Sámedikki 2008 doaimma birra

2.9 Riikkaidgaskasaš politihkka

2.9.1 Davviguovllut

álgoálbmogiin davvin galgá leat nana posišuvdna ja rolla iežas dili ovddideamis. Danne lea deaŧalaš ahte Sámedikki ja stáhtalaš eiseválddiid gaskka lea jeavddalaš oktavuohta ja gulahallan davveguovloáššiid birra.

Davviguovlluin leat ollu luondduriggodagat ja dan oktavuođas lea nana ceavzilis ovdáneapmi deaŧalaš Sámediggái. Okta dain stuorámus hástalusain álgoálbmogiidda davveguovlluin lea suodjalit árbevirolaš ealáhusvugiid ja kultuvrra, seammás go viidát ávkkástallojuvvo luondduriggodagaiguin.

árktalaš guovlluid hálddašeami ja geavaheami birra ságastallojuvvo alla politihkalaš dásis. Sámediggi oaivvilda ahte eamiálbmogat leat lunddolaš aktevrrat riikkaidgaskasaš ságastallamis árktisa birra. Danne berre sihkkarastit doarvái resurssaid Sámediggái, eará sámi aktevrraide ja eará eamiálbmogiidda árktisas vai sii sáhttet leat duohta aktevrrat riikkaidgaskasaš arenas go ságastallojuvvo árktisa birra.

Sámedikki presideanta oassálasttii ovttas earret eará Norgga olgoriikaministariin Jonas Gahr Størein, dalle go Barentsguovllu álgoálbmogiid ovddasteaddjit deaivvadedje Girkonjárggas geassemánus ságastallat oktasaš hástalusaid birra ja viidáset ovttasbarggu birra rájiid rastá. Dás lei ovttaoaivilvuohta das ahte várra stuorámus hástalussan guovllu álgoálbmogiidda lea resursaávkkástallan.

Eamiálbmogiin lea oktasaš ovddasteaddji guovlulaš dásis – Barents guovlluráđis. Eamiálbmotovddasteaddji lea leamaš dan riikkas mii ain jođiha guovlluráđi. Eamiálbmogiin ii leat makkárge formálalaš ovddastus dahje posišuvdna nationála dásis – Barentsráđis. Dát ii leat dohkálaš, mii lea dovddahuvvon máŋgii. Sámediggi Norggas ja Sámi parlamentáralaš ráđđi leat gáibidan eamitálbmotovddastusa Barentsráđđái seamma dásis go ovddastus lea árktalaš Ráđis.

Lujávrri álgoálbmotkantuvra lea hui deaŧalaš veahkkin ovttasbarggu buorideamis, ja álgoálbmogiidda Ruošša bealde ja Barentsovttasbarggu viidáset ovddideapmái. Danne juolludii Sámediggi, áidna oassálastin, jahkásaš doarjaga álgoálbmotkantuvrra doibmii.

Olgoriikaministtarčoahkkimis Roavvenjárggas skábmamánus 2007 mearriduvvui ahte ásahuvvo riikkaidgaskasaš Barentsčállingoddi Girkonjárgii. Čállingoddi ásahuvvui ođđajagimánus 2008 ja oažžu stáhtusa riikkaidgaskasaš organisašuvdnan. Giđa beallái 2009 galgá virgáduvvot álgoálbmotráđđeaddi čállingoddái, gean bargun galgá earret eará leat riikkaidgaskasaš álgoálbmotdimenšuvnna oktiiordnen ovttasbarggus. Sámediggi ruhtada oasi dán virggis.

Guoládaga sámesearvvit leat guhká háliidan ásahit sierra sámedikki. Guovlulaš ruošša eiseválddit heaittihedje čakčat 2008 ovttasbargoorgána mii lei ásahuvvon cuoŋománus 2006 nannet gulahallama eiseválddiid ja sápmelaččaid gaskka. Guovlulaš eiseválddiid dohkkehemiin ja vehkiin mearriduvvui ahte lágiduvvo kongreassa čuovvovaš fáttáiguin: Boahtteáiggi ovttasbarggu organiseren sámi orgánaid ja almmolaš eiseválddiid gaskka. Kong­reassa lágiduvvui juovlamánus 2008. Dohko ledje boahtán 75 delegáhta maid sámi organisašuvnnat ja absjinat ledje válljen. Davviriikkaid sámedikkit ledje mielde bovdejuvvon guossin.

