáidgárdesuorggi golmmajahkásaš kvalitehttanannema olis (2001–2003).

9.2.3 Nevvodan-, geahččaladdan- ja gárgedanbargu

NIBR guorahallan čájeha ahte sámi mánáidgárddiin lea stuorra dárbu nevvodeapmái, informašuvdnii ja dovddiiduslonohallamii. Eanet doaibmevaš nevvodan- ja gárgedanbargu berre arvvosmahttojuvvot sámi mánáidgárdesuorggis. Viidáseappot šaddá deaŧalažžan hukset fierpmádagaid sámi mánáidgárddiid gaskii informašuvdna- ja dovddiiduslonohallama nammii.

Ain lea stuorra dárbu gárgedit pedagogalaš ávdnasiid sámi mánáidgárddiid atnui. Sámedikki oahpahusossodagas lea dát deaŧalaš nannenduovddan. Sámediggi nannejuvvo Mánáid- ja bearašdepartemeantta ruđaiguin maiguin galget gárgeduvvot pedagogalaš ávdnasat sámi mánáidgárddiid atnui ja geahččaladdan- ja gárgedanbargui.

Gielddas mánáidgárdeeaiggádin ja mánáidgárdeeiseváldin lea ovddasvástádus arvvosmahttit gárgedanbarggu ja fierpmádathuksema. Maiddái gielddaidgaskasaš ovttasbargu lea deaŧalaš dovddiidusaid juogadeapmái, oktavuođaid čatnamii, arvvosmahttimii ja oaivadeapmái. Sámedikki oahpahusossodat ja Finnmárkku ja Romssa fylkkamánnit lea lágidan konfereanssaid sámi mánáidgárddiid bargiide. Deaŧalaš ja dárbbašlaš lea lágidit gávnnadanbáikkiid sámi mánáidgárddiid bargiide. Barggus mii lea oaivvilduvvon gielddaide leat fylkkamánnit, erenoamážit Finnmárkkus ja Romssas, deaŧalaš nákcan ja ovttasbargoguoibmin Sámediggái sámi mánáidgárdesuorggi gárgedeamis.

9.3 Mánáidsuodjalus

NOU 1995: 6 Plan for helse- og sosialtjenester for den samiske befolkning i Norge (Dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána Norgga sámi veahkadahkii) govvidii mánáidsuodjalusbálvalusa mii buorebut sáhttá heivehuvvot geavaheddjiide, sin gillii, kultuvrii ja báikkálašservodagaide maidda sii gullet. Muhtun ođđaset dutkosat čájehit ahte mánáidsuodjalus mánáidsuodjaluslága čađaheamis sámi guovlluin dárbbaša máhttit eanet sámi báikkálaš kultuvrra ja jurddašanvuogi, sámi árbevieruid ja bajásgeassinvugiid birra vai sáhttá addit rivttes veahki rivttes áigái sámi mánáid ja nuoraid buorrin. NOU 1995: 6 čuovvoleami oktavuođas lea Mánáid- ja bearašdepartemeanta addán doarjaga doaibmabijuide mat barget dan guvlui ahte mánáidsuodjalusa sámi perspektiiva ja gelbbolašvuohta nannejuvvo.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea «Váhnennevvodeami prográmma» bokte gárgedan ávdnasiid váhnemiidda ja dearvvašdivššohagaid atnui mat galget doarjut váhnemiid fuolaheaddjin ja bajásgeassin. Maiddái leat gárgeduvvon ávdnasat skuvlla atnui. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu váfistit ahte buot čuožžovaš ávdnasat jorgaluvvojit sámegillii.

Mii gusto gelbbolašvuođaovdáneapmái máŋggakultuvrrat mánáidsuodjalusa birra muđui, de juolluda Mánáid- ja bearašdepartemeanta eanaš iežas doarjagiid Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa gárgedanguovddážii doaibmadoarjjan. Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa gárgedanguovddáš galgá áimmahuššat gažaldagaid mat čatnasit sámi mánáide ja nuoraide. Guovddáža deaŧalaš dahkamuššan lea veahkehit gárgedit mánáidsuodjalusa mii atná deastta sámi veahkadaga kultuvrras. Guovddáža dutkama váldosuorggit leat mánáidsuodjalusa gávnnadeapmi Davvi-Norgga kultuvrralaš máŋggadáfotvuođain mas sámi mánáidsuodjalus deattuhuvvo, mánáidsuodjalusa gávnnadeapmi bearrašiiguin ja mánáiguin, Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa institušuvdna- ja organisašuvdnagárgedeapmi, fierpmádathuksen, gelbbolašvuohta ja doaibmabidjogárgedeapmi.

