3.9 Sámegielat
3.9.1 Doaibmaplána sámegielaid várás
Sámegielaid doaibmaplána
almmuhuvvui miessemánu 29.
b. 2009. Doaibmaplána galgá doaibmat
vihtta jagi.
Bajimus ulbmil doaibmaplánain
lea láhčit
dorvvolaš boahtteáiggi sámegielaide
Norggas. Dehálaš ulbmil
lea oaččohit
eanebuid geavahit sámegiela.
Golbma sámegiela davvisámegiella,
julevsámegiella ja oarjelsámegiella
galget oažžut seamma
buriid ovdánanvejolašvuođaid.
Julevsámegiella ja oarjelsámegiella
leat unnitlohkogielat vel sámi
oktavuođas ge. Danne doaibmaplánas
lea erenoamáš fokus julevsámegillii
ja oarjelsámegillii, ja
dat boahtá maiddái
oidnosii plána čađaheamis.
Doaibmaplána čuovvoleapmin
leat máŋga
departemeantta juolludusreivviineaset stáhtalaš etáhtaide
deattuhan etáhta ovddasvástádusa
nannet sámi giella- ja kulturmáhtu
iežaset doaimmas, ja lasihit
diehtojuohkima sámegillii
sápmelaš geavaheaddjiide.
Ođasmahttin-, hálddahus-
ja girkodepartemeanta oktiiheivehallá doaibmaplána čuovvoleami,
ja galgá ráhkadit
jahkásaš stáhtusraporttaid
ovttasráđiid áššáiguoskevaš departemeanttaiguin
ja gulahaladettiinis Sámedikkiin.
Vuosttaš stáhtusraporta
galgá lea válmmaš jagi
2010 čavčča
mielde.
3.9.2 Sámelága giellanjuolggadusat
Sámelága
giellanjuolggadusaid hálddašanguovlu
viiddiduvvui jagi 2009 Loabága
suohkaniin. Eanet suohkanat árvvoštallet
galget go geahččalit
beassat hálddašanguvlui. Ráđđehus
oaivvilda ahte lea dehálaš ásahit
guovttegielat servodagaid dohko gosa lea vejolaš dan
dahkat, ja dat lea mielas viiddidit hálddašanguovllu ain
eambbo.
Sámelága
giellanjuolggadusat árvvoštallojuvvojedje
jagi 2007. Sámi instituhtta čađahii árvvoštallama
Kultur- ja girkodepartemeantta ovddas. Árvvoštallanraporta čájeha
ahte almmolaš orgánat
maidda sámelága
giellanjuolggadusat gusket, eai ollásit
ollašuhte lága gáibádusaid.
Váldosivvan orru dat leamen
ahte almmolaš etáhtain váilot
bargit geain lea sámegielmáhttu.
Daid čuolbmačilgehusaid vuođul
mat bohtet ovdan sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallamis
ja dannego sámelága
giellanjuolggadusaid hálddašanguovlu
dál lea viiddiduvvon nu
ahte dat siskkilda sihke davvisámegiela,
julevsámegiela ja oarjelsámegiela,
de lea Ođasmahttin-, hálddahus-
ja girkodepartemeanta ovttasráđiid
guovdilis departemeanttaiguin ja Sámedikkiin geahčadišgoahtán sámelága
giellanjuolggadusaid. Gažaldat
das gokčet go sámelága
giellanjuolggadusat doarvái
bures Norgga riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid
gáibádusaid
giela ektui, galgá árvvoštallojuvvot dán
oktavuođas. Sámelága
giellanjuolggadusaid vejolaš nuppástuhttin galgá árvvoštallojuvvot.
Čujuhuvvo Sámedikki
jahkedieđáhusa čuoggái
2.5.3.1. Ođasmahttin-, hálddahus-
ja girkodepartemeanta oaidná dárbbu
nanosmahttit sámegielaid
geavaheami girkus. Gažaldat galgá go
sámegielgeavaheapmi ipmilbálvalusas
muddejuvvot gohččosiin
sámelágas, galgá árvvoštallojuvvot
go sámelága
ođđasis árvvoštallet.
