Geavahit sámegiela dikkis (samelovens § 3-4)

Duopmostuoluin main lea  sámi suohkan doaibmaguovllus, lea olbmuin geat bohtet diggečoahkkimiidda riekti geavahit sámegiela sihke njálmmálaččat ja čálalaččat. 

- dus lea riekti addit sisa proseassačállosiid oktan mildosiiguin, čálalaš duođaštusaid sámegillii ja jus muđui válddát čálalaččat oktavuođa dikkiin, de oaččut dahkat dan sámegillii. Duopmostuolus lea ovddasvástádus jorgalahttit dáid dárogillii jus lea dárbu.

- jus dus lea lágastasllan-mearrádusaid mielde riekti váldit oktavuođa dikkiin njálmmálaččat ovdalii go čálalaččat, de sáhtát don sámegillii hupmat. Jus duopmostuollu lea geatnegahtton dán ságastallama čállit báhpirii, de sáhtát don gáibidit ahte dat galgá čállot sámegillii iige dárogillii.

- dus lea riekti sámástit diggečoahkkimiin. Jus lea oktage gii ii máhte sámegiela, de ferte duopmostuollu ordnet dulkka. 

- don sáhtát maid gáibidit ahte šiehtadallangiella galgá leat sámegiellii. Jus lea oktage gii ii máhte sámegiela, de ferte duopmostuollu ordnet dulkka. 

- jus šiehtadallangiella lea sámegiella, sáhttá rievtti jođiheaddji maid mearridit ahte diggegirji maid galgá čállojuvvot sámegillii. Duopmostuollu ordne dárogiel jorgalusa. 

Dupmostuolut mat galget čuovvut sámelága giellanjuolggadusaid:

Diggegottit: 

Sis Finnmárkku diggegoddi (Guovdageaidnu, Kárášjohka, Deatnu, Unjárga, Porsáŋgu)

Davvi-Tromssa diggegoddi (Gáivuotna)

Ofotuohta diggegoddi (Loabat, Divtasvuotna)

Inntrøndelag diggegoddi (Snåsa)

Namdal diggegoddi (Røyrvik)

Eananjuohkinduopmostuollu

Finnmárkku eananjuohkinduopmostuollu (Guovdageaidnu, Kárášjohka, Deatnu, Unjárga, Porsáŋgu)

Davvi-Tromssa eananjuohkinduopmostuollu (Gáivuotna)

Ofuohta ja Lulli-Tromssa eananjuohkinduopmostuollu (Loabat,)

Salten eananjuohkinduopmostuollu (Divtasvuotna)

Davvi-Trøndelaga eananjuohkinduopmostuollu (Snåsa, Røyrvik)

Hålogaland eananjuohkin-bajitduopmostuollu (Guovdageaidnu, Kárášjohka, Deatnu, Unjárga, Porsáŋgu, Gáivuotna, Loabat, Divtasvuotna)

Frostating eananjuohkin-bajitduopmostuollu (Snåsa, Røyrvik)

Finnmárkku meahcceduopmostuollu

Lágamánneriekti

Hålogaland lágamánneriekti (Guovdageaidnu, Kárášjohka, Deatnu, Unjárga, Porsáŋgu, Gáivuotna, Loabat, Divtasvuotna)

Frostating lágamánneriekti (Snåsa, Røyrvik)

Jus don it beasa geavahit sámegiela nugo don háliidat, de sáhtát dan váidit. Duopmostuoluin lea Duopmostuollohálddahus mii lea váiddaorgána. 

Norgga duopmostuoluin lea maid duopmáriid bearráigeahččanlávdegoddi masa sáhttá váidit jus oaivvilda ahte duopmár ii leat riekta meannudan. Duopmostuollohálddahus lea lávdegotti čállingoddi. Eambbo dieđuid duopmáriid bearráigeahččanlávdegotti birra gávnnat dáppe.

Movt váiddát: 

- čále reivve mas oanehaččat čilget ášši ja mii du mielas lea boastut.