Háliidettiin sámi perspektiivva nannet ja ovttaidahttit 2 mánáidsuodjalussii, ja oassin barggus dahkat sámi gelbbolašvuođa álkibun dábuhit mánáidsuodjalusas ja mánáidsuodjalusa birra, de bivddii Mánáid- ja bearašdepartemeanta Mánáidsuodjalusa gárgedanguovddáža kártet olugo gávdnojit fágabirrasat ja fágaolbmot geain lea mánáidsuodjalusfágalaš gelbbolašvuohta lassin sámi giella- ja/dahje kulturgelbbolašvuhtii. Kártema bohtosat leat almmuhuvvon gelbbolašvuođagihpan mii sisdoallá fágaolbmuid ja fágabirrasiid oppalašgeahčaldaga geain mánáidsuodjalusbálvalus ja earát sáhttet jearrat ráđiid ja nevvodeami jdd. sámi mánáidsuodjalusáššiid hárrái.

9.3.1 Váldojuksanmearri ja ođđa perspektiivvat

Ráđđehusa juksanmearri ahte mánáidsuodjalus galgá leat máná buorrin mearkkaša maiddái ahte mánáidsuodjalus galgá leat sámi mánáid buorrin nu ahte maiddái sámi giella ja kultuvra vásihuvvo deaŧalažžan ja ovttaárvosažžan. Jurddalaččat oaivvilda dát ahte mánáidsuodjalusbálvalusas gielddain main lea sámi veahkadat, dihtet ja atnet deastta sámi kultuvrralaš perspektiivvas áššehasain ovttasdoaimmadettiin, iežas mearridanproseassain ja iežas mearrádusain/doaibmabijuin.

Diehtoháhkan ja duođašteapmi berre leat vuođusin mearrediđolaš vuoruheapmái ja boahttevaš strategiijaide ja doaibmabijuide mat galget lasihit gielddalaš ja fylkkagielddalaš mánáidsuodjalusa kultuvrralaš ja gielalaš gelbbolašvuođa. Dát gusto maiddái doaibmabijuide gielddain/guovlluin olggobealde sámi giela hálddahanguovllu.

9.3.2 Boahttevaš hástalusat ja strategiijat

Ain lea dárbu nannet ja ovttaiduhttit sámi perspektiivva ja gelbbolašvuođa mánáidsuodjalussii. Gelbbolašvuođagihppaga geavahandovddiidusaid vuođul áigu Mánáid- ja bearašdepartemeanta árvvoštallat leago dárbu álggahit eará ortnegiid mat sáhttet áimmahuššat dieđu lonohallandárbbu, ja nevvodan- ja veahkehandárbbu. Gielddaidgaskasaš ovttasbargu sáhttá veahkehit eanet gielddaid oažžut diehtevassii ja váldit atnui sámi kultuvrralaš aspeavtta mánáidsuodjalusbargui ja bajidit fágalaš barggu kvalitehta. Dat sáhttá veahkehit buorebut ávkkástallat gelbbolašvuođa ja cuokka 3 ávkkástallama ja ahte gielddat bisuhit fágaolbmuid. Bearaš- ja mánáid departemeanta háliida gulahallat Sámedikkiin boahttevaš strategiijaid hárrái.

Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa gárgedanguovddáš áigu maiddái ovddasguvlui bargat dieđuin sámi veahkadaga mánáidsuodjalusa birra. Guovddáš lea okta njealji riikkagottálaš mánáidsuodjalusa gárgedanguovddážis, ja dál leat guovddážat árvvoštallojuvvomin ja árvvoštallan galgá leat loahpahuvvon vuosttas jahkebealis 2001.

9.4 Doaibmabijut

• Ráđđehus áigu váfistit ahte Mánáidáittardeaddji oažžu sámi giela ja kultuvrra gelbbolašvuođa.

• Mánáid- ja bearašdepartemeanta ja Sámediggi áigot 2001 mielde olggosaddit gihppaga mas lea sámi mánáid ja nuoraid iešguđetlágan fálaldagaid oppalašgeahčaldat.

• Válljedettiin 10 ođđa gieldda oassálastit bajásšaddanbirrasa nannema gárgedanprográmmii lea áigeguovdil válljet ovtta gieldda sámi giela hálddahanguovllus.

• Ráđđehus áigu ovttasbargat Sámedikkiin viidáseappot gárgedit sámi mánáid- ja nuoraidpolitihka ja dagaldusaid sámi mánáid ja nuoraid oainnuid vuostáváldimii dán bargui.

• Ráđđehus áigu, ovttasbarggus Sámedikkiin, árvvoštallat guorahallat sámi váhnemiid mánáidgárdedárbbu. Erenoamážit dát dárbbašuvvo guovlluin mat leat sámi guovddášguovlluid olggobealde.

• Ráđđehus áigu, ovttasbarggus Sámedikkiin, čielggadit gažaldaga stipeanddas studeanttaide geat váldet sámi ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpu.

• Ráđđehus áigu čielggadit lasse- ja joatkkaoahp­pofálaldatdárbbu mánáidgárdesuorggis ovttasbarggus Sámedikkiin ja guoskevaš fylkkamánniiguin.