Foto: Scanpix Scanpix
Mánáidsuodjalus
Vuolggasadjin mánáidsuodjalusbálvalussii lea ahte sámi mánáin lea riekti bisuhit ja ovddidit iežaset sámegiela ja kultuvrra. Dát riekti lea nannejuvvon Mánáidkonvenšuvnna 30. artihkkalis:
“Dain riikkain gos leat etnihkalaš, oskkoldatlaš dahje gielalaš unnitlogujoavkkut dahje álgoálbmogat, dákkár unnitlogujoavkku dahje álgoálbmoga mánás ii oaččo biehttalit vuoigatvuođa návddašit ovttas joavkku eará lahtuiguin iežas kultuvrra, dovddastit ja ollašuhttit iežas oskkoldaga dahje geavahit iežas giela.”
Sámegiela geavaheapmi mánáidsuodjalusbálvalusas
Mánáidsuodjalusláhkaaddimis leat vuoigatvuođat mearriduvvon dan mielde ásat go don sámegiela hálddašanguovllus vai sámegiela hálddašanguovllu olggobealde.
Sámelága giellanjuolggadusain daddjo ahte mánáin ja váhnemiin geat ásset sámegiela hálddašanguovllus lea riekti geavahit sámegiela go deaivvadit mánáidsuodjalusbálvalusain. sis lea maid riekti oažžut buot dieđuid, skoviid, njuolggadusaid jna. sámegillii (Sámelága §§3-2, 3-3). Olggobealde sámegiela hálddašanguovllu ii leat riekti sámegiela geavahit seamma nannosit čállojuvvon lágaide.
Beroškeahttá dás, de lea sámi mánáin riekti bisuhit ja ovdánahttit iežaset sámegiela ja kultuvrra. Dat mearkkaša ahte go sámi mánát ožžot bálvalusaid mánáidsuodjalusas, de lea sis riekti geavahit sámegiela. Jus sámi mánát váldojit eret ruovttus ja sirdojuvvojit biebmoruktui dahje mánáidsuodjalusásahussii, de lea sámi mánáin riekti geavahit sámegiela ja návddašit sin iežaset kultuvrra. dát riekti boahtá Mánáidkonvenšuvnna 30. artihkkalis. (konvenšuvdnačálus lea dárogillii)
Ráđđehusa sámegiel siidduin Mánáidkonvenšuvnna birra
Jus mánná ferte fárret biebmoruktui, lea sámi mánáin vuoigatvuohta beassat biebmoruktui gos sáhttet hupmat sámegiela ja ovdánahttit iežaset giela ja kultuvrra. Biebmoruovttuid láhkaásahusas čuožžu ahte go ovttaskas mánnái vállje biebmoruovttu, de galgá vuhtii váldit máná enalaš, oskkolaš, kultuvrralaš ja gielalaš duogáža (Biebmoruovttuid láhkaásahusa 4. §).
Lágat ja láhkaásahusat: (siiddut leat dušše dárogillii)
Láhkaásahus mánáidsuodjalusásahusaid bearráigeahču birra
Láhkaásahus biebmoruovttuid birra
Biebmoruovttuid njuolggadusaid
Mánáid-, nuoraid ja bearašdirektoráhta ruovttusiidduin sáhtát lohkat eambbo mánáidsuodjalusa birra ja makkár vuoigatvuođat dus leat go galggat oažžut bálvalusaid mánáidsuodjalusas.
Ráđđehusa ruovttusiidduin sáhtát maid lohkat eambbo mánáidsuodjalusa áššemeannudeami birra.
Mánáidsuodjalusa bearráigeahčču
Go mánáidsuodjalus váldá máná eret ruovttus, de lea mánáidsuodjalusas geatnegasvuohta bearráigeahččat máná dili juogo biebmoruovttus dahje mánáidsuodjalusásahusas (Mánáidsuodjaluslága § 2-3).
Jus mánná sirdojuvvo mánáidsuodjalusásahussii, de lea Láhkaásahus mánáidsuodjalusásahusaid bearráigeahču birra mii mearrida movt bearráigeahčču galgá dáhpáhuvvat. Láhkaásahusa 7. § nanne ahte bearráigeahččit galget gozihit ahte sámi mánáid erenoamáš riekti bisuhit iežaset giela ja kultuvrra čuvvojuvvo dohkálaččat. Láhkaásahusa 8. § nanne ges ahte bearráigeahččit galget bargat dan ala ahte sis lea doarvái gelbbolašvuohta sámegielas dahje sámi kultuvrras go bearráigehččet sámi mánáid dili.
Jus mánná lea sirdojuvvon biebmoruktui, de lea Láhkaásahus biebmoruovttu birra mii mearrida movt bearráigeahčču galgá leat. (Láhkaásahusa §§ 7, 8 ja 9). Láhkaásahusa biebmoruovttuid birra 8 § nanne suohkaniid geatnegasvuođa bearráigeahččat mánáid dili mat leat biebmoruktui biddjon. Dán paragráfas deattuhuvvo ahte bearráigeahčču galgá bearráigeahččat ahte sámi mánáid rievtti bisuhit iežaset sámegiela ja sámi kultuvrra. Paragráfa nanne viidáset ahte suohkan galgá bargat dan ala ahte bearráigeahččis lea seamma kultuvrralaš dahje gielalaš duogáš go mánás.
Bággomearrádusat mánáidsuodjalusas
Jus mánáidsuodjalus galgá dahkat bággomearrádusa, de galgá Mánáidsuodjalusa ja sosiála áššiid fylkalávdegoddi meannudit ášši. Dákkár áššiid meannudettiin lea mánáin riekti oažžut sierra áittardeaddji gii galgá bearráigeahččat máná beali ášši meannudettiin. Lea fylkkalávdegoddi mii nammada dán áittardeaddji juohke mánnái. Jus lea sámegielat mánná gii orru sámegiela hálddašanguovllus, de galgá mánnái fállojuvvot sámegielat áittardeaddji. Olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, galgá fylkkalávdegoddi geahččalit gávdnat sámegielat áittardeaddji (Láhkaásahus mánáid áittardeaddji birra 3. §) . Sámediggi ii leat leamaš dáinna mearrádusain duhtavaš, ja lea gáibidan ahte sámegielat mánáin galgá leat seamma riekti oažžut sámegielat áittardeaddji vaikko gos sii oroše.
Váidalit jus it beasa geavahit sámegiela mánáidsuodjalusas
Jus don it beasa geavahit sámegiela nugo don háliidat, de sáhtát dan váidit. Mánáidsuodjalusas lea Fylkkamánni váiddaorgána.
Movt váiddát:
- čále reivve mas oanehaččat čilget ášši ja mii du mielas lea boastut.
- čále makkár duopmostuolu váiddát.
- bija mielddusin báhpiriid mat du mielas gullet áššái.