Ruoŧŧa sáhttá garraseappot bargat sámegiela ovdii
Vuoigatvuohta sámegillii lea nannejuvvon Lágas našuvnnalaš unnitloguid ja unnitlogugielaid birra (2009:724) ja Giellalágas (2009:600). Goitge eai leat mis eavttut olahit buriid bohtosiid, ovddidit ja seailluhit sámi gielaid. Mánát eai oaččo dan oahpahusa man livččii riekti oažžut. Lea duođai heahtedilli!
Nana oahpahusvuohki dego ollislaš giellalávgun váikkuha hui bures giellaoahpaheapmái ja dainna vugiin leat bures lihkostuvvan gádjut iežá áitatvuloš álgoálbmotgielaid máilmmis. Dát buorre oahpahusvuohki ii leat vejolaš Ruoŧas dannego skuvlaláhkanjuolggadus (2011:185 kap 9 §§ 12, 13) gieldá dan geavahit sámegieloahpahusas.
- Olbmot váivahuvvet go oahpahusvuogádat ii ovdán buohtalaga unnitlogupolitihkalaš reforpmain, cealká Josefina Lundgren Skerk, Sámedikki giellalávdegotti ságadoalli. Sámit leat álgoálbmot mas leat sierra gielat maid ferte ovdánahttit sihke ovdaskuvllas ja skuvllas.
Sámi servodagas, erenoamážit sámi váhnemiid bealis lea beroštupmi ja mokta ealáskahttit ja nanusmuhttit sámi gielaid ovdaskuvllas ja skuvllas. Dál leat dušše moadde ovdaskuvlla gos dát dáhpáhuvvá. Sámi mánáid ja ohppiid oahpahus rievddada gielddas gildii sihke kvalitehta, áiggi ja sisdoalu dáfus. Dát sakka ráddje vejolašvuođa olahit unnitlogureforpma ulbmila ealáskahttit sámegiela. Giella lea nu mávssolaš jus galgá ipmirdit iežas kultuvrra ja duogáža, ja jus galgá nahkat nannet iežas identitehta ja gullevašvuođa.
- Sámegielat ovdaskuvla gos leat sámegielat pedagogat lea áibbas mearrideaddjin sámegiela ovddideamis ja seailluheamis, čilge Ingegerd Vannar, Sámi giellaguovddáža bargojođiheaddji.
Sámediggi galgá Sámediggelága (1992:1433) jelgii jođihit sámi giellabarggu. Sámi gielaid ja sámi oahpahusa ovdánahttin lea áibbas vuđolaš dán barggus.
Sámi oahpahusvejolašvuođat berrejit loktejuvvot juohke dásis. Sámiid bealis leat čielga gáibádusat:
- Lea dárbbašlaš nannet máŋggagielalaš oahpahusvugiid nu ahte dat šaddet lobálažžan Ruoŧas. Láhkasániid dulkojupmi ferte čielggaduvvot, ja láhkasániid mat gusket sámi ovdaskuvlii hálddašangielddain berre čavget, deattuha Josefina Skerk.
Unesco raporttas mii bođii 2003:s “Language Vitality and Endangerment” čilgejuvvo ahte olbmot masset vástádusaid vuđolaš jearaldagaide juohke háve go muhtun giella jápmá. Sámediggi sávvá ahte Unesco jurdagat ja oainnut bovttáše eiseválddiid beroštumi váldit stuorát ovddasvástádusa sámi giellaealáskahttimis Ruoŧas. Danne lágida Sámediggi, giellalávdegotti ja Sámi giellaguovddáža bakte, seminára riikkabeaiveáirasiidda geassemánu 18 b.
Eanet dieđuid addá:
Ingegerd Vannar
Sámi Giellaguovddáža bargojođiheaddji
070 – 298 16 61
ingegerd.vannar@sametinget.se
Josefina Lundgren Skerk
Sámedikki giellalávdegotti ságadoalli
070 – 582 21 21
