Mearraresursaláhka
Láhka luđolaš mearraresurssaid hálddašeami birra (mearraresursaláhka) bođii fápmui ođđajagimánu 1.b.2009is ja gokčá ovddeš mearrabivdolága. Lága ulbmil lea sihkkarastet ceavzilis ja servodatekonomalaš gánnihahtti hálddašeami luđolaš mearraresurssain ja daidda gulli genehtalaš ávdnasiin. Láhka galgá maid váikkuhit dasa ahte bargosajit ja ássan riddoservodagain sihkkarastojuvvojit, geahčá § 1. Ulbmilparagráfa sisttisdoallá hálddašanprinsihpa mii ee. mearkkaša láhkavuođuštuvvon geatnegasvuođa árvvoštallat dárbbašlaš hálddahuslaš doaibmabijuid sihkkarastin dihte ceavzilis hálddašeami luđolaš mearraresurssain.
Láhka gusto buot luđolaš mearraresurssaide mat leat min fávllis/ábis/mearas, stuorámusain gitta unnimus ealli organismmaide. Láhka ii gusto dušše bivdo- ja guolásteapmái muhto buotlágan resurssa ávkkástallamii. Lága bokte leage čielga vuođđu reguleret buot doaimmaid go lea sáhka resursa ávkkástallamis, ee. genehtalaš ávdnasiid ávkkástallama, geahča § 3.
Luđolaš mearraresurssat leat Norgga oktasašopmodat, § 2. Stáhtas ii leat man ge láhkai juridihkalaš oamastanvuoigatvuohta resurssaide, muhto lea čielga ovddasvástádus ja riekti hálddašit resurssaid buoremus lági mielde searvevuođa várás.
Ovddeš mearrabivdoláhka regulerii árbevirolaš guollebivddu, muhto mearraresursaláhka gusto buot luđolaš mearraresurssaid. Láhka gusto buotlágan ávkkástallama ja eará geavaheami oktavuođas (nu mo sirdimii nuppi fatnasis nuppi fatnasii, vuovdimii, gáddáibuktimii, vuostáiváldimii, fievrrideapmái, vurkemii, buvttadeapmái ja gávppašeapmái dainna).
Álbmotriekti
Mearraresursalága konsultašuvdnaproseassas háliidii Sámediggi sierra láhkamearrádusain nannet sámi bivdo- ja guolástanvuoigatvuođaid ja vuoigatvuođa oassálastit mearraresurssaid hálddašeamis. Bealit eai boahtán ovttaoaivilvuhtii áššis ja láhka ovddiduvvui ja dohkkehuvvui dákkár mearrádusa haga.
Go láhka ii čalmmustahtte sámi vuoigatvuođaid sierra mearrádusain, de ferte lága dulkot dainna duogážiin ahte stáhtas leat álbmotrievttalaš geatnegasvuođat. Mearraresursalága § 6 lea hui jorbasit čállon, muhto fátmmasta maid álbmotrievtti lágaid mat gusket álgoálbmogiidda ja unnitloguálbmogiidda.
Nugo diehtit de lea ONa konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra (SP-konvenšuvdna) olmmošvuoigatvuođalága § 2 bokte dahkkon norgga láhkan ja gusto ovdalii eará našunála lágaid, čuj. olmmošvv.lága § 3. Dát mearkkaša ahte jus mearraresursaláhka šaddá vuostálaga SP-konvenšuvnna mearrádusaiguin, de sáhttá mearraresursaláhka biddjot siidui. SP artihkkal 27 ja ILO-konvenšuvdna 169 leat dat deháleamos álbmotrievttalaš konvenšuvnnat mat suddjejit sámi kultuvrra ja ealáhusaid. Stáhta lea geatnegahtton maid ressursahálddašeami bokte seailluhit sámi kultuvrra luondduvuođu, čuj. ILO-169 art.15 nr. 1.
Mearrasápmelaččaid vuoigatvuođat
Mearraresursaid hálddašeamis galgá deattuhit ahte doaibmabijut sihkkarastet sámi kultuvrra materiála vuođu, čuj. Mearraresurslága § 7 nubbe ceahkki, bustávva g. Dákkár mearrádus ii leat ovdal leamaš norgga guolástanlágain. Mearrádus guoská eahpitkeahttá mearrasámiide. Dát čuovvu ee. lága doaibmaguovllus (luđolaš mearraresursat) ja das go sámiid gaskkas leat mearrasámit geat árbevirolaččat leat bivdán meara. Doaibmabijut mat sáhttet sihkkarastet mearrasámiid kulturvuođu sáhttet omd. leat doarvái bivdoearit mearrasámiide, nannet rekrutterema jnav.
Sihkkarastet sámi kultuvrra materiála vuođu lea okta máŋgga eará áššiin mat galget deattuhuvvot hálddahuslaš doaibmabijuin, čuj. § 7 nubbe ceahkki, bustávva a-g. Lágas ii daddjo ahte sámi kultuvrra materiála vuođđu galgá deattuhuvvot eambbo go eará áššit mat leat namuhuvvon mearrádusas. Beroškeahttá mearraresursalága mearrádusain de lea sámi kultuvrra materiála vuođđu suodjaluvvon SP artihkkal 27 bokte, mii lea dahkkon norgga láhkan ja manná ovdalii eará našunála lágaid. Dasa lassin lea sámi kultuvrras našunála láhkasuodjalus Vuođđolága § 108 bokte.
Mearraresursalága rihkkun
Láhkii leat ásahuvvon hálddahuslaš ráŋggáštanmearrádusat. Dát leat ee. hálddahuslaš ruovttoluottageassin (§54), bággosáhkku (§58) ja rihkkusdivat (§59). Láhka gullá ealáhus- ja guolástusdepartemeanta vuollai. Áššemeannudanváldi mearraresursalága vuođul lea sirdon ealáhus- ja guolástusdepartemeanttas guolástusdirektoráhtii ja dan guovllukantuvrraide. Guolástusdirektoráhta mearrádusaid sáhttá váidit ealáhus- ja guolástusdepartementii. Direktoráhta guovllukantuvrra mearrádusaid fas váidá guolástusdirektoráhtii.
Váidit mearrádusaid dahkkon lága vuođul
Hálddahuslága váiddamearrádusat bohtet atnui eaŋkilmearrádusaide dahkkon mearraresursalága vuođul. Čuj. hálddahuslága §§ 28-36. Váidda ovddiduvvo lagamus bajit orgánii, áigemeari siskkobealde, čuj.hálddahuslága §§ 28 nubbi ceahkki ja 29. Hálddahuslaš ráŋggáštusat leat definerejuvvon eaŋkilmearrádussan ja hálddahuslága váiddamearrádusat gustojit maid dákkár áššiide.