2.9.2 árktalaš ovttasbargu

árktalaš ráđđi lea áidna ovttasbargoforum davvin mii fátmmasta buot gávcci árktalaš riikka, ja álgoálbmogiin lea bissovaš oassálasti stáhtus. Rájiid rastá hástalusat nugo dálkkádat, biras ja ceavzilis ovdáneapmi leat vuođđun dán ovttasbargui. Sámediggi lea čuvvon norgalaš ovdagotti árktalaš ráđis go lea leamaš Norgga sáttagottiid mielde virgeolbmuiddási čoahkkimiin. 2008:s leat leamaš Senior Arctic Officials (SAO) čoahkkimat Svolværas ja Guovdageainnus.

árktalaš ovttasbargui gullá maiddái ovttasbargu parlamentarihkkáriid čoahkkimiid gaskka árktalaš stáhtain. Sámi parlamentáralaš ráđđi lei mielde gávccát parlamentarihkárkonferánssas árktalaš ovttasbarggu ektui Fairbanksas USA:s borgemánus 2008. Doppe lei sáhka áššečuolmmain nugo heiveheapmi dálkkádatrievdamiidda, nannáma energiijaresurssaid ovddideapmi ja árktalaš dearvvašvuođapolitihkka. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea maiddái čuvvon barggu árktalaš parlamentáralaš lávdegottis (SCPAR).

2.9.3 Ovttastuvvan našuvnnat (ON)

ON bistevaš álgoálbmotforum doalai čihččet sešuvnna miessemánus New Yorkas. Dán jagi erenoamáš fáddán ledje dálkkádatrievdamat, biokultuvrralaš šláddjiivuohta ja eallinvuogit, lassin foruma bistevaš áššelistui; ekonomalaš ja sosiálalaš ovddideapmi, biras, dearvvašvuohta, oahpahus, kultuvra ja olmmošvuoigatvuođat. Presideanta Egil Olli doalai sáhkavuoru Sámi parlamentáralaš ráđi ovddas, mas dovddahii balu das movt dálkkádatrievdamat váikkuhit birrasa ja rievdadit álgoálb­mogiid eallineavttuid davvin dan bokte go eavttut árbevirolaš eallinvugiide ja kultuvrii rivdet. Deattuhuvvui ahte lea nana dárbu ahte álgoálbmogat servet daid šiehtadallamiidda birasgeatnegasvuođaid birra

Kyotoprotokolla vuolde mii galgá mearriduvvot dálkkádatnjunuščoahkkimis Københámmanis 2009:s.

Deattuhuvvui maiddái ahte lea deaŧalaš aktiivvalaččat čuovvolit ONa álgoálbmotvuoigatvuođajulggaštusa.

Sámediggi lei Sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) bokte mielde ovddideamen professora James Anayasa evttohassan ONa erenoamášdieđiheaddjin álgoálbmogiid vuoigatvuođaid ja vuođđo friijavuođaid ektui. SPR ovddidii maiddái John Bernhard Henriksena evttohassan ONa olmmoš-vuoigat­vuođaráđi álgoálbmotvuoigatvuođaid áššedovdimekanismma lahttun. áššedovdimekanismma vuosttaš čoahkkimis golggotmánus 2008 válljejuvvui John B. Henriksen dán orgána vuosttaš jođiheaddjin. Sámediggi lea bidjan merkii makkár doarjaga Olgoriikadepartemeanta lea addán, erenoamážit delegašuvnna bokte Genèvas, dáid proseassaid oktavuođas.

Sámediggi lea searvan norgga delegašuvnna mielde ovccát oasálaščoahkkimii biologalaš šláddjiivuođa konvenšuvnna vuolde miessemánus 2008 Bonnas, Duiskaeatnamis. Sámediggi vuoruhii erenoamážit fáttá genaresurssaid birra. Šattai ovttaoaivilvuohta das mii proseassas goziha álgoálbmotperspektiivva, ja mii lea vuođđun boahttevaš šiehtadallamiidda boahtte oasálaščoahkkima ektui 2010:s. álgoálbmotsearvan proseassas lea dohkkehuvvon, ja áigumuš lea viidát šiehtadallat álgoálbmogiid árbedieđuid hárrái mat čatnasit genehtalaš resurssaide.

