Ekologalaš ja ruđalaš guoddinnávccalaš ealáhusat leat buoremus dáhkádus seailluhandihte árvvolaš biras- ja kulturárvvuid mat gávdnojit duottar- ja vuovdeguovlluin. Otne stivrejuvvo stuora oassi sámi fitnodateallimis dilálašvuođain olggobealde sámi servodaga ja dat mielddisbuktá ahte stuora oassi politihkalaš digaštallama sisdoalus lea suddjet sierralágán sámi áššiid.

Ovdánhattináššit
Sámediggi oaivvilda ahte lea dárbbašlaš deattuhit ovdánahttináššiid. Govva sámi fitnodateallimis ferte šaddat eanet offensiivvalaš ja váikkuhuvvot ovdánahttinfámus ja čeavláivuođas. Ealáhuspolitihkka otna Sámis lea boađus vuoruhemiin ja doaibmabidjosiin mat leat mearriduvvon stáhtas, leanastivrrain ja gielddain. Sámi váikkuhanvejolašvuohta lea unni.

Bistevaš ovdáneapmi
Visot ealáhusovdáneapmi galgá vuolgit árbevirolaš sámi máhtus ja bistevaš ovdáneamis. Bistevaš ovdáneapmi fátmmasta ekologalaš guhkilmasvuođa, luondduriggodagaid seastima, biras- ja kulturárvvuid seailluheami muhto maiddái ruđalaš, sosiálalaš ja dásseárvosaš bistevašvuođa.

Guovlluguovdasaš politihkka
Ovttalaš strategiija váilo go galgá oktanahttit sámi fitnodateallima ruoŧa guovlluguovdasaš politihkain. Dat mearkkaša ahte sámi ealáhusat dávjá healbaduvvojit dehe leat mielde dušše hárvenaččat danin go ealáhusat leat nu unnit. Go sámi dimenšuvdna fuomášahttojuvvo, de dat dávjá lea soameslágán nanusteapmi guovlluguovdasaš geasuhannávccas turismaealáhusas. Otne lea ovddasvástádus guovlluguovdasaš ovdáneamis leanastivrrain ja dain lea maiddái eanemus návccat dán bargui.

Sámedikki rolla
Sámediggi ferte oažžut čielgasit ja eanet lunddolaš rolla ruoŧa guovlluguovdasaš politihkas. Ovdánahttin sámi fitnodateallináššiin mielddisbuktá ahte sámi servodat ja sámi álbmoga vejolašvuohta eallit, orrut ja doaibmat Sámis nanustuvvá. Sámediggi ja guovlluguovdasaš eiseválddit dárbbašit ovddidit čielgasit ovttasbarggu gos strategalaš áššit ságastallojuvvojit. 

Árbevirolaš ealáhusat
Árbevieru mielde lea sámi fitnodateallin sisdoallán boazoealáhusa, bivddu, guolásteami ja duoji. Boazoealáhus lea guovddáš kulturfaktor ja stuora oassái vuođđu eará ealáhusaide. Nanu boazoealáhus gos vuoigatvuohta geavahit eatnama ja čázi lea sihkarastojuvvon buorida vejolašvuođa eará ealáhusaide šaddat ja nanustuvvat seammás go ovdáneapmi eará sámi ealáhusain nanustuhttá boazoealáhusa sajádaga.

Ođastuhttin dárbu
Sámediggi oaivvilda ahte ođastus boazoealáhuspolitihkas ja boazoealáhusláhkaásaheamis lea dárbbašlaš. Vásáhus lea ahte boazoealáhus dávjá šaddá iežas bealuštit ja danin lea dehálaš čalmmostahttit boazoealáhusa ja vuosehit positiivvalaš ruđalaš váikkuhusaid ja barggahanváikkuhusaid. Lea maiddái dárbu loktet oidnosii maid boazodoallu mearkkaša eará sámi ealáhusaide. Livččii dárbu ráhkadit ollislaš čovdosiid gos earret boazoealáhus ovdamearkka dihte bivdu, guolástus, biras ja turisma leat mielde.

Ovdánahttinsuorggit
Sámedikki ealáhuspolitihkalaš doaibmaprográmma (geahčá olgešspálttas) čalmmostahttá čuovvovaš ovdánahttinsurggiid:

• Báikkálaš hálddašeapmi
  
• Boazoealáhus
• Viidaset buvttadeapmi
  
• Duodji/dáidda
• Dállodoallu
• Vásáhusturisma
• Eará ealáhusat kultvra- ja bálvalusossodagas
  
• Diehtu- ja dutkanovdáneapmi