Mánáidgárdelágas leat §§ 2 ja 8 mat nannejit sámi mánáid rivttiid. 

Norggas lea mánáidgárddiid sisdoalu ja doaimmaid rámmaplána-láhkaásahus mii mearrida mánáidgárddiid doaimma. Ii gávdno sierra rámmaplána sámi mánáidgárddiide, muhto Sámediggi ovttasbargá guovddáš eiseválddiiguin go sii ođasmahttet mánáidgárddiid rámmaplána. Rámmaplána 1.10 kapihtalis lea sámi mánáidgárdefálaldaga birra.

Mánáidgárddiid sisdoalu ja doaimmaid rámmaplána-láhkaásahus

Mánáidgárddiid rámmaplánas daddjo ahte sámi mánát galget oažžut doarjaga vai ovdánahttet iežaset kulturgullevašvuođa guovtti kultuvrii; sámi ja dáža kultuvrii. Rámmaplánas lea maid daddjon ahte buot mánát galget oahppat sámiid ja sámiid kultuvrra birra ja ahte sii leat Norgga álgoálbmot. Dát lea maid nannejuvvon Mánáidkonvenšuvnnas, gos čuožžu ahte oahpahus galgá oahpahit mánáide buriid guottuid sin iežaset kultuvrralaš identitehtii, gillii ja árvvuide. Oahpahus galgá maid ráhkkanahttit mánáid eallit servodagas gos lea rabasvuohta, ráfálašvuohta ja dásseárvu riikka iešguđet etnalaš joavkkuid gaskkas.

Ráđđehusa sámegiel siidduin Mánáidkonvenšuvnna birra.

Sámedikkis lea doarjjaortnet sámi mánáidgárddiide ja dáža mánáidgárddiide mat addet fálaldaga sámi mánáide. Ulbmil lea movttiidahttit eambbogiid fállat sámi mánáidgárdefálaldaga. Mánáidgárddit mas sámegiella ja sámi kultuvra lea vuođđun olles mánáidgárddis, mánáidgárdeossodagat mas lea vuođđun sámegiella ja sámi kultuvra dahje dáža mánáidgárddit mat fállet ovttaskas mánáide sámegieloahpahusa sáhttet ohcat doarjaga.

Otne ii leat sámi mánáin lága bokte riekti oažžut sámi mánáidgárdefálaldaga. sámediggi lea iežas Dieđáhusas mánáidgárddiid birra (2013) cealkán ahte sii gáibidit ja barget dan ala ahte sámi mánáin miehtá riikka lea lága bokte riekti oažžut sámi mánáidgárdefálaldaga jus váhnemat dan háliidit.

Loga eambbo Sámedikki barggu birra mánáidgárddiid ektui dáppe.

Sámi guovlluin leat suohkanat geatnegahtton addit mánáidgárdefálaldaga mas sámegiella ja kultuvra lea vuođđun. mánáidgárddiid rámmaplána-láhkaásahusa daddjo ahte mánáidgárddit sámi guovllus galget iežaset njuolggadusaide čállán ahte sin ulbmil lea nannet mánáid identitehta sápmelažžan, ja ahtte sii galget gaskkustit sámi kultuvrra, eallinvuogi ja servodatdili.

Sámi guovllus sáhttet maid váhnemat maid gáibidit ahte buot gulahallan (reivvet, diehtojuohkin, vahkkoplánat jna.) mánáidgárddiin galgá leat sámegillii. Dát guoská maid go váhnen njálmmálaččat gulahallá mánáidgárddiin nugo váhnenčoahkkimiin, váhnenságastallamiin jna.

Sámi guovlu lea dat suohkanat mat leat mearridan ahte sámegiella lea ovttadássásaš dárogielain. Mánáidgárdelágas gohčoduvvo dát guovlu Sámi guovlun. Sámelágas gohčoduvvo dát seamma guovlu fas Sámegiela hálddašanguovlun.

Olggobealde sámi guovllu de lea suohkan geatnegahtton láhčit dili nu ahte sámi mánát sáhttet bisuhit iežaset sámegiela ja kultuvrra. Dat mearkkaša ahte suohkan ii leat geatnegahtton fállat sámi mánáide sámi mánáidgárdefálaldaga. Rámmaplánas čuožžu gal ahte sámi váhnemat maiddái olggobealde sámi guovllu galget sáhttit vuordit ahte maiddái dáža mánáidgárddiid bargit galget diehtit sámi kultuvrra birra. Váhnemat galget maid sáhttit vuordit ahte maiddái mánáidgárddi doaimmain maid deattuhuvvo sámi kultuvra.