2.9.4 ILO konvenšuvdna nr. 169 – raporteren ILO áššedovdilávdegoddái

Sámediggi lea meannudan miessemánus raportta ILO:i. 1994:s dieđihuvvui ILO:i šiehtadusa birra Sámedikki ja Norgga ráđđehusa gaskka, mii dagahii dan ahte sihke Sámediggi ja Ráđđehus geigiiga sierra raporttaid, mii čuvgii oaivilerohusaid go guoská ILO-konvenšuvnna nr. 169 geavaheapmái Norggas.

Ovddit raporta Sámedikkis 2003:s lei ollislaččat Ráđđehusa finnmárkkuláhkaevttohusa birra. Maŋŋá ovddit stáhtaraporterema ledje ILO áššedovdilávdegottis soames mearkkašumi dan ovddit ráđđehusa álgo finnmárkkuláhkaevttohussii. Danne lea Sámediggi dán raporttas oanehaččat čilgen deaŧaleamos rievdadusaid birra mat dahkkojuvvojedje láhkaevttohusas ovdalgo dat mearriduvvui. Sámediggi lea maiddái bidjan muhtun mearkkašumiid daid eavttuide ja vuordámušaide maid Sámediggi bijai mearrádusas 2005:s go doarjjui ođastuvvon finnmárkkuláhkaevttohusa, ja man muddui dát leat čuovvoluvvon Norgga eiseválddiid beales dán rádjai.

Ollu sajiin dulkojit Norgga eiseválddit ja Sámediggi sierraláhkai ILO konvenšuvnna nr. 169 mearrádusaid sihke mii guoská viidodahkii ja ávnnaslaš sisdollui. Danne lea Sámediggi fokuseren mearrádusaid eanavuoigatvuođakapihttalis erenoamážit artihkkaliid 13 – 15. Loahpas lea Sámediggi bidjan soames mearkkašumi ILO konvenšuvnna nr. 169 inkorporerema ektui Norggas.

Raporta lea ollislaččat mielddusin dán jahkedieđáhusas.

026/08 Sámedikki raporta ILO:i áigodagas gitta 2008 miessemánu rádjai.

Sámediggi deattuha čuovvovačča:

Sámediggi oaidná ahte minerálaláhka lea heittot danne go dat ii leat árvvoštallojuvvon álbmotrievtti ektui. Dán geažil oaivvilda Sámediggi ahte láhkaevttohus rihkku stáhta geatnegasvuođaid ILO-konvenšuvnna nr. 169 ektui, go lágas ii doarvái vuhtii váldojuvvo sámi báikegottiid árbevirolaš geavaheapmi ja báikkálaš doaimmat.

2.9.5 Sámedikki riikkaidgaskasaš bargu

Sámedikki searvan riikkaidgaskasaš bargui go guoská álgoálbmogiidda sierra oktavuođain nugo ON, EU, árktalaš ráđi ja Baretnsovttasbarggu ektui, vuoruhuvvojit čavgadit vátna resurssaid geažil. Seammás bohtet iešguđetge dáfus dađistaga vuordámušat, maiddái stáhta beales, Sámedikki searvama ja barggu hárrái riikkaidgaskasaš arenain.

Sámediggi lea 2008:s ožžon 650 000 ru Olgoriikadepartemeanttas prošeaktadoarjjan Sámedikki riikkaidgaskasaš bargui. Ohccojuvvon lei 3 miljon ruvnno. Sámediggi ferte jahkásaččat ohcat ruđaid Olgoriikadepartemeanttas iežas riikkaidgaskasaš barggu várás. Dán geažil lea váttis plánet ja dat ii leat dohkálaš ruhtajuohkinortnet. Sámediggi lea ollu jagiid geahččalan oažžut jahkásaš juolludusa stáhtabušeahta poasttas 50, seamma vuogi mielde go eará departemeanttat lávejit juolludit.