3.9.3 Máŋggagielat guovddáš Stuorravutnii (Omasvutnii)
Máŋga
báikegotti Romssas ja Finnmárkkus
leat árbevirolaččat
leamaš golmmagielat servodagat – dárogielagat,
sámegielagat ja kvenagielagat.
Ollu sogain leat sihke dáža,
kvenalaš ja sápmelaš duogáš.
Stuorravuona suohkan lea bargamin prošeavttain
Mangfold styrker (Šláddjiivuohta
nanne) ovddidan dihtii suohkana golmmagielat suohkanin. Okta
doaibmabijuin lea golmmagielat giellaguovddáš dárogiela,
sámegiela ja kvenagiela/suomagiela
várás.
Giellaguovddáš rahppojuvvui
guovvamánu 15. b. 2010.
Ođasmahttin-, hálddahus-
ja girkodepartemeanta lea ovttas Stuorravuona suohkaniin, Romssa
fylkkasuohkaniin ja Sámedikkiin
ruhtadan dán guovddáža.
3.9.4 Heahtedieđihanbálvalus
ja sámegiella
Čujuhuvvo Sámedikki
jahkedieđáhusa
kapihttalii 2.9.11.
Justiisadepartemeanta lea go das lea ovddasvástádus
oktiiheivehit heahteetáhtaid
politiija, dollačáskadeaddjiid
ja dearvvašvuođa
doaimmaid, jođihan barggu
mii galggai čielggadit oktasaš heahtenummira
ja oktasaš heahteguovddážiid
dan golmma heahteetáhtii. Čielggadeapmi
almmuhuvvui geassemánu 15.
b. 2009 ja rávve ahte buot
heahtedieđáhusat
mannet čieža
dahje gávcci oktasaš heahteguovddážii,
eai ge nu go odne 69 guovddážii.
Go leat mearkkašahtti unnit
guovddážat
mat maiddái leat oktasaččat
golmma heahteetáhtii, čielggadeamis árvvoštallojuvvo
ahte dalle lea eanet čađahahtti
gávdnat sámegielat
bargiid. Čielggadeapmi lea leamaš viiddis
gulaskuddamis.
Sámediggi dáhtui
giđđat 2009
Justiisadepartemeanttain ráđđádallamiid
sámegiela fuolaheami birra
heahtedieđihanbálvalusas.
Vuosttaš ráđđádallančoahkkin
dollojuvvui borgemánu 25. b.
2009, mas Bargo- ja searvadahttindepartemeanta ja Dearvvašvuođa-
ja fuolahusdepartemeanta ge oassálaste.
Guokte ášši
váldojuvvojedje ovdan:
Sámiid
vejolašvuođat oažžut
bálvalusaid sámegillii dálá heahtedieđihanbálvalusain
Mo lea vejolaš láhčit dilálašvuođaid
nu ahte sámi giella ja kultuvra
vuhtii váldojuvvojit jus heahtedieđihanbálvalus nuppástahttojuvvo
ovdalis namahuvvon čielggadeami
mielde
Servodatsihkkarvuođa
ja válmmu direktoráhta
lea dan maŋŋá bearráigeahččan
mo heahtedieđáhusat
sámegillii vástiduvvojit
ja gieđahallojuvvojit 110-guovddážis
Hámmarfeasttas ja dain Finnmárkku
gielddain mat gullet sámegiela
hálddašanguvlui.
Reivves buot gielddaide sámegiela hálddašanguovllus
Finnmárkkus lea čujuhuvvon
boasttuvuohtan ahte gielddat eai nákce
vuostáiváldit
ja gieđahallat heahtedieđáhusaid
sámegillii dohkálaččat.
Gielddat leat ožžon
borgemánu 15. b. áigemearrin
buktit doaibmaplána mii čájeha
mo dat áigot čoavdit ášši.
Eambbo čoahkkimat galget
dollojuvvot Sámedikkiin
ortnega birra.
