Vihahuvvui 1993
1989 buktojuvvui almmolaš guorahallan ovdii namain Sámerättsutredningen. Okta evttohus leai ahte ásahit álbmotválljen orgána Ruoŧas. Dalle leai Suomas juo gávdnon sámi orgána 1973 rájis ja Norga vihahii iežas Sámedikki 1989. Sámediggi vihahuvvui 1993 Gonagasas Carl XVI Gustav.

Ásaheami ágga
Jus sámit galget sáhttit oassálastit politihkalaš eallimis ferte gávdnot orgána mii ovddasta olles sámi álbmoga. Sámit leat viehka unna unnitloguálbmotjoavkkus Ruoŧas ja dat mielddisbuktá ahte sámiin lea váttis olahit ovddosguvlui dábálaš demokráhtalaš searvegottiin mat leat vuođustuvvan eanetlogudemokratiijas. Ovdamearkka dihte ii gávdno sámi ovddastus Ruoŧa riikkabeaivvis.

Parlameanta ja eiseváldi
Sámediggi šattai seaguhus álbmotválljen orgánas ja stáhtalaš hálddahuseiseválddis. Dat mearkkaša ahte gávdno siskkáldas soahpameahttunvuohta gaskal sámiid dáhtu eanet iešmearrideapmái ja stáhta dáhtu kontrolleret ja bidjat rájiid. 

Álbmotválljejuvvon jođiheapmi
Jienastannjuolggus Sámediggái addá válljejeddjiide rievtti nammadit álbmotválljejuvvon jođiheami stáhtalaš hálddahuseiseváldái. Dievasčoahkkin nammada stivrra mii nammada hálddahushoavdda. Sámediggi lea stáhtalaš hálddahuseiseváldi báikegoddedepartmeantta vuolde. Muhto go guoská ulbmilii dáinna eiseválddiin lea Sámediggi ožžon oalle stuora friddjavuođa gávdnat iežas bargovugiid.

Duppál ja ruossalaš rollat
Ii leat ollasit váttisvuođaid haga ahte Sámediggi stáhtalaš eiseváldin galgá duohtandahkat dan politihka ja mearrádusaid maid ráđđehus ja riikkabeaivi leat mearridan seammás go dikki álbmotválljejuvvon lahtut leat válljejuvvon sisa diggái bellodatprográmma ja válgalohpádusaid mielde mat dávjá mannet ruossalaga Ruoŧa sámepolitihkain.

Ii orgána iešstivrejupmái
Ráđđehusa proposišuvnnas Sámedikki birra, 1992, dadjojuvvo čielgasit ahte ”vaikko namahus lea DIGGI dat ii leat sáhka das ahte lea orgána iešstivrejumi várás mii galgá doaibmat riikkabeaivvi dehe gieldastivrra sajis dehe gilvalit dainguin orgánaiguin”. Sámediggeláhka ii atte ge saji earálágán dulkojupmái. Vuosttaš paragráfas čuožžu Sámedikki formálalaš statusa birra: ”Dán lágas leat njuolggadusat sierranas eiseválddi birra – Sámediggi – doaimmain ahte vuosttažettiin bearráigeahččat áššiid mat gusket sámi kultuvrii Ruoŧas”.

Nannosit sajádat gaskariikkalaš rievttis
Sámediggi Ruoŧas ii leat dasto vel orgána iešstivrejupmái muhto dan rájis go Sámediggi ásahuvvui lea eamiálbmogiid dilli nanostuvvan gaskariikkalaš rievttis. ”Dal ii leat šat eahpádus ahte sámiin lea riekti kultuvrralaš iešmearrideapmái ja dát eaktuda muhtin muddui iešstivrejumi”, gávnnahuvvo Sámediggeguorahallama smiehttamušas jagis 2002 (Sámedikki rolla ruoŧa álbmotstivrras).

Sámediggeláhka
Go guoská stáhtalaš eiseválddiide, de lea ráđđehus mii addá direktiivvaid doibmii ja ahte eiseváldi galgá duohtandahkat ráđđehusa politihka. Ráđđehusa direktiivvat gávdnojit sámediggeinstrukšuvnnas. Sámedikki bargodoaimmat leat goitge čállojuvvon lága sisa, sámediggeláhka, iige ráđđehusnjuolggadussii.

Lávki ovddosguvlui
Lávki iešstivrejumi guvlui dallus ráđđehusa miela mielde lea mearrádus dahkat Sámedikki guovddáš hálddahuseiseváldin boazoealáhussii ja 1 beaivvi ođđajagemánus 2007 sirdojuvvojedje muhtin eiseváldedoaimma leanastivrrain ja Eanadoallodoaimmahagas Sámediggái (prop 2005/06:86 Lassánan sámi váikkuhus). Sámedikki politihkkárat oaivvildedje goit ahte mearrádus ii lean doarvái viiddis ja danin čearddalaš vealaheapmi.