Manná maid bures jus du váhnemiin, áhkuin dehe áddjain lea dehe lea leamaš sámegiella ruovttugiellan dehe jus juobbá du váhnemiin lea mielde jienastuslogus. Don fertet leahkit 18 jagi dehe deavdit 18 jagi válgabeaivvis ja leahkit ruoŧa álbmotlahttu. Njuolggadusat jienastanrievtti ja sámi jienastuslogu birra gávdnojit sámediggelágas (1992:1433).

1.kap. Álgo njuolggadusat
1 § Dán lágas leat njuolggadusat sierra eiseválddi birra – Sámediggi – bargogohččosiin ahte geahččat bearrái sámekultuvra áššiid Ruoŧas.
2 § Sápmi dán lágas lea son gii oaivvilda iežas sápmin ja
1. duođasta ahte sus lea dehe lea leamaš sámegiella ruovttugiellan dehe
2. duođasta ahte juobbá su váhnemiin, áhkuin dehe ádjáin lea dehe leamaš sámegiella ruovttugiellan dehe
3. sus geas lea váhnen mii lea dehe lea leamaš mielde Sámedikki jienastuslogus iige leanastivra lea das maŋŋel mearridan iežáládje.

3 kap. Válga Sámediggái
1 § Válga Sámediggái dollojuvvo juohke njealját jagi (válgajagi).Válgabeaivi lea goalmmát bassibeaivi miessemánus.

Válgabiire ja válgalávdegotti doaimmat
2 § Olles riika lea okta válgabiire. Válgalávdegoddi nammada válgadoaimmaheddjiid ja válbme válggaid ja ovddasvástida doaimmaid mat bohtet ovdan dán kapihttalis.

Jienastanriekti j.n.a.
3 § Son gii lea mielde Sámedikki jienastuslogus oažžu jienastit sámediggeválggas. Jienastuslohkui beassá son gii lea sápmi ja ilmmuha iežas válgalávdegoddái ja lea ruoŧa álbmotlahttu ja lea deavdan 18 jagi maŋemusat válgabeaivvi. Jienastuslohkui galget maiddái olgoriikkalaččat beassat mielde geat aviserenregistera (láhka 1995:743) mielde leat leamaš čálihuvvon Ruoŧas 1 b.skábmamánus golbma lagamuš jagiin ovdal válgajagi ja geat ilmmuhit iežaset válgalávdegoddái (láhka 1995:748).

4 § Ilmmuhus válgalávdegoddái ahte beassat mielde sámejienastuslohkui galgá boahtit sisa maŋemusat 20 b.golggotmánus jagi ovdal válgajagi. Son gii lea mielde jienastuslogus galgá sihkastuvvot eret jus son gáibida dan dehe jápmá.

5 § Válgalávdegoddi mearrida jus dat olmmoš gii lea ilmmuhan iežas 4 § mielde galgá beassat mielde jienastuslohkui. Válgalávdegoddi galgá ásahit gaskaboddosaš sámejienastuslogu maŋemusat 15 b.skábmamánus jagi ovdal válgajagi. Son gii lea ilmmuhan iežas jienastuslohkui ja ii leat beassan mielde galgá dakkaviđe oažžut diehtit dan. Sus lea njuolggus váidalit mearrádusa ja váidaleapmi galgá boahtit sisa leanastivrii dan leanas gos Sámediggi lea čálihuvvon (Norrbottena leana) maŋemusat 15 b.juovlamánus jagi ovdal válgajagi. Váidaleapmi mearrádusas geahččaluvvo almmolaš čoahkkimis leanastivrras 15 b.guovvamánus válgajagis dehe jus 15 beaivi lea lávvordat dehe bassi boahttevaš mánnodaga. Ii leat vejolaš váidalit leanastivrra mearrádusa.

6 § Maŋŋel go leanastivra lea mearridan vejolaš váidalemiid galgá válgalávdegoddi maŋemusat 1 b.njukčamánus válgajagis ásahit loahpalaš sámejienastuslogu mii galgá váldit mielde
1.sámiid mat válgalávdegotti dehe leanastivrra mearrádusa geažil leat beassan mielde jienastuslohkui
2. sámiid mat ovdalas rájis lea leamaš mielde jienastuslogus, jus sii ain devdet jienastanrievtti eavttuid 3 § mielde ja jus eai leat gáibadan sihkastuvvot eret jienastuslogus.

7 § Son gii lea mielde sámejienastuslogus galgá válgalávdegottis oažžut jienastangoartta mas lea olgokuvearta, válgakuvearta ja olggolduskuvearta. Jienastangoarttat ja kuvearttat galget sáddejuvvot jienastanvuoigaduvvon olbmuide maŋemusat 30 beaivvi ovdal válgabeaivvi. Jienastanvuoigaduvvon olmmoš gii lea massan jienastangoartta/olgokuveartta dehe ii leat ožžon dan, galgá oažžut duppáljienastangoartta/duppálolgokuveartta go gáibida dan guovddáš válgaeiseválddis, leanastivrras dehe válgalávdegottis. Dakkáraš goarta galgá čielgasit merkejuvvot duppáljienastangoartan.