Giellavuoigatvuođat Norgga girkus
Olbmuin geat ásset sámegiela hálddašanguovllus, lea riekti oažžut bálvalusaid Norgga girkus sámegillii.
Riekti oažžut bálvalusaid sámegillii
Searvegottekantuvrrain lea geatnegasvuohta almmuhusaid almmuhit sámegillii (sámelága § 3-2), ja vástidit sámegillii go muhtin váldá oktavuođa sámegillii (sámelága § 3-3).
Juohke suohkanis lea girkolaš oktasašráđđi mii galgá jođihit girku hálddahusbargguid. Dain suohkaniin mat leat sámegiela hálddašanguovllus, leat girkolaš oktasašráđi geatnegahtton čuovvut sámelága giellanjuolggadusaid go čađahit iežaset bargguid girkolága §§ 14 ja 15 mielde.
Sámegiela hálddašanguovllu suohkaniin lea ássiin riekti oažžut ovttaskas girkolaš bálvalusaid sámegillii (sámelága § 3-6). Dat mearkkaša ahte ii sáhte gáibidit ahte olles ipmilbálvalus galgá leat sámegillii, muhto don sáhtát gáibidit ovttaskas bálvalusaid nugo gásta, vihaheapmi, rihpaid jna. sámegillii. Orru goitge leame nu ahte ollu girkut fállet sámegillii ipmilbálvalusaid, vaikko eai leat lága bokte geatnegahtton dan dahkat.
Girkočoahkkin lea mearridan ahte sii bohtet čuovvut sámelága giellanjuolggadusaid maiddái maŋŋel go stáda ja girku oktavuohta rievdá, muhto lea čujuhan ahte dán ferte lagabui čielggadit. Sii leat maid čujuhan ahte lea dárbu geahčadit makkár vuoigatvuohta sámegielagiin galgá leat oažžut maiddái ipmilbálvalusaid sámegillii.
Norgga girku bargu sámegielain ja sámi kultuvrrain
Girkolága § 24 mielde lea Girkočoahkkimis ovddasvástádus suodjalit ja ovddidit sámi girkoeallima. Čuovvolandihte dán ovddasvástádusa, de lea Girkočoahkkin ásahan Sámi girkoráđi.
Sámi girkoráđđi
Girkočoahkkin ásahii Sámi girkoráđi 1992:s. Sámi girkoráđđi galgá ovddidit, suodjalit ja oktiiheivehit sámi girkoeallima Norgga girkus, ja galgá maid čuovvolit Norgga girku barggu álgoálbmotgažaldagaid birra.
Njuolggadusat Sámi girkoráđi válggaid birra gávdnojit Bismagotteráđi ja Girkočoahkkima válggaid njuolggadusain (dárogiel siidu)
Sámi ovddasteapmi bismagotteráđis ja Girkočoahkkimis
Davvi-Hålogalándda bismagodderáđđái váljjejuvvo okta davvisámegiel lahttu, Lulli-Hålogalándda bismagotteráđđái válljejuvvo okta julevsámegiel lahttu ja Nidaros bismagotteráđđái válljejuvvo lullisámegiel lahttu. Sii leat maid Girkočoahkkima lahtut.
Lullisámi searvegoddi / Saemien Åålmege
Cuoŋumánus 2015:s mearridii Girkočoahkkin ásahit sámi searvegotti lullisámis fásta ortnegiin. Dát searvegoddi lei leamaš geahččalanortnegiin 2009 rájes. Ulbmil dáinna searvegottiin lea ahte lullisámiin galgá leat oktasaš searvegoddi mii ovddida lullisámi girkoeallima.
Eambbo dieđuid Lullisámi searvegotti birra gávnnat dáppe.
Láhkaásahus lullisámi searvegotteortnega birra (dárogiel siidu)
