”Dohkkeheamis iešfápmui”
Ráđđehusa čohkkehuvvon strategiija gohčoduvvu ”dohkkeheamis iešfápmui”. Láhkaráđđegulaskuddan sisdoallá moadde dehálaš evttohusa nannendihte náššuvnnalaš iešfámu ja eavttuid seailluhit ja ođastuhttit giellaset ja kultuvrraset. Integrešuvdna- ja dásseárvoministar Nyamko Sabuni buvttii ovdan láhkaráđđegulaskuddama preassakonferánssas 29 b.ođđajagemánus 2009.

Álbmotrievttálaš geatnegasvuođat
- Dal lea áigi Ruŧŧii váldit ovddasvástádusa duohtandahkat náššuvnnalaš unnitloguid vuoigatvuođaid. Čohkkejuvvon strategiija lea dárbbašlaš go galgá vuhtiiváldit unnitloguid dárbbuid, lasihit dieđu náššuvnnalaš unnitloguid birra ja buoridit čuovvuma Ruoŧa álbmotrievttálaš geatnegasvuođain, lohká Integrešuvdna- ja dásseárvoministar Nyamko Sabuni.

Politihkalaš rievdadeapmi
Sámedikki stivraságadolli Lars Anders Baer lohká láhkaráđđegulaskuddan politihkalaš stuora rievdadussan.
- Eai leat dušše čáppa sánit ja lohpadusat muhto čielga signála ekonomalaš sániiguin ahte áigumušdássi galgá loktejuvvot albmaládje, gávnnaha son duhtivaččat.

• Ođđa láhka unnitloguid ja unnitlogugielaid birra

• Nannejuvvon váikkuhanvejolašvuohta náššuvnnalaš unnitloguide. Ráđđehus evttoha ahte náššuvnnalaš unnitloguid vuoigatvuohta váikkuhussii reglerejuvvo. Lea earenoamážit dehálaš ahte náššuvnnalaš unnitlogut ožžot vejolašvuođa ovttasráđđádallamii báikkálaš dásis.

• Viiddiduvvon hálddahusguovlu suoma- ja sámegielaide: hálddahusguovlluid viiddideapmái juolluduvvo 50 milj. ruvnnu ođastuhttinvejolašvuođain stáhtadoarjagin guoskevaš gielddaide.

• Viiddiduvvon hálddahusguovlu sámegiela várás – hálddahusguovlu sámegiela várás viiddiduvvo 13 ođđa gielddaide namalassii Árvesjávrrie, Berg, Härjedalen, Liksjoe, Maalege, Suarsa, Luspie, Straejmie, Upmejie, Vueltjere, Åre, Älvdalen ja Luvlieluspie. Gielddat mat ovdal juo leat gullon hálddahusguovlui leat Árjepluovve, Jiellevárri, Jåhkåmåhkke ja Giron.

• Buoret bearráigeahču ja stivren unnitlogupolitihkas: Stivren ja čađaheapmi fertejit buoriduvvot sihke náššuvnnalaš ja báikkálaš dásis. Sámediggi oažžu ovddasvástádusa geahččat bearrái unnitlogupolitihka čađaheami.

• Doaibmabijut nannendihte unnitlogugielaid: Ráđđehus bidjá sierra ruđaid ođastuhttindoaimmaide náššuvnnalaš unnitlogugielain.

• Sámi giellaguovddáš: Guokte sámi giellaguovddáža ásahuvvojit orjješsámeguovllus, Luvlieluspies ja Deardnas. Ulbmil lea ahte nannet sámegiela ođastuhttima. Evttohuvvo ahte Sámediggi šaddá váldoovddasvástideaddji dáidda giellaguovddážiidda.

• Integrerejuvvon sámi oahpahus: lasihit integrerejuvvon sámi oahpahusa nannendihte sámegiela seailluheami.

• Čielgasit rolla Sámedikkis: Sámediggi galgá ovddosguvlui mearridit mihttomeriid – ja ii dušše jođihit sámegiela – sámegiella bargui. Dát mearkkaša lasáhus sámediggelágas.

• Doaibmabijut mat galget loktet máhtu: Sámediggi oažžu bargogohččosa čađahit máhttoloktema doaibmabijuid. Sámediggi oažžu maiddái bargogohččosa ráhkadit ja ovddasvástidit ruovttusiiddu guoskevaččat náššuvnnalaš unnitloguid.

• Ovdaskuvladoaibma: Eanet mánát sáhttet oažžut ovdaskuvladoaimma ollasit dehe oasálaččat sáme- ja suomagillii danin go hálddahusguovlu suoma ja sámi várás viiddiduvvo ođđa gielddaide.

• Báikenamat galbbain unnitlogugielain: Geaidnodoaimmahat oažžu bargogohččosin ahte lasihit iežas barggu galbet unnitlogugielalaš báikenamaid. Stáhtalaš ja gielddalaš eiseválddit berrejit doaibmaset vuhtiiváldit unnitlogugielalaš báikenamaid ja čalmmostahttit unnitlogugielaid leahkima galbema ja eará merkema bakte.

Oktavuohta:
Lars Anders Baer, mobil 070- 316 20 56