Ohcanveahkki

Movt ohcat?

• Čále ovtta dahje máŋga sáni ohcangieddái. Čále sániid nu dárkilit go vejolaš. Deaddil dasto ohcanboalu.
  
  
• Jus čálát máŋga sáni ohcangieddái, galggat čállit sátnegaskkaid. Jus čálát máŋga sáni, de gávdná dušše daid siidduid main leat buot dat sánit maid ohcet.
  
  
• Čále OR máŋgga sániid gaskkas jus háliidat gávdnat daid siidduid main leat juogo okta dahje máŋga ohcansániin.
  Ovdamearka: jus čálát eo OR eeo OR eurohpáráđđi – de gávdnojit dokumeanttat main lea juogo okta dahje máŋga dain sániin maid leat ohcan.
  
  
• Čále -mearkka (minus) ovddabeallai dan sáni maid ohcan galgá hilgut.
  Ovdamearka: bondevik -stoltenberg de gávdná daid dokumeanttaid main gávdná Bondevik birra, ja hilgu daid mas lea Stoltenberg.
  
  
• Čále aisttonmearkkaid " " jus áiggut ohcat máŋga sáni earenoamáš ortnetvuoru mielde.
  Ovdamearka: "stáhtaministara kantuvra".
  
  
• Čále nástemearkka * jus áiggut ohcat sániid main lea rabas geažus. 
  Ovdamearka: dieht*, de gávdná siidduid main sisdoalus gávdná nugomat sániid diehtu, diehtojuohkin ja diehtit.
  

Dárkilis ohcan

Movt ohcanboađus šláddjejuvvo?
Ohcanboađus šláddjejuvvo nu ahte buoremus áššáigullevaš siiddut čájehuvvojit álgogeažis.
Don sáhtát maiddái válljet šláddjet ohcama dáhtona dahje alfabehta mielde.

Movt gáržudan ohcama?
Ohcama sáhtát gáržžidit jus válljet šlájaid olgešbeale fálus.

Movt viiddidan ohcama?
Jus ozat ovtta departemeanta siiddus, de leat dušše dan departemeanta siidduid mat ohcamis gávdnojit. Don sáhtát viiddidit ohcama nu ahte čállosiid ohca ja gávdná olles regjeringen.no siidduin.

Mii lea gávdnamis "Dokumeantavuorkká" vuolde
Jus válljet ohcat olles regjeringen.no neahttabáikkis, de sáhtát dokumeantavuorkkás válljet makkár dokumeanttain galgá ohcat. Dokumeantavuorkkás leat e.e. preassadieđáhusat, ođđasat, sártnit ja artihkkaliat ovddit ráđđehusain  ja dokumeanttat mat leat gustomeahttumat.

Dárkilis ohcan

• Dárkilis ohcan dábálaččat hálddaša aisttonmearkkaid, goallossázu ja nástemearkka.

• Dárkilis ohcan hálddaša logihkalaš operatevrraid AND, OR ja NOT.

• Jus ohcansánit galget gávdnot lahkalaga de atná operatevrra NEAR.

• Ohcamis ohcangittiin de galgá čállit duppalčuoggá (:) gaskal fealtanama ja ohcansáni.

• Dávgeruođut adnojit go ovttastahttá ohcansániid ja bidjá presedeansa operáhtoriid geavaheapmái.

• Jus gustotmeahttumiid atná dárkilis ohcama de ohcan hálddašuvvo dábálaš friddjateakstaohcun. Oza nugomat  “jens AND OR NOT” (aisttonmearkkaid haga) de gávdná dokumeanttaid main sánit jens, and, or ja not čállojuvvojit maŋŋálaga.

• Dárkilis ohcama ovdamearkkat:
  o Jus čálát eo OR ees OR Eurohpáráđđi – de ohcandoaibma gávdná dokumeanttaid main leat juogo okta dahje máŋga ohcansániin.
  o Jus čálát stáhtaministtar (Jagland OR Bondevik OR Stoltenberg) – de ohcandoaibma gávdná dokumeanttaid main máinnašit ovtta dahje eanet stáhtaministariid.
  o Jus čálát jođanistoga NOT gardermo* – de gávdnojit dokumeanttat main sátni jođanistoga adno muhto ii daid main leat dát sátnemolssaeavttut gardermo[en/banen].
  o Jus čálát NEAR (jens stáhtaministtar N=6) – de gávdná dokumeanttaid main sánit jens ja stáhtaministtar gávdnojit ja eanemusat 6 sáni gaskkas (N=6 galgá leat stuora N bustávva!)
  o NEAR (jens stáhtaministtar) – gávdná dokumeanttaid main sánit jens ja stáhtaministtar lea lahkalaga (eanemusat 4 sáni gaskkas).
  o NEAR (stáhtaministtar Hanssen Meltveit N=11) – gávdná dokumeanttaid main buot dát sánit gávdnojit 11 sáni siskkobealde.
  o islánda (gutna OR gavja) title:girdijohtolat – čoahkádus ohcan mii gávdná dokumeanttaid main sátni islánda ja dahje gutna dahje gavja gávdno gokko nu, ja  mas sátni girdijohtolat gávdno bajilčállagis.