- čále makkár duopmostuolu váiddát.

- bija mielddusin báhpiriid mat du mielas gullet áššái.

Sis-Finnmárkku diggegoddi

Indre-Finnmark tingrett

2001 ásahuvvui Sis-Finnmárkku diggegoddi. Okta ásaheami ulbmilin lea lasihit riektevuogádaga gelbbolašvuođa sámi vieruid ja riekteipmárdusaid birra, ja ovddidit sámi riektegiela. Norgga eiseválddit leat maid dadjan ahte dán diggegotti ásaheapmi lea oassin Europaráđi unnitlogugielašiehtadusa čuovvoleapmi. (Gáldu: St.meld. nr. 11 (2004-2005) Sametingets virksomhet i 2003). Sis-Finnmárkku vuosttaš sundi lea Finn Arne Selfors. Sis-Finnmárkku diggegottis lea leamaš tearbmaprošeakta, mas leat ráhkadan sámi tearpmaid ráŋggáštusproseassalága, ráŋggáštanlága ja riidolága mielde. Tearbmalistu gávdno Deanu giellagátti ruovttusiidduin.

Molssaeavttut ráŋggáštusáššemeannudeamis

Sis-Finnmárkkus diggegottis lea leamaš prošeakta mas leat geahčadan molssaeavttuid ráŋggáštusáššemeannudeamis. Sámi servodagat leat dávjá smávva servodagažat gos dubmejuvvon olmmoš ja vearredagu gillájeaddji dovddádeaba ja ferteba oaidnalit maiddái maŋŋel diggeáššiid. Dákkár dilalašvuođain lea erenoámaš stuora dárbu soabadanproseassaide. Sis Finnmárkku diggegoddi lea erenomážit geahčadan movt eará álgoálbmogat barget soabademiiguin, eaŋgalasgillii dán gohčodit "restorative justice" (Gáldu: St.meld. nr 15 (2008) Barn og straff).

Mediaáššit molssaevttuid birra ráŋggáštusáššemeannudemiin; NRK Sápmi, Rett på sak (Aktualitetsmagasin for domstolene) 

Duopmostuoluid sámi forum

Duopmpstuollohálddahus lea 2015 ásahan Duopmostuoluid sámi foruma (Forum for den samiske dimensjonen i rettsvesenet). Dát forum galgá leat sámegiela hálddašangvuollu duopmostuoluid ovttasbargoforum. Forumas galget leat okta duopmár Alimusrievttis, okta duopmár juohke duopmostuolus; sihke dábálaš duopmostuoluin ja eananmolsunduopmostuoluin. Sámediggi, Riikkaadvokáhtta, Advokáhttasearvi ja Kriminálafuolahus sáhttet maid seravat forumii.

Duopmostuoluid sámi forum galgá leat ovttasbargoorgána gos ovddida diehtojuohkima ja gelbbolašvuođa juogadeami duopmostuoluid sámi áššiid meannudeami birra. Forum galgá maid sáhttit evttohit doaimmaid mat buoridit duopmostuoluid doaimma. Sii galget jahkásaččat čállit raportta iežaset barggu birra Duopmostuoluhálddahussii.

Sis-Finnmárkku sundi galgá jođihit duopmostuoluid sámi foruma.  

Eurohpalaš olmmošvuoigatvuođakonvenšuvnna art. 5 ja 6 nanne ahte buohkain lea riekti oažžut vuoiggalaš riektemeannudeami. Dat mearkkaša earret eará ahte juohkehaš gii váldo gitta dahje áššáskuhtto rihkkudagu ovddas, ovttatmano, ja dakkár gillii maid son ipmirda, galgá oažžut dieđu manne lea váldon gitta ja manne lea áššáskuhtton (Art. 5,2 ja art. 6, 3-a). Jus  dutkkadettiin ja dikkis dárbbašuvvo dulka, de ii galgga áššáskuhtton olmmoš dan dárbbašit gokčat dulkagoluid, dan  galget eiseválddit gokčat (Art. 6, 3